Můj chov amazónků bělobřichých a kakaduů růžových

Rád bych vám představil svůj chov amazónků a čerstvě pořízených kakaduů růžových (Eolophus roseicapilla) – mutace lutino. Chovu papoušků se věnuji již dvacet let a jako většina chovatelů jsem začínal s andulkami, ke kterým se postupně přidali agapornisové, korely, zebřičky, rosely, neofémy nebo třeba i křepelky čínské. Posledních šest let jsou mou vášní amazónci rodu Pionites. Ve svém chovatelském zařízení mám aktuálně 10 párů a najdete mezi nimi amazónky černotemenné a bělobřiché, včetně poddruhu amazónek bělobřichý severní (Pionites leucogaster leucogaster), který se vyznačuje zelenými „punčoškami“.

Sestavování harmonizujících párů

Většina párů je sestavena z divokých jedinců, které jsem první sezonu vypustil do prostorné společné voliéry a nechal je vybrat si partnera dle osobních preferencí. Tento postup byl časově náročný, neboť zahrnoval specifické označení každého ptáka fixou a jejich následné mnohahodinové pozorování a pečlivé zapisování. Výsledek však rozhodně stojí za vynaloženou námahu, neboť mi všechny páry krásně harmonizují a mám velmi dobré výsledky s odchovy.

Jeden z párů tvoří ručně dokrmená samička a divoký samec, kteří měli u předchozího chovatele tři roky po sobě neúspěšná hnízdění. Když mi tento pár zasedl, byl jsem připraven v případě nutnosti zajistit dokrmování mláďat, ale nic takového nakonec nebylo potřeba. Změna prostředí a stravy postačila k nyní již úspěšným odchovům.

Voliéry pro amazónky

Amazónky chovám ve venkovních voliérách s vyhřívanými zálety, kde přes zimu udržuji teplotu 6–8 °C. Jakmile je venkovní teplota alespoň 5 °C, pouštím je i v zimě na jednu až dvě hodiny ven a je na nich vidět, jak si užívají chvilky ve sněhu.

Venkovní výlety jsou z kvalitního hliníkového profilu, který je poměrně bezúdržbový a dlouho vydrží. Jejich velikost je 3,0 × 0,9 × 2,2 m (délka, šířka, výška) s pletivem o průměru oka 19 × 19 mm a sílou drátu 1,5 mm. Mezi venkovními voliérami je pouze jedna stěna pletiva. Doposud jsem s tímto zařízením neměl ani jediný problém. Amazónci nepatří k agresivním druhům a k žádným potyčkám přes oka pletiva nedochází. Stejně tak se nesnaží pletivo ničit, čemuž také předcházím pravidelným doplňováním čerstvých větví.

Na podlaze nechávám divoce růst trávu a kopřivy, které amazónci s oblibou okusují. Na konci sezóny, po vylétnutí všech mláďat, rostliny poseču a voliéry upravím na zimu. Neodmyslitelnou součástí voliér je velká miska na koupání, kterou amazónci milují. Stejně tak si užívají déšť a když je sucho, s oblibou se nechávají rosit.

Vnitřní zálety jsou zděné, což se neukázalo jako nejlepší řešení, protože amazónci začali zdivo ozobávat. Při stavbě nových voliér jsem se poučil a obložil zdivo kachličkami. Velikost záletů je 1,7 × 0,9 × 2,2 m a jednotlivé páry na sebe uvnitř nevidí. Noc tráví všichni papoušci zavření, kvůli případnému napadení predátory. Amazónkům celoročně prodlužuji den automatickým svícením od 7:00 do 20:00. Po zhasnutí hlavního světla se rozsvítí malá orientační bodovka, aby se papoušci při úleku nezranili.

Kmenové budky

Všichni moji papoušci mají k dispozici přírodní kmenové budky. Amazónci mají budky s vnitřním průměrem 22–24 cm, výškou 50–55 cm a vletovým otvorem o průměru 7 cm. Kakaduové mají nachystané budky o vnitřním průměru 32–34 cm, výšce 85 cm a s vletovým otvorem 12 cm. Jako podestýlku používám bukové štěpky, které si amazónci ještě krásně upraví. Pro lepší stimulaci párů k hnízdění dávám amazónkům větší kousky vrby, které také rozštípou a utvoří si z nich podestýlku.

