Načítám...
Váš nákupní košík je prázdný
07.08.2018

Úspěšný odchov papouška chocholatého

Text: Václav Řeháček
Foto: Archiv redakce

Dnes tu pro vás máme jeden článek z archivu. Je stále zajímavý a hodnotný, a proto stojí za uveřejnění i v našich článcích online. Přečtete si o úspěšném odchovu papouška chocholatého (Eunymphicus c. cornutus) u pana Václava Řeháčka z Písku...

 

 

Jedná se o středně velkého papouška s délkou 32 cm. Typickým znakem tohoto papouška je chocholka, odlišná od všech druhů chocholatých papoušků. Místem jeho výskytu je Nová Kaledonie. O vybarvení papoušků se nebudu zmiňovat, čtenáři ho vidí na fotografii, samec i samice jsou zbarvení stejně. Literatura uvádí, že samička má kratší chocholku, což ale v mém chovu není pravda. Samička z prvního páru má chocholku výrazně delší než sameček. U druhého páru má samička naopak chocholku kratší. U mláďat jednoho páru se pohlaví mláďat určí velmi dobře, samička je drobnější než sameček.

Papoušky chocholaté jsem zakoupil v listopadu v roce 2007. Jednalo se o dva páry, jeden pár pochází z Holandska, druhý z Německa. Koupeni byli na Moravě, kde je měl chovatel dva roky a odchovu nedosáhl. Papoušky jsem umístil do zimoviště, po páru, do dva metry dlouhých voliér. V tomto zimovišti již hnízdili žakové a eklektusové, proto jsem zde přitápěl a přisvěcoval na dvanáctihodinový cyklus. Světlo se rozsvěcovalo v pět hodin ráno a zhasínalo v sedmnáct hodin a byly to úsporné zářivky Arkadie. Do voliér jsem zavěsil kmenové budky, poměrně malé, ve kterých dříve hnízdily rosely. Začal jsem krmit naklíčeným zrním a celkově dostávali velmi pestrou stravu. Oba páry začaly navštěvovat budky, ale v tomto roce ke hnízdění nedošlo.


Nastalo jaro 2008. Papoušci byli přemístěni do zahradních, čtyři metry dlouhých voliér, které byly vedle sebe, což se ukázalo jako chybné. Papoušci na sebe začali útočit, i když mezistěna byla z dvojitého pletiva, že nemohlo dojít k poranění.
Papoušci úplně ztratili zájem o hnízdění.Přemístil jsem jeden pár do jiné voliéry, která je vzdálená asi deset metrů. Do této voliéry je špatně vidět, tak jsem papoušky moc nesledoval. Jednou při krmení jsem zjistil, že samička sedí v budce,asi za týden jsem ji zastihl mimo budku, proto bylo možné hnízdo zkontrolovat a nalezl jsem čtyři oplozená vajíčka. Dál jsem kontroly již neprováděl. Za dva týdny se z budky ozývalo pípání a krmení ubývalo, proto jsem ani další kontrolu nedělal. Za šest týdnů vylétla dvě mláďata, která byla zdárně odchována. Tak skončil rok 2008. V roce 2009 oba páry nasedly, ale snůšky byly čisté. V roce 2010 jsem papoušky umístil do nových zahradních voliér, pětimetrových se záletem. Páry byly vedle sebe, mezistěna byla předělena polykarbonátem. Papoušci na sebe neviděli, ale dobře se slyšeli. Do každé voliéry byla dána smrková kmenová budka o průměru dutiny 30 cm, výšce jeden metr. Budku jsem umístil do záletové části voliéry na podstavec, do výšky 2 m. Mezi střechou budky a hořejškem voliéry zbývalo 20 cm. K vletovému otvoru budky jsem přidělal podélné bidlo v celé délce záletové části voliéry. Druhá voliéra je vybavena stejně.

