Aktuality z Loro Parque Fundación
Význam vyhledávání potravy
Text: Rafael Zamora Padrón, vědecký ředitel nadace Loro Parque Fundación. Foto: autor a Moisés Pérez / LPF.
PAPOUŠCI 5/2026, v tištěném čísle od strany 260 3 minuty čtení
V tomto článku
- Jak papoušci získávají potravu v přírodě
- Jak podpořit vyhledávání potravy v lidské péči, jen pro předplatitele
Vyhledávání potravy je v přírodě neodmyslitelnou součástí života ptáků. Již od časných ranních hodin se papoušci přesouvají z míst, kde nocují, do oblastí, v nichž získávají potravu. Brzy ráno pečují o své opeření, rozlétávají se, využívají slunečního záření a vydávají se za potravou.
Ne všichni nocují v blízkosti vody a potravních zdrojů. Ve skutečnosti si k nocování často vybírají vzdálenější místa, která považují za bezpečná a kde se setkávají s dalšími jedinci svého druhu přilétajícími i ze značně vzdálených oblastí.
Jak již víme, zásadní rozdíl oproti papouškům chovaným v lidské péči spočívá v tom, jak snadno a rychle se dostanou k potravě, kterou jim poskytujeme. Mají ji k dispozici po celý den, a pokud není uplatňován promyšlenější způsob chovu, zůstává krmivo v krmítku i několik dní, dokud chovatel nezjistí, že ho zbývá málo, a jednoduše je nedoplní. To je ovšem chyba, kterou je třeba napravit – především pochopením přirozeného způsobu získávání potravy.
Jak papoušci získávají potravu v přírodě
Papoušci obecně konzumují různé části potravy, ochutnávají je a někdy dokonce kombinují různé části rostlin s kousky jejich plodů. A to vše dělají v pohybu. Při přijímání potravy nezůstávají nehybně sedět na větvi. Aby mohli ozobávat plod, narušit kůru, ukousnout část listu nebo získat trochu rostlinné šťávy, musí často předvádět skutečné akrobatické výkony. Příjem potravy je u nich dynamickou, nikoli statickou činností. Papoušci, kteří se při hledání potravy pohybují po zemi, například mnozí kakaduové, hrabou, odhrnují rostlinný materiál a za chůze vyhledávají semena.
Druhy živící se drobnějšími semeny trav a jednoletých bylin se při jejich sběru neustále pohybují a natahují krk, přičemž musí udržovat rovnováhu, aby čerstvá semena dostaly do dosahu zobáku.
Také loriové všech velikostí se musejí během jediného dne velmi intenzivně pohybovat, aby získali nektar, pyl a plody, které tvoří součást jejich potravy. Po většinu dne jsou prakticky neustále v pohybu.
Příjem potravy je u nich dynamickou, nikoli statickou činností.