Lorikul modrotemenný

Loriculus galgulus (Linnaeus, 1758)

Text a foto: Milena Vaňková a Yveta Svobodová

PAPOUŠCI 2/2024, v tištěném čísle od strany 72 8 minut čtení

Lorikul modrotemenný s tmavě modrým temenem a červenou skvrnou na hrdle sedí na tenké větvi
V tomto článku 7 kapitol
  1. Historie chovu
  2. Koncepce ZOO, jen pro předplatitele
  3. Pár místo skupiny, jen pro předplatitele
  4. Ubikace, jen pro předplatitele
  5. Odchov, jen pro předplatitele
  6. Krmení, jen pro předplatitele
  7. Plány do budoucna, jen pro předplatitele

Lorikul modrotemenný (Loriculus galgulus) byl původním názvem netopýřík modrotemenný. Tento název dostal podle svého způsobu nocování, který je podobný netopýrům. Samec je celkově zelený, temeno má tmavě modré (tzv. korunka), krk červený. Samičce chybí červená skvrna na hrdle a modrá korunka na temeni. Jeho velikost je okolo 12 cm, váží 28 g a dožívá se 14 let. Žije v jižní Barmě a Thajsku, Malajsku, Singapuru a Indonésii. Je široce rozšířen ve světlých lesích a nížinách. Ve své domovině je velmi populární a často je chován místními domorodci. Úzce příbuzní jsou s rodem Agapornis.

Názvy v jiných jazycích

Slovensky
lorík modrotemenný
Anglicky
Blue-crowned Hanging-Parrot
Německy
Blaukronenpapageichen
Španělsky
Lorículo Coroniazul
Finsky
malakanriippukaija
Francouzsky
Coryllis à tête bleue
Maďarsky
kékfejű denevérpapagáj
Italsky
Pappagallo acrobata capoblu
Vlámsky
Blauwkroontje
Polsky
zwisogłówka koroniasta
Srbsky
Plavokruna lorikula
Zelený lorikul s červenou skvrnou na hrdle a modrým temenem sedí na větvi mezi velkými listy

Historie chovu

Odkdy se traduje historie chovu lorikulů v ZOO Ostrava?

Zoologická zahrada Ostrava chová tento druh od roku 2001. Během let 2001 až 2006 byla pořízena skupina skládající se z 8 samců a 6 mladých neurčených jedinců, z kterých se později vybarvily dvě samice. Všichni jedinci byli vypuštěni do prostorné prosklené expozice v pavilonu slonů, tzv. „Sloní džungle“.

Stěny expozice tvořila umělá skála. Velké jezírko nepravidelného tvaru s vodopádem o délce 5 metrů a hloubce 1–1,5 metru poskytovalo zázemí vodním želvám annámským (Mauremys annamensis), dále tam byly želvy chrámové (Heosemys annandalii), želvy černavé (Heosemys grandis) a tvořilo 2/3 z celé expozice. Jednu třetinu tvořila suchá část, která byla osázena tropickými kytkami a bambusy. Kytky byly pravidelně zalévány ručně ovládaným rosícím systémem umístěným na stropu voliéry. Nechyběla zde dřevěná bidla různých délek a tvarů, větve k posedu ptáků, hnízdní košíky a dřevěné budky. Lorikulové modrotemenní sdíleli expozici společně s holuby zelenokřídlými (Chalcophaps indica), holuby dvoubarvými (Ducula bicolor) a křepelkami korunkatými (Rollulus rouloul). Osvětlení v expozici zajišťovaly výbojky, teplota vzduchu se pohybovala okolo 25 °C a vlhkost vzduchu byla v rozpětí 65–80 % po celý rok.

Během teplých dnů probíhalo větrání celé expozice pomocí hydraulicky ovládaných střešních oken, ve kterých byla umístěna pletivová mřížka proti úletu ptáků.

Lorikul modrotemenný s červenou skvrnou na hrdle se drží tenké šikmé větvičky
Lorikul modrotemenný 1,0 v zoologické zahradě Ostrava

Expozice představovala velký prostor pro létání a další přirozené projevy ptáků, teplota i vlhkost byly ideální, nicméně přes veškerou chovatelskou snahu se nám v této expozici druh nikdy nepovedl odchovat. Párkrát hnízdili, ale mláďata do týdne v budce uhynula. Bohužel nebylo možné ve smíšené expozici uhlídat dostatečný a kvalitní příjem potravy. Navíc se bohužel někteří jedinci utopili v jezírku nebo uhynuli nárazem na prosklenou přední stěnu expozice možná z důvodu obhajování teritoria před jinými druhy.

Co vás v článku ještě čeká

6 kapitol · asi 6 minut čtení

  1. 02 Koncepce ZOO
  2. 03 Pár místo skupiny
  3. 04 Ubikace
  4. 05 Odchov
  5. 06 Krmení
  6. 07 Plány do budoucna

A k tomu celé číslo 2/2024 v PDF

Online předplatné

99 Kč měsíčně

Dočtete tenhle článek i všechny další online články. K tomu každé číslo časopisu v PDF.

  • Přístup k 70 číslům v PDF
  • Přístup ke všem 814 článkům online
  • Čtete na počítači i v mobilu
Milena Vaňková Milena Vaňková je česká chovatelka papoušků s více než padesátiletou praxí v jejich chovu. Chovu exotických zvířat a veterinární péči o ně se věnovala i v rámci svého zaměstnání. Již přes dvacet let působí také jako externí redaktorka… Profil a další články

O druzích v článku

Obálka čísla 2/2024

PAPOUŠCI 2/2024

12 článků online

Stránka čísla Číslo v PDF

Obsah čísla 2/2024

  1. 70 Uctivá vzpomínka na milovaného manžela Jaroslava Vokouna Milena Vaňková
  2. 72 Právě čtete Lorikul modrotemenný Milena Vaňková a Yveta Svobodová
  3. 80 Granule YourParrot – nově v ČR Franz Dahlheim
  4. 82 Jürgen Vogel o kombinacích mutací papoušků zpěvavých Alena Winner a Jürgen Vogel
  5. 90 Drát o síle 4 mm – novinka ve světě voliér Vladimír Trojáček
  6. 92 Jak vypěstovat senegalské proso v českých klimatických podmínkách Petr Vopálka
  7. 96 Ačokča pro papoušky Jaromír Slavík
  8. 98 Výživová poradna Psittacus – korela chocholatá, příprava na chovnou sezonu Ing. Petra Slavíková
  9. 100 Jak posílit imunitu u papoušků MVDr. Helena Vaidlová
  10. 108 Vápník ve výživě papoušků MVDr. Pavol Kováčik
  11. 114 Kakadu krátkozobý – průběžná obnova přirozených hnízdišť Dr. David Waugh
  12. 120 Kakadu růžový jménem Chilli Beata Slavíčková

Načítáme…