 

 

Začalo jaro 2010. Papoušci začali dostávat zelené krmení, všechny vhodné květy, mladé výhonky jehličnatých stromů, šišky, živočišnou potravu, mravenčí kukly a garnáty, vaječnou míchanici, namražené ovoce a zeleninu, do vody minerály a vitamíny. Tento rok jsem papoušky hodně sledoval. U prvého páru, kde bylo do voliéry dobře vidět, začal tok. Ptáci začali navštěvovat budku, samec začal samičku krmit a docházelo k páření, a to na stříšce budky. Časem snesla samička čtyři vajíčka, na které nasedla a dobře zahřívala. Za devatenáct dní se vylíhlo první mládě, mělo tmavé chmýří a celkově bylo poměrně tmavé. Za dva dny se vylíhlo druhé mládě, z toho usuzuji, že samička nasedla hned na první vajíčko. Obě dvě mláďata byla dobře nakrmena. Třetí vylíhlé mládě rodiče nekrmili, bylo málo vitální. V osmi dnech jsem první mládě nakroužkoval kroužkem o průměru 6 mm. Zároveň se vylíhlo čtvrté mládě, které rodiče začali krmit. Tento den snesla samička z druhého páru první vajíčko, snesla celkem tři. Po týdnu od snesení třetího vajíčka byla provedena kontrola, všechna tři vajíčka byla oplozena. Mláďata od prvního páru dobře rostla a začalo jim narůstat peří. Za devatenáct dní se u druhého páru vylíhlo první mládě, za pět dní druhé, v třetím vajíčku embryo odumřelo. Rodiče mláďata dobře krmili. Mláďata od prvního páru za šest týdnů z budky vylétla. Jsou trochu matnější než rodiče a nemají chocholku. Za tři týdny jsou samostatná ale ponechal jsem je u rodičů. U druhého páru vylétlo mládě o čtyři dny dříve, než u páru prvního, za tři dny vylétlo druhé. Tak skončilo hnízdění papoušků chocholatých. Tento rok byl poměrně úspěšný, odchov se podařil od dvou nepříbuzných párů a to nejen podle jejich dokumentace. Páry se od sebe liší také typově. Všechna mláďata si nechám a doufám, že se mi podaří sestavit nepříbuzný kmen ze svého odchovu.

 


Co říci na závěr o těchto velice atraktivních papoušcích. Jsou jako stvořeni pro chov ve voliérách. Všude se dobře přizpůsobí, nejsou vůbec bojácní a zvyknou si brzy i na svého majitele. Páry se ze starších ptáků špatně sestavují, trvá jim dlouho, než si na sebe zvyknou, proto je lepší začínat s mláďaty. Po mých tříletých zkušenostech s tímto druhem papoušků může, dle mého názoru, k hnízdění docházet po celý rok, mimo dobu přepeřování.  Příští rok ale budou celou zimu bez budky, protože ptáci se krmí, navštěvují budku, ale ke snůšce nedochází. Potom tok na tři týdny přestává a vše se opakuje. Chovná sezona začne na jaře, kdy papoušky přemístím do zahradní voliéry. Chov těchto papoušků není složitý. Zdravotní potíže se po celé tři roky nevyskytly. Přeji všem chovatelům mnoho úspěchů !

Václav Řeháček

Chovatel papoušků - Písek (Jihočeský kraj)

Tento článek byl uveřejněn
v časopisu PAPOUŠCI 6/2010

Na tento web dáváme pouze některé vybrané články z archivu. Nové a aktuální články najdete pouze v tištěné časopisu PAPOUŠCI. Právě tam se dočtete ty nejzajímavější články ze světa papoušků...

Objednat předplatné
Zpět na výpis článků

Také by Vás mohlo zajímat

26.02.2018
Ing. Jana Jiroušková Kamberská
BOROVICE a její možná využití
V zimě není mnoho možností, co čerstvého nabídnout našim opeřencům z vlastní zahrady. Je-li ale v blízkosti bezpečný zdroj větví či šišek z čeledi borovicových (Pinaceae), rod borovice (Pinus), můžeme papouškům velmi zajímavě zpestřit jejich jídelníček.
celý článek
01.05.2018
Tibor Ficeri
Alexandr šedý
Alexandr šedý obývá tropické deštné lesy na jihozápadě Indie v nadmořské výšce 450–1000 m n. m. V lidské péči se jedná o méně často chovaný druh, přestože podmínky chovu a krmení, které vyžadují, se příliš neliší od nároků příbuzných druhů.
celý článek
31.07.2018
MVDr. Helena Vaidlová
Ptačí chřipka v Evropě
Ptačí chřipka v Evropě stále je a zdá se, že nás chvilku ještě bude strašit. Nabízíme krátký přehled výskytu v Evropě v roce 2018.
celý článek
13.02.2018
Milena Vaňková
Chovu loriů se není třeba bát
Loriové jsou papoušci kouzelných barev všech odstínů a odlesků. Neexistuje snad barva, která by se na těle těchto papoušků neobjevila. Chov loriů je sice v jistém smyslu specifický, ale není složitý a nemusíte se ho bát.
celý článek