Ara kaninda
V mém chovu na Slovensku
Text a foto: MVDr. Pavol Kováčik a MVDr. Klaudia Mičeková.
PAPOUŠCI 4/2024, v tištěném čísle od strany 216 6 minut čtení
V tomto článku
- Karanténa a seznámení
- Voliéra a její vybavení, jen pro předplatitele
- Krmení, jen pro předplatitele
- Večerní dávka a doplňky, jen pro předplatitele
- Prevence a závěr, jen pro předplatitele
Jedná se o jednoho z nejvýraznějších druhů arů. Dlouho byl považován za poddruh nebo mutaci běžněji chovaného ary ararauna. Ve volné přírodě mezi oběma druhy nedochází ke křížení, přestože se jejich areály značně v severovýchodní Bolívii překrývají.
Svého prvního aru kaninda jsem si pořídil v roce 2017. Byl to sameček, který byl částečně odchován rodiči a poté odebrán na ruční dokrmení. Na výběr byli dva a oběma velmi prospěl společný růst, po odstavení byli dostatečně socializovaní. O celkové kondici svědčila i kvalita opeření a celková kondice obou arů. Jasné barvy, dlouhé ocasy, to se u mladých ptáků často nevidí.
Po krátkém váhání (smích) jsem si jednoho z nich vybral. Už cestou domů jsem prohledal inzertní portály a obvolal známé chovatele, kde bych mohl sehnat samičku, ideálně stejně starou, jako je můj nový samec. Dlouho nebylo nic na obzoru, takže samec byl v socializační voliéře se stejně starými ary červenouchými (Ara rubrogenys), což mu velmi prospělo. Po pár dnech se z arů stala skvělá parta, vše dělali spolu.
Karanténa a seznámení
Asi o čtyři měsíce později se mi podařilo najít stejně starou samici ary kaninda, odchovanou pod rodiči. Neváhal jsem ani minutu a ihned jsem si pro ni dojel. Po příjezdu domů jsem samičku umístil do karantény, kde byla následujících šest týdnů.
Během této doby jsem provedl odběr vzorků pro testy na virová a bakteriální onemocnění – PBFD, APV, BORNAVIRUS, ADENOVIRUS, HERPESVIRUS a chlamydie a dále pro vyšetření trusu – k vyloučení parazitárních onemocnění a dysmikrobie.
Po karanténě čekal samičku přesun do voliéry ke skupině arů, kteří ji dobře přijali. Několik počátečních hádek bylo rychle zapomenuto a během týdne voliéru spokojeně obývala skupina čtyř arů červenouchých a dvou arů kaninda. Všech šest papoušků spolu takto fungovalo přibližně jeden rok, a když došlo k páření, jednotlivé páry jsem oddělil.