ARASSARI BLEDOZOBÝ – Pteroglossus azara

Autor: Milena Vaňková

Arassari bledozobý (Pteroglossus azara) je jedním z nejpůvabnějších zástupců tukanovitých ptáků, zároveň však patří mezi druhy, jejichž úspěšný chov vyžaduje značné zkušenosti, trpělivost i ochotu neustále se učit. Za jeho nápadným zbarvením a elegantní siluetou se skrývá citlivý obyvatel jihoamerických pralesů s velmi specifickými nároky na prostředí, výživu i rozmnožování. Právě tyto detaily často rozhodují o tom, zda se chov stane zdrojem radosti, nebo řetězcem zklamání. Tento článek vychází z praktických zkušeností získaných během dlouholetého chovu arassariů bledozobých. Vedle základních informací o biologii druhu nabízí ověřené poznatky o sestavování chovných párů, vybavení voliér, správné výživě, hnízdění i mimořádně náročném ručním odchovu mláďat. Cílem není nabídnout jediný univerzální návod, ale předat zkušenosti, které mohou ostatním chovatelům pomoci vyvarovat se nejčastějších chyb a lépe porozumět potřebám těchto fascinujících ptáků.

Pteroglossus azara – arassari bledozobý patří do řádu Piciformes, čeledi Ramphastidae a rodu Pteroglossus. Avibase uvádí pro druh české jméno arassari bledozobý. Druh byl popsán Vieillotem v roce 1819 původně jako Ramphastos azara. Jméno azara připomíná Félixe de Azaru, španělského přírodovědce a vojenského důstojníka, jehož práce stály u popisu řady jihoamerických taxonů. Ve veřejně dostupných taxonomických přehledech se rozlišují tři poddruhy: Pteroglossus azara azara, Pteroglossus azara flavirostris a Pteroglossus azara mariae.

Z chovatelského hlediska je to důležité. Při nákupu, výměně nebo sestavování páru je potřeba vědět, s jakým poddruhem nebo taxonomickou linií chovatel pracuje, protože záměna může vést ke smíšení odlišných forem a ke ztrátě chovatelské hodnoty linie.

Dalo by se říci, že tento druh arassariů je pro zkušené oko dimorfní, ale analýza DNA je vždy jistotou, zvláště pokud nemáme k porovnání vedle sebe více jedinců. Samice mívá menší zobák a tmavě kaštanové zbarvení na temeni delší než samec. Měří 38–43 cm a váží 130–160 g.

V přírodě žije v zaplavovaných tropických lesích, galerijních lesích, sekundárních i horských lesích, nejčastěji do 600 m n. m., ale vyskytuje se až do výšky 1400 m n. m. V potravním chování se uvádí pohyb v horních patrech lesa a v korunách stromů.

Chovatelské zařízení

Arassariové jsou ptáci, kteří potřebují teplotní komfort i v zimních měsících. Je potřeba jim ubikaci vytápět. Naše zařízení pro arassarie bledozobé má vnitřní i venkovní prostor. Na zimu jsou ptáci zavíráni ve vnitřních prostorách a je jim přitápěno minimálně na 15 stupňů Celsia. Den prodlužujeme svícením po celou zimu. Rozměry venkovního i vnitřního prostoru jsou totožné. Výška 2,5 m, šířka 2 metry, délka 2 metry. Ptáci musí mít možnost koupání, proto je na venkovních voliérách umístěno rosicí zařízení, v období, kdy jsou ptáci uzavřeni ve vnitřních prostorách, mají možnost koupání v miskách nebo každodenního rosení z postřikovače.

Přímé údaje o potravě Pteroglossus azara jsou omezené. Druhový profil uvádí, že se živí převážně ovocem a doplňuje potravu členovci. Obecně se uvádí, že v přírodě konzumují plody z desítek až stovek druhů rostlin a stromů a během hnízdění přijímají více hmyzu jako zdroj bílkovin. U tukanovitých obecně je známá i příležitostná konzumace vajec, mláďat drobných obratlovců a většího hmyzu, ale u P. azara je nutné držet se opatrné formulace: základ tvoří ovoce, živočišná složka je doplňková a významná reprodukčně.

Způsob přijímání potravy odpovídá stavbě zobáku a krátkému trávicímu traktu. Tukanovití potravu neopracovávají jako například papoušci. Nemají vole, takže potrava rychle prochází trávicím traktem. Chovatel nesmí čekat suchý, kompaktní trus jako u zrnožravých ptáků. Vysoký podíl vody v ovoci vede k častému, řídkému a někdy prudce odhazovanému trusu. To není samo o sobě průjem, ale normální fyziologický důsledek podávané potravy. Skutečný problém se pozná podle zápachu, příměsi krve, hlenu, apatie, ztráty hmotnosti, změny barvy mimo vazbu na ovoce a podle celkového stavu ptáka. Je třeba tomuto předcházet – téměř vždy v takovém případě dojde k úhynu jedince. Takže opět prevence je lepší než léčba!!!

