Alberto Chieppa: chov a umělý odchov kakaduů palmových a kakaduů havraních
Text: Alena Winner a Alberto Chieppa.
PAPOUŠCI 4/2024, v tištěném čísle od strany 206 11 minut čtení
V tomto článku
- Začátky a kolekce
- Alberto chová tyto druhy a poddruhy
- Voliéry, hnízdění a krmení, jen pro předplatitele
- Umělý odchov, jen pro předplatitele
- Dokrmení papoušci a úspěšný chov, jen pro předplatitele
- Německé dogy, jen pro předplatitele
Martin Zloch z firmy ANIMALFOOD má chovatelské přátele po celém světě. Sám se chovem exotického ptactva zabývá a také neustále hledá nové produkty, které by mohl nabídnout českým a slovenským chovatelům. Když se dozvěděl o chovateli jménem Alberto Chieppa a jeho výsledcích díky dokrmovačkám značky L.O.R., dal redakci námět na rozhovor. Kakaduové palmoví a havraní patří mezi impozantní druhy papoušků. Ačkoliv počet chovaných jedinců v Evropě za poslední léta poměrně vzrostl, nelze tvrdit, že by úspěšné odchovy byly časté. Mezi nejběžnější komplikace patří úhyny mláďat těsně před vylíhnutím, ale také rozbíjení vajec rodičovským párem. Umělý odchov obou zmíněných druhů kakaduů je výzvou i pro ty nejzkušenější chovatele.
Začátky a kolekce
Alberto, v první řadě Ti děkuji za přijetí pozvání k rozhovoru pro časopis PAPOUŠCI. Věřím, že díky tomu určitě vzniknou další zajímavé chovatelské spolupráce mezi Českou republikou a Itálií. Prosím, seznam nás se svými chovatelskými začátky. Aktuálně už chováš vzácné druhy papoušků, ale jak jsi vlastně začínal?
Děkuji za pozvání a bude mi potěšením navázat nové kontakty. Dnes, ve svých 38 letech, chovám papoušky, pokud dobře počítám, už 18 let. Mé chovatelské kořeny jsou ale daleko hlubší. Od pěti let jsem měl ve voliéře kanáry, kteří jsou v naší zemi velmi rozšíření. Začínal jsem barevnými kanáry, pokračoval s postavovými kanáry a pak má kariéra nabrala směr chovu kanárů pařížských trubačů. Ve dvaceti letech jsem si pořídil žaky, kteří odstartovali chov papoušků. Postupně jsem si pořizoval náročnější a náročnější druhy a zvyšoval laťku obtížnosti chovu.
Nikdy jsem neměl vysoký počet chovných párů, protože zastávám názor, že aby mohl člověk pracovat kvalitně, nesmí mít kvantitu.
Skvěle řečeno. V následujících řádcích se zaměříme na chov a umělý odchov kakaduů palmových (Probosciger a. aterrimus) a havraních (Calyptorhynchus b. banksii, syn. magnificus). Jsou tyto druhy v Itálii běžné?
Nejde o běžně chované druhy. Byl jsem prvním chovatelem v Itálii, kterému se podařil odchov kakaduů palmových, v té době byli moji palmáci šest let staří. Ten zážitek byl neskutečný a pohled na rostoucí a dobře se vyvíjející mládě vzbuzoval obrovské emoce. Byl to splněný sen.
Co se týká kakaduů havraních, tak vím o čtyřech chovatelích, kteří je v Itálii odchovávají. Pro mě byla loňská sezona u tohoto druhu velmi úspěšná, podařilo se mi odchovat šest mláďat – dva samce a čtyři samičky. Kakaduové havraní u mě začali hnízdit ve věku 7 a 8 let.
Jak složité bylo sestavit kolekci těchto kakaduů, protože najít čisté poddruhy, zejména kakaduů havraních, je dnes už celoevropským problémem…
Samozřejmě to byl docela tvrdý oříšek. Hledání vhodných a kvalitních jedinců po celé Evropě mi trvalo několik let. Nesoustředil jsem se na Itálii, protože u nás byli k mání pouze jedinci dost malé velikosti a já měl jinou představu.
Díky trpělivosti se mi podařilo najít opravdu pěkné a silné jedince. Moji kakaduové havraní jsou čistokrevní a také velcí, opravdu velcí!
Rád bych zmínil jeden důležitý fakt. Všichni kakaduové v mém chovu nejsou pokrevně příbuzní. Nikdy bych se nepouštěl do příbuzenské plemenitby, protože ta má negativní vliv jak na velikost, tak na zdraví. Prvotním znakem následků těsného příbuzenského křížení je právě zmenšení velikosti. Toho je třeba si být zodpovědně vědom a pracovat pouze s nepříbuznými ptáky.