Pestrá strava je základ

Amazónky krmím dvakrát denně, přičemž ráno dostanou čerstvou zeleninu a ovoce, většinou podle aktuální sezónní nabídky. Na zimu si mrazím zásoby kukuřice v mléčné zralosti, jeřabiny a hloh. Mražení se mi osvědčilo lépe než sušení plodů. Odpolední dávka sestává z ovocných granulí a směsi zrní, kterou si sám míchám z komerčních směsí. Obsahuje malé množství bílé slunečnice, různé druhy zrní a sušené ovoce. Velmi důležitá je dávka. Dávám necelou hrst na pár a do následujícího rána mají vše vyzobané.

Od začátku března do konce hnízdní sezóny obohacuji krmnou dávku o máčené a klíčené zrní a vaječnou míchanici. Vlhké krmivo podávám dopoledne spolu s ovocem a zeleninou. Do vody v tomto období přidávám promotor, jinak žádné další vitamínové přípravky nepodávám. Grit s pískem mají ptáci neustále k dispozici v miskách v záletech.

Kakadu růžový – mutace lutino

Minulý rok jsem u známého poprvé viděl kakaduy růžové v mutaci lutino a za dva měsíce jsem už stavěl nové voliéry. Mladé ptáky jsem si zanedlouho přivezl nejen z České republiky, ale také z Německa, Slovenska a Rakouska. To proto, abych snížil riziko inbreedingu na minimum a mohl nechat jedince přirozeně spárovat, stejně jako předtím amazónky. Mám šest párů v následujících kombinacích a někteří by mohli už příští sezónu poprvé zahnízdit:

• 1,0 lutino × 0,1 přírodní
• 1,0 štěpitelný na lutino × 0,1 lutino
• lutino × lutino

Strava pro kakaduy

Kakaduové růžoví jsou obzvlášť náchylní k obezitě, která může výrazně komplikovat snášku vajec a mařit naši chovatelskou snahu o odchov mláďat. Z toho důvodu dostávají dietní směs zrní bez slunečnice. Vlastní směs si opět míchám z několika komerčních směsí, včetně směsí pro malé druhy papoušků. Zásadní je kakaduy nepřekrmovat. Na chovný pár dávám jednu hrst směsi zrní a následující ráno mají ptáci vše vyzobané, včetně prosa. Kromě zrní dostávají také sezónní ovoce a zeleninu.

Čerstvé větve na okus jsou pravidelným doplňkem pro všechny papoušky. Podávám jim větve s listy, pupeny i květy, které zároveň slouží k obohacení jídelníčku. Oblíbené jsou především ovocné stromy, ale i třeba borovice nebo vrba. Amazónkům stačí čerstvé větve jednou týdně. Avšak kakaduové mají větší spotřebu, těm nosím větve 2–3× týdně.

Voliéry kakaduů růžových

Pro kakaduy růžové jsem postavil šest nových voliér s venkovním výletem o velikosti 4 × 1 × 2,5 m. Pletivo má průměr oka 19 × 19 mm a síla drátu činí 1,5 mm. Mezi výlety je ale pletivo dvojité, protože u kakaduů častěji dochází k agresi mezi jednotlivými páry. Výlety jsou vydlážděné, protože kakaduové tráví hodně času na zemi a mohou pak nastat problémy se začervením. Kakaduové mají celoročně neomezený přístup ven a vnitřní zálety nijak nevytápím. Jsou zděné, a navíc obložené kachličkami, aby ptáci neokusovali zdivo. Velikost záletů je 2 × 1 × 2,5 m.

Plány do budoucna

Do budoucna určitě plánuji rozšiřovat chov o další papoušky. Velkým snem jsou kakaduové inka, na které si ale budu muset ještě nějaký čas počkat. Rád bych i tyto nádherné ptáky spároval přirozeně a na to potřebuji koupit větší množství jedinců najednou.

Slovo závěrem pro čtenáře časopisu PAPOUŠCI

V chovatelství považuji za nejdůležitější komunikaci mezi chovateli. Tajit si svá tajemství není ta správná cesta. V rámci spolku Exotáři Východní Čechy pořádáme různé přednášky pro chovatele a návštěvy chovatelských zařízení. Jedině sdílením získaných poznatků a zkušeností můžeme chovatelství posouvat kupředu. Na závěr bych rád velmi poděkoval své rodině a přítelkyni Nikol. Bez jejich podpory by to zkrátka nešlo.