e-shop časopis články online inzerce

ATLAS PAPOUŠKŮ - Kakadu žlutočečelatý

Autor: Markéta Palátová

Foto: úvodní foto: Craig Slaney

Publikováno: 06.08.2021

KAKADU ŽLUTOČEČELATÝ (Cacatua galerita)

 

Autor fotografie: Crag Slaney

 

ČELEĎ

Kakaduovití (Cacatuidae)

 

ROD

Cacatua

 

 

POPIS

Kakadu žlutočečelatý patří mezi velké druhy kakaduů. Jedná se o bíle zbarveného papouška, jehož chocholka má žlutou barvu a složená směřuje vodorovně dozadu, konec se zvedá nahoru. Jemně žluté je také zbarvení spodní strany křídel a ocasu. Některé poddruhy mají nažloutlou skvrnku v oblasti uší. Oční okruží je – v závislosti na poddruhu – jemně namodralé nebo bílé. Zobák je černý, ale vzhledem k pudrování má opticky našedlou barvu. Pokud papoušek zvedne chocholku, jedná se o řadu výrazně žlutých per, jejichž konečky směřují dopředu.

 

Autor fotografie: Glenn Roman

 

HMOTNOST

Hmotnost se pohybuje od 700 do 950 gramů.

 

VELIKOST

Asi 45 – 50 cm, australské poddruhy jsou větší než ty žijící na ostrovech.

 

DÉLKA ŽIVOTA

Přes 80 let.

Autor fotografie: Laurence Sanders

 

PODDRUHY

C.g. galerita (kakadu žlutočečelatý velký - východní) – největší poddruh (délka 50 cm, délka křídla 31 – 39 cm), ušní skvrny jen jemně nažloutlé, oční okruží bílé, užší zobák, kratší chocholka, vyskytuje se ve východní a jihovýchodní Austrálii, na Novém Zélandu, ale byl zavlečen také do Singapuru, na Tajwan nebo do Hong Kongu, jedná se o nejčastěji chovaný druh v zajetí

 

C.g. fitzroyi (kakadu žlutočečelatý severní) – menší (délka 45 cm, délka křídla 31 – 35 cm), bez žlutého zabarvení v oblasti uší, oční okruží se světle modrým nádechem, kratší širší zobák, delší chocholka, vyskytuje se v severní a severozápadní Austrálii

 

C.g. triton (kakadu žlutočečelatý guinejský) – nemá žluté skvrnky na tvářích (nebo jen minimálně), má světle modré oční okruží, peří chocholky je kratší a širší, vyskytuje se především v hustých lesích na Nové Guineji a dalších ostrovech v této oblasti

 

C.g. eleonora (kakadu žlutočečelatý aruský) – nejmenší (délka křídla 27 – 29 cm), podobný tritonu, ale má menší a užší zobák, vyskytuje se v řídkých lesích a křovinatých oblastech východní Indonésie

 

Ukázka rozdílu v barvě očního okruží, žluté skvrnky v oblasti uší a tvaru a velikosti zobáku (zdroj: Pixabay a Kim Bateup)

 

 

POHLAVNÍ DIMORFISMUS

Rozdíl mezi samcem a samicí není zjevně patrný. Samci mívají obvykle větší hlavu a tmavší oči než samice, jejichž oči jsou červenohnědé. Rozdíl v barvě oka je však patrný jen v určitém světle a pod určitým úhlem, tudíž není jasným ukazatelem.

 

Autor fotografie: Glenn Roman

 

 

VÝSKYT

Kakadu žlutočečelatý žije v tropickém a mírném podnebí Austrálie, na Nové Guinei, v Tasmánii a na Novém Zélandu. Setkat se s ním můžeme v zalesněných regionech, vyhýbá se nezalesněným a vyprahlým oblastem. Jelikož není potravní specialista, potravu hledá, kde se dá – na polích, v lesích, ale i v blízkosti lidských obydlí a ve velkých městech (Sydney, Melbourne, Brisbane, Canberra atd.). V posledních letech je znám tím, že se naučil otevírat popelnice. Navíc způsobuje velké škody – ničí dřevěné části domů (okenice, trámy apod.), rád rozebírá antény, devastuje lavičky v parcích atd.

 

Zdroj : Wikimedia Commons

 

 

ŽIVOT VE VOLNÉ PŘÍRODĚ

Kakadu žlutočečelatý se v divoké přírodě často vyskytuje ve velkých hejnech, které v Austrálii mohou čítat až několik stovek jedinců. Tito kakaduové jsou také běžnými obyvateli velkých měst, kde se obvykle jedná o skupinky o několika jedincích. V přírodě se živí semeny a plody stromů, pupeny, larvami hmyzu, různými kořínky apod. 

