Kmín kořenný – pomocník při dokrmování mláďat papoušků

Kmín patří mezi naše nejběžnější koření, které se nachází snad v každé domácnosti. Hojně se používá v lidovém léčitelství, jeho léčivé účinky znaly už naše babičky a prababičky. Lze jej využít i jako pomocníka při umělém dokrmování mláďat papoušků.

Planě rostoucí kmín roste téměř po celé Evropě kromě Středozemí, u nás se vyskytuje téměř po celém území. Vyhovují mu středně vlhké až sušší louky a pastviny v podhůřích, bohaté na živiny. Rozmnožuje se generativně, ale i semeny, které jsou po okolí přenášeny větrem nebo zažívacím ústrojím pasoucích se zvířat. Je to dvouletá rostlina, v prvním roce vytváří pouze hustý trs listů, teprve v druhém roce vyroste do výšky, vykvete a dozrají plody – dvojnažky – které známe jako běžně užívané koření v kuchyni.

Kmín si můžeme vypěstovat i sami na zahrádce. Semena kmínu vyséváme v březnu až dubnu, sazeničky přesazujeme na záhon s humózní jílovohlinitou půdou s vyšším obsahem vápníku ve sponu asi 20 cm. Rostlinky kmínu jsou poměrně náročné na světlo a teplo, v prvním roce růstu vyžadují pravidelné odplevelování. V druhém roce kvetou přibližně od května, zralé tmavě hnědé plody sbíráme od června do srpna.

Léčivé účinky kmínu

Kmín obsahuje tuky, sacharidy, bílkoviny, třísloviny a silice (zejména karvon a limonen), které mu dodávají jeho charakteristickou chuť a vůni. Povzbuzuje činnost žaludečních a střevních šťáv, čímž uvolňuje zastavené trávení. Rovněž působí proti nadýmání, uvolňuje žaludeční křeče. Podporuje chuť k přijímání potravy. Má bakteriostatický účinek, omezuje hnilobné a kvasné procesy v trávicím ústrojí. Vyhání střevní parazity.
Všechny tyto léčivé vlastnosti kmínu lze uplatnit nejen u lidí, ale například také u papoušků.

Zažívací problémy u mláďat

Poměrně častým problémem při umělém dokrmování papouščích mláďat je zastavení trávení krmiva, volátko se v obvyklé době nevyprázdní. V tomto případě nesmíme nikdy krmit dál běžným krmivem. Zde se velmi hodí dlouholetá zkušenost Dr. Matthiase Reinschmiedta (někdejšího kurátora největšího papouščího parku na světě Loro Parque), podávat vlažný kmínový čaj, který zředí nestrávené krmivo a navíc podpoří trávení. Můžeme do něj přidat i malé množství hroznového cukru (Glukopur). Kmínový čaj bychom měli podávat tak dlouho, dokud se volátko úplně nevyprázdní, pak se zase vrátíme k běžnému krmivu. Dobré je také na běžné krmivo přecházet postupně, to znamená, že je zpočátku naředíme kmínovým čajem. Pokud tento způsob nepomůže a staré krmení zůstane ve voleti déle než 24 hodin, musíme obsah volete opatrně odčerpat pomocí sondy. To už ale vyžaduje jisté zkušenosti. Pak znovu přistoupíme ke krmení kmínovým čajem, do kterého můžeme přidat infúzní roztok aminokyselin (veterinární přípravek s názvem Duphalyte). Pomáhá také opatrná jemná masáž volátka. Nicméně pokud si ani tak nejste jisti, vždy kontaktujte specializovaného veterinárního lékaře.

Příprava kmínového čaje

Kmín umeleme v mlýnku na mák nebo utlučeme v hmoždíři. Můžeme také koupit kmín již drcený, ale čerstvě nadrcený či umletý je lepší. Dvě lžičky kmínu dáme do hrnku, zalijeme čtvrt litrem vroucí vody, necháme přikryté pokličkou asi pět minut louhovat a pak přecedíme. Při podávání by měl mít čaj teplotu 38–40 ْC.

Existuje několik jednoduchých zásad, jejichž dodržování eliminuje výskyt zažívacích problémů u mláďat:

*** Teplota krmiva by měla přibližně odpovídat tělesné teplotě ptačích rodičů, musí se tedy pohybovat mezi 38–40 ْC. K trávicím problémům přispívá hlavně podávání chladnějšího krmiva. Má-li krmivo teplotu naopak vyšší, může způsobit popálení volátka.
*** Krmíme vždy, až když mají mláďata předchozí krmivo úplně strávené, volátka vyprázdněná.
*** Mláďata nepřekrmujeme, krmná dávka na jedno krmení by měla odpovídat přibližně 10 % jeho váhy.
*** Pravidelně je vážíme, zdravá mláďata denně přibývají na váze.

Další informace najdete v knize Matthiase Reinschmidta Umělá inkubace a ruční odchov papoušků, vydané nakladatelstvím DONA – www.dona.cz (red)