Kokos pro papoušky
Text a foto: Alena Winner & Jaco Lacs, Del Istmo Conservation Center, Panama
PAPOUŠCI 2/2022, v tištěném čísle od strany 98 9 minut čtení
V tomto článku
- Jak mé kokosové dobrodružství v Panamě začalo…
- Ale zpět k chovatelské tematice…, jen pro předplatitele
- Kokosová voda, jen pro předplatitele
- Kokosová dužina, jen pro předplatitele
Když se řekne kokosový ořech, jako první, co většině Evropanů přijde na mysl, je spojení se zimním obdobím a tradičními Vánocemi. Domácnosti jsou provoněné jemnou vůní pečícího se cukroví, do kterého je s oblibou přidáván i strouhaný kokos. Kokosové skořápky jsou také často využívány pro nejrůznější vánoční dekorace.
Časy se ale mění a kokos si díky šířícím se informacím o svých blahodárných účincích u lidí získává stále větší popularitu nezávisle na ročním období. Jak je to ale s podáváním kokosu papouškům? Soudě dle takřka denních rozhovorů s chovateli, jako složka zpestřující krmivo opeřených svěřenců, zatím tak běžný není. Dovolte mi „unést“ vás pro inspiraci na druhý konec světa, konkrétně do Panamy k chovateli Jaco Lacsovi, který vede Del Istmo Conservation Center. V zoo na karibském pobřeží Panamy se starají o 450 druhů a poddruhů ptáků, z nichž jednu třetinu zastupují papoušci. Kokosové ořechy jsou součástí krmiva a v různých formách se tu zužitkují do posledního kousíčku.
Jak mé kokosové dobrodružství v Panamě začalo…
Po dvou dnech první návštěvy ojedinělého ptačího ráje Del Istmo na karibském pobřeží Panamy se s několika přáteli vydáváme na osmihodinovou noční plavbu. Katamarán směřuje k San Blas, souostroví zahrnujícím 365 ostrůvků, z nichž je jen necelých padesát obydlených indiánským kmenem Kuna Yala. Ranní probuzení je snové. Přes malé vlnky klidného Karibského moře už jsou vidět typické bělostné pláže, nad kterými se tyčí vysoké palmy. Zakotvíme a přesedáme do malé motorové loďky, která nás po třpytící se tyrkysové vodě dopravuje ke břehu prvního ostrova. Kunové nás vítají širokým úsměvem. Poznáváme, jak zde žijí, dozvídáme se, co je denní náplní jejich životů, a všude kolem jsou kokosy. Prostě úplně všude. Kokosové palmy jsou typické svými lichozpeřenými až šest metrů dlouhými listy. Mají štíhlý kmen, který může dorůst až do výšky třiceti metrů. Kmeny a listy jsou tady na ostrovech využívány ke stavbě pro Karibik typických přírodních obydlí. Kmeny tvoří základ a listy slouží jako střešní krytina.
Na ostrovy pravidelně přijíždějí lodě se základními potravinami a místní obyvatelé mění zboží za kokosy. Ještě v devadesátých letech minulého století tu kokos sloužil jako základní měna. V současnosti stanovuje hlava kmene, za jakou cenu se budou kokosové ořechy prodávat, a ta je směrodatná pro všechny prodejce z ostrovů San Blas. Dříve kokosy zajišťovaly hlavní příjem.
Postupem času se do popředí dostal výtěžek z prodeje typických tzv. molas, vyšívaných látek obdélníkového tvaru, které místní ženy ručně vyrábějí. Kunové nám hned po vstupu na ostrov představili nejen molas, ale i pestrobarevné korálkové náramky, náhrdelníky a vzhledem k celosvětovému „trendu“ nechyběly ani vskutku nádherně ručně vyšité roušky. V průběhu šesti dní navštěvujeme ještě několik ostrovů a všude máme možnost ochutnat čerstvou kokosovou vodu z ořechu za jeden americký dolar. Připadám si tu jako v kokosovém království, opečovávaném milými a stále usměvavými lidmi.