 

Na polích v Austrálii jsou kakadu žlutočečelatí považováni za škůdce a farmářům mohou způsobovat značné škody. A dokáží odolávat různým nástrahám! Zatímco se hejno přiživuje na poli na zasetém nebo klíčícím obilí, nebo rovnou na úrodě, jeden člen hejna hlídkuje na vysokém stromě, aby upozornil na blížící se nebezpečí. Ten je pak na hlídce vystřídán jiným, již nasyceným členem hejna. Na druhou stranu, poddruh triton je výhradně stromový druh a nevyskytuje se v tak početných hejnech jako australské poddruhy. Ostrovní druhy také nezpůsobují škody místním zemědělcům.

 

Dalším typickým znakem těchto kakaduů je jejich křik, který se v brzkých ranních hodinách a před setměním rozléhá po okolí. Lidé ho často popisují jako téměř ohlušující  vřískání a hašteření několika desítek až stovek papoušků.

 

Autor fotografie: Crag Slaney

 

 

PAPOUŠEK V LIDSKÉ PÉČI

Kakadu žlutočečelatý je velmi inteligentní a učenlivý papoušek. Není to však papoušek pro začátečníky. Jedná se o papouška, který je náročný z hlediska jeho psychiky. Je to úžasný společník, který se dokáže naučit různé triky, tančí na hudbu atd. Potřebuje však hodně pozornosti a péče, navíc je to destruktivní likvidátor všeho dřevěného, proto bychom mu měli dopřát dostatek větví k zaměstnání zobáku. Papoušek také rád olupuje kůru z větví a kmenů a pochutnává si na mladých výhoncích.

 

Z hlediska výživy bychom se měli vyvarovat tučným semenům (např. slunečnici) a tučným ořechům, protože kakadu žlutočečelatý má sklony k obezitě a s ní spojeným zdravotním problémům.

 

Kakadu žlutočečelatý je úžasný papoušek, který se však může změnit ve velký problém. Tím největším je podle chovatelů jejich vřískot, který může být pro mnohé nesnesitelný. Kromě křiku, kterým si může vyžadovat vaši přítomnost nebo zastrašovat nechtěnou návštěvu, je to jeho snaha upnout se na jednoho člověka a agresivně útočit na ostatní členy rodiny. Jak uvádí Mulawka: „Mnoho lidí zmiňuje dva nejšťastnější dny, které patří k soužití s kakadu žlutočečelatým – první je ten, kdy si ho nový majitel přiveze domů a je nadšený z přítomnosti krásného papouška, a ten druhý, když se mu podaří kakadua prodat nebo darovat někomu, kdo bude ochotný se o něho dál starat.“ To je bohužel častý osud kakadu žlutočečelatého. 

 

 

 

CHOV

Kakadu žlutočečelatý dosahuje pohlavní dospělosti ve věku asi čtyř až pěti let, hnízdit se papouškům však obvykle podaří o rok až dva později, výjimečně dříve. Předpokládá se, že mláďata zůstávají po opuštění hnízda s dospělými v hejnu a jejich „rodinné pouto“ trvá ještě několik měsíců.

 

Sestavení chovného páru může být pro chovatele problematické. Pokud si samec se samicí tzv. nesednou, agresivní samec může na samici útočit a ublížit jí. 

 

Obvyklá snůška čítá dvě bílá vejce, výjimečně tři. Mláďata se líhnou po cca 25 až 30 dnech a hnízdo opouštějí po 8 až 12 týdnech od vylíhnutí. Samostatní jsou po dalších zhruba 3 měsících.

 

Autor fotografie: Julie Keating

 

 

ZÁVĚR

Kakadu žlutočečelatý je typickým zástupcem australské fauny. Je to nádherný kakadu, který je snem mnoha milovníků papoušků. Aby se tento sen nezměnil v noční můru, je potřeba vědět, co tento kakadu potřebuje, jak ho správně krmit, jak se k němu chovat, jaké prostředí mu poskytnout. Pokud se nám to podaří, je z něho milující společník na celý život.

 

 
Autor fotografie: Julie Keating 

 

Zdroje:

The Cockatoos, A Complete Guide to the  Species, Mulawka, Edward John, McFarland and Company, Inc., Publishers 2014

Cockatoos, Cameron, Matt, CSIRO Publishing 2007

Markéta Palátová

Papoušci mě provázejí s přestávkami od dětství - andulky, kakariki, korely, rosely atd. Před pár lety přišel první „velký“ papoušek – amazoňan modročelý, kterého mám dodnes. Největší láskou se však stal kakadu alba. S ním přišly radosti, ale i ...

Zobrazit celý profil

Objednejte si tištěný časopis PAPOUŠCI

Chcete se o papoušcích dozvědět ještě mnohem víc? V tištěném časopise PAPOUŠCI zveřejňujeme obsáhlé a kvalitní články, které prezentují osobní dlouholeté zkušenosti chovatelů papoušků i mazlíčkářů.

OBJEDNAT PŘEDPLATNÉ

+420 775 275 299

PO-PÁ 8:00 - 16:00

redakce@papousci.com

V případě dotazů nás neváhejte kontaktovat

Code & design with by WAMPLE, s.r.o. | We are on