MANDELÍCI – barevné perly otevřené savany

Pouze 13 druhů čeledi Coraciidae z řádu srostloprstých patří mezi mandelíky. Zatímco rod Coracias je v angličtině nazýván jako „roller“, rod Eurystomus je označován jako „dollarbird“. Jedná se o ptáky ve velikosti hrdličky, u nichž převládá modré strukturální zbarvení, kombinované s fialovou a rezavou. Morfologií i způsobem získávání potravy připomínají nejvíce naše ťuhýky. Tělo je robustní, hlava poměrově velká se silným, hákovitě zakončeným zobákem. Mají úzká a špičatá křídla a malé nohy. Mandelíci rodu Eurystomus jsou poněkud robustnější a mají silnější zobáky. Podle starého systému se k mandelíkům řadily ještě dvě příbuzné skupiny – kurol madagaskarský (Leptosomus discolor) a zástupci čeledi kurolcovitých (Brachypteraciidae).

Volná příroda

Ve volné přírodě se živí velkými bezobratlými, dokáží ulovit i drobné obratlovce jako ještěrky. Kořist aktivně nevyhledávají, ale vyčkávají na ni na pozorovatelně (tzv. predace „sit and wait“). Rod Coracias na kořist útočí na zemi, rod Eurystomus ve vzduchu jako například naši lejskové. Obývají většinu Starého světa. Vyhýbají se chladným oblastem a vysloveně rozpáleným pouštím.

Všechny druhy jsou silně teritoriální a monogamní a mohou mít zásnubní lety. Samice snáší 2–5 vajec, na kterých u některých druhů sedí sama, jinde jí pomáhá samec. Za účelem hnízdění vyhledávají mandelíci doupné stromy, případně staré zemědělské usedlosti, nebo si mohou vyhrabat noru v zemi. Zobákem do dřeva netesají. Konkurencí hnízdních míst pro ně mohou být kavka obecná (Corvus monedula), poštolky rodu Falco či sýček obecný (Athene noctua). Snůška obsahuje obvykle 2–5 velkých, kulatých a čistě bílých vajec, na inkubaci se podílejí oba rodiče. Mláďata se líhnou s atypicky velkou hlavou ku poměru těla. Během jejich ontogenetického vývoje jim neroste prachové, ale rovnou obrysové peří.

Populace mandelíků v lidské péči a podmínky efektivního chovu

Ve světových zoo je v současné době chováno 8 druhů mandelíků, z čehož 6 druhů v Evropě (viz Tabulka 1). V evropských zoo bylo drženo doposud celkem 10 žijících druhů. Mezi roky 2004–2021 byl ve Weltvogelparku Walsrode chován také kurol madagaskarský, importovaný přímo z volné přírody, a v o něco kratším období také kurolec dlouhoocasý (Uratelornis chimaera) a pitovitý (Atelornis pittoides). Další importy do Evropy již realizované nebyly a od úhynu jedinců se chov neobnovil. Žádný z mandelíků nepodléhá povinnosti registrace dle Mezinárodní úmluvy o obchodu s ohroženými druhy (CITES), avšak mandelík hajní patří podle Zákona 114/1992 Sb. mezi Zvláště chráněné druhy a pro jeho držení je nutné získat výjimku. Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií zatím ještě nezveřejnila oficiální požadavky na chov mandelíků v zajetí, přesto už byly ustanoveny dva ex situ programy – jeden pro mandelíka hajního (Coracias garrulus), druhý pro všechny africké druhy mandelíků jako spojený program. Koordinace obou programů spadá zatím pod jednoho koordinátora i s přihlédnutím k obdobné biologii všech druhů držených v současné době v zajetí. Přesto jsem se pokusil dát dohromady informace pro chov mandelíků, které jsou dostupné v literatuře (viz Tabulka 2).

Chov v Zoo Brno

V Zoo Brno jsem měl během svého třináctiletého působení dva druhy mandelíků – hajního a fialovoprsého. Mandelíci hajní jsou během sezony chováni dohromady s párem ústřičníků velkých (Haematopus ostralegus). Na zimu musí být přesouváni do zimoviště. Od doby, co jsme jim dali do expozice výhřevný panel, je ale možné je držet venku daleko déle. Během té doby se mi vystřídaly v kolekci celkem tři páry a až u toho posledního došlo k toku a posléze v roce 2025 k první neoplozené snůšce. Letos zahnízdili podruhé, u výsledku jejich snahy bohužel ale už přítomen nebudu. Mandelíci fialovoprsí přišli v loňském roce jako konfiskáty z černého trhu a byli umístěni do zázemní voliéry s asi čtyřmetrovým výletem. Něco přes deset let staří ptáci ještě během sezony začali velmi silně tokat a oproti mandelíkům hajním projevili velmi silný temperament. Samice poté do připravené budky snesla dvě vajíčka, ze kterých se vylíhlo pouze jediné mládě. Během odchovu byli ptáci ve velmi dobré kondici. Samice začala být silně útočná nejen na samce, ale i na chovatelky. Nezřídka se stalo, že na chovatelku naletěla a zobákem se držela za klopu její bundy. Když agrese došla k samému vrcholu, samec to nevydržel a samici jednoho dne zabil. Mládě v té době přepeřovalo do krycího peří. Přes své násilnické sklony vytrvale pokračoval v krmení a mladého samečka dochoval až do vzletnosti.

Ochrana mandelíků in situ
Přestože žádný z mandelíků nepatří v rámci svého areálu rozšíření k vysloveně ohroženým druhům, populace některých z nich čelí rapidním lokálním poklesům. Za hlavní příčiny jsou považovány změny v zemědělském hospodaření (zejména nárůst intenzifikace) a s nimi návazné mizení vhodných biotopů, úbytek větších druhů hmyzu, kterým se mandelíci živí, úbytek vhodných doupných stromů k hnízdění a v neposlední řadě také intenzivní lov. Mandelíci jsou stále barevně atraktivní na ilegální odchyty za účelem prodeje do soukromých kolekcí. Jejich efektivní ochrana je tedy komplexní záležitostí a je nutné se při ní zabývat také ochranou jejich prostředí. Významnou evropskou vlajkovou lodí pro ochranu přírody se zatím jeví mandelík hajní. Nejčetnější populace má tento druh v Rumunsku, Maďarsku a Španělsku.

V České republice od 19. století početnost druhu postupně klesala. Poslední prokázané hnízdění bylo zaznamenáno v roce 1991 v Kobylí na jižní Moravě. Od té doby druh na jižní Moravu každoročně zaletuje v počtech jednotek kusů, avšak hnízdění se nepodařilo prokázat a druh byl v Červeném seznamu zařazen mezi vymizelé. V rámci Evropy existuje několik projektů, zaměřených na ochranu druhu skrze ochranu jeho prostředí, a dva, které se zaměřují na návrat druhu do přírody. Jednou institucí je MiniHollywood Oasys Tabernas ve Španělsku, která ke svému působení využívá mláďat, získaných z volné přírody, a druhou je litevská zoo v Kaunasu, která na svůj program reintrodukce získala grant z Evropské unie na období 2024–2029, v rámci kterého se mají připravit podmínky pro vypuštění 40 jedinců do volné přírody.

Tento článek vznikl ve spolupráci s firmou DS VOLIÉRY – Dominik Svak

Tento článek vznikl ve spolupráci s firmou PurAITechnology