Předkládaná potrava mláděti v době dokrmování

Krmení arassariů v lidské péči

Pteroglossus azara je prakticky vysoce frugivorní tukanovitý pták. Denní dávka musí obsahovat čerstvé ovoce v malých, snadno polykatelných soustech a zároveň nízkoželezité!!! granule nebo pelety určené konkrétně pro arassarie a tukany. Jen ovoce nestačí, protože běžně dostupné ovoce je z hlediska bílkovin, minerálů a některých vitaminů neúplná potrava. Jen pelety také nestačí, protože pták potřebuje vysokou vlhkost krmiva, objem, přirozené přijímání různých soust a chování spojené s výběrem plodů. Na trhu lze vybírat z několika značek komerčního krmení – pelet, je ale důležité se podívat na obsah železa, který nemá obsahovat více než 100 ppm.

Stejně tak je důležité znát obsah železa v podávaném ovoci a zelenině. Arassariové potřebují denně v krmné dávce papáju, ať čerstvou nebo mraženou (zde pozor na top kvalitu). Dále další druhy ovoce a v oblibě mají i zeleninu – papriku, salátovou okurku, batáty, různé druhy salátů, květy a pupeny stromů a keřů. Milují bobuloviny, v našem chovu mají denně v krmné dávce také kanadské borůvky. Je-li to možné, podáváme bobule i s větvičkou (např. muchovník, třešně).

Ptáci je s oblibou otrhávají, je to pro ně přirozené chování, a výborně se tak zabaví. Máme dojem, že podávání bobulí provokuje i hnízdní náladu ptáků. Proto před hnízděním zastoupené množství bobulí v krmné dávce zvyšujeme. Podáváme kanadské borůvky, maliny, jahody lesní, muchovník, rakytník, rybíz, višně. Opět zdůrazňuji – nutno počítat obsah železa!! V tuto dobu podáváme také živočišnou složku, a to buď v podobě připraveného komerčního gelu, o němž se zmiňujeme níže v textu, nebo podáváním zophobasů, cvrčků, sarančat.

Tukanovití jsou citliví na ukládání železa v játrech. U tohoto druhu s dlouhou délkou života může špatná dieta zabíjet pomalu a dlouho skrytě. Riziko ukládání železa zhoršuje nejen celkové množství železa v granulích nebo živočišné složce, ale také jeho biologická dostupnost a složení dávky.

Pozor také na vysoký příjem vitaminu C, může podporovat vstřebávání železa. Proto se doporučuje držet vitamin C nízko a používat krmiva s taniny, které železo vážou a snižují jeho dostupnost. Vysloveně se nedoporučují citrusy a rajčata. Čerstvé ovoce má tvořit velkou část denní dávky, ale má jít o ovoce vhodně vybrané a střídané.

Misky na krmení a vodu umisťujeme do výšky, určitě ne na zem, kde by docházelo ke snadnému znečištění potravy. Důraz klademe na čistotu a dezinfekci misek i celé ubikace.

TABULKA OBSAHU ŽELEZA V OVOCI A ZELENINĚ:

Hnízdění

Druhový profil pro Pteroglossus azara uvádí hnízdní období od prosince do května ve většině přírodního areálu a od února do srpna v západní a jihozápadní části areálu. Druh je považován za dutinového hnízdiče, podobně jako ostatní tukani. Snůška má obvykle dvě až čtyři vejce. Ve snůšce bývají obvykle 3 až 4 čistě bílá vejce, inkubace trvá cca 16 dní. Mláďata pak opouštějí hnízdní dutinu ve stáří cca 42 dní.

V lidské péči poskytujeme ke hnízdění arassariům ideálně budku kmenovou, případně prkennou. Budka je dlouhá cca 70 cm, zavěšena horizontálně a šikmo. Dno musí být upraveno tak, aby v nejnižším bodě byla podlaha rovná a vejce se nekutálela. Jako stimul k hnízdění můžeme ptákům naplnit budku štěpkami, troudem, hoblinami. Ptáci ale většinou vynesou materiál do posledního kousku a vejce snáší na holé dřevo. V našem chovu vynesl pár během pár hodin i velkou vrstvu písku.

Tukanovití získávají v chovech stále větší oblibu, ale řekla bych, že se teprve učíme je odchovávat. Není to zcela jednoduché. Ptáci často vejce rozbíjejí, vyhazují z budky, sežerou. Pokud máme štěstí a mláďata se v budce vylíhnou, mohou opět nastat problémy – rodiče nekrmí, mláďata vyhodí v jakémkoliv stadiu odchovu – holata i opeřená, a stejně tak holata i opeřená mláďata klidně sežerou. Každý z nás projde mnoha neúspěchy, než se naučí alespoň částečně svému chovanému páru rozumět, a i tak si nemůže být nikdy chováním stoprocentně jistý.

Mládě, které vyskočilo v líhni z vejce samo

Umělý odchov

V podstatě se dá říci, že ani při umělém odchovu nejsme s informacemi a zkušenostmi tak daleko jako například u papoušků.

Umělá inkubace arassariů často nedokáže plně napodobit úspěšnost přirozené inkubace rodiči. Vlhkost a teplota jsou kritické proměnné, které se musí sledovat po celou dobu.

Pokud pár sedí dobře, dutina má stabilní mikroklima a vejce nejsou poškozována, je přirozená inkubace často biologicky výhodnější. Umělá inkubace má smysl v několika situacích. První je opakované poškození vajec rodiči, zanedbání inkubace nebo predikovatelné selhání konkrétního páru. Druhá je extrémní počasí, například přehřívání hnízdní dutiny nebo její vysychání. Třetí je management chovné populace, kdy je potřeba zvýšit počet odchovaných mláďat.

Velkou výhodou pro umělou inkubaci je fakt, kdy vejce zůstávají pod rodiči alespoň 7 dní. Úspěšnost vylíhnutí v líhni je mnohem vyšší.

V pečlivě vydezinfikované líhni nastavujeme teplotu 36,9 až 37,2 st. Celsia. Otáčení vajec každých 60 minut. S nastavením vlhkosti chovatelé stále tápou. Podle biotopu, ve kterém ptáci žijí, bychom měli vlhkost nastavovat kolem 70 procent, z informací od chovatelů vím, že nastavují a my to děláme také tak, vlhkost 55 procent a více. Rozhodnutí o vlhkosti v líhni nelze dělat podle pocitu, ale podle historie úbytku hmotnosti vejce a stavu vzduchové komůrky. Je potřeba denně ve stejnou dobu vejce vážit, údaje zaznamenávat, vytvořit si graf. Úbytek hmotnosti má být před líhnutím 15 procent.

Při líhnutí je nutná ventilace. Snahou zvýšit vlhkost se nesmí zavřít přívody vzduchu tak, že embryo nemá kyslík a hromadí se oxid uhličitý.

V našem zařízení používáme líheň, kde je zdroj tepla umístěn nahoře, a proto teplo na vejce jde seshora.

Asistované líhnutí je rizikové. Může se zdát, že stačí odloupnout skořápku, ale příliš časný zásah často protrhne cévy, způsobí krvácení, vytažení mláděte před vstřebáním žloutku nebo infekci pupku. Pomoc má smysl pouze tehdy, když je zřejmé, že mládě je životaschopné, cévy v blánách ustoupily, vývoj se zastavil kvůli vyschnutí blan nebo poloze a zásah je proveden pomalu, po zvlhčení blan a s jasnou kontrolou krvácení. Při nejistotě je bezpečnější upravit vlhkost, počkat a sledovat, než mechanicky otvírat vejce jen proto, že se chovateli zdá čas dlouhý. Pokud při líhnutí asistujeme, postupujeme velmi opatrně a pomalu. Proces trvá i několik hodin.

Upozorňuji, že u tukanovitých je důležitá perfektní čistota – dezinfekce rukou, náčiní, misek. Jakmile se mládě vylíhne, umístíme ho do mističky vystlané pokrčeným papírovým ubrouskem do teploty 37,2 stupně a vlhkosti 65 procent. Tukanovití nemají vole. To je v ručním odchovu jeden z nejdůležitějších faktů. U papoušků chovatel často sleduje naplnění volete, ale u arassari taková vizuální kontrola chybí. Začínáme krmit opravdu po kapičkách. Mládě by mělo samo otevírat zobák a žadonit o potravu. Opravdu pozor na překrmení, které znamená smrt. I mládě, které ještě žadoní, může dostat jen odpovídající množství krmení. Zpočátku si mládě vyžaduje krmení každých 1,5 až dvě hodiny, s noční pauzou cca 6 hodin, kdy mládě spí a ani při nabídnutí potravy nereaguje. Bylo by chybou se do mláděte snažit potravu dostat, když samo neloudí. Množství krmiva se musí řídit hmotností a reakcí mláděte. Proto mláďata denně vážíme a kontrolujeme přírůstek. Kontrolujeme také vizuálně. Mláďata arassariů rostou v podstatě před očima. Prvním podávaným krmením je vodnatý roztok, který postupně zahušťujeme. V zařízení loriů a ostatních po několikaletém zkoušení používáme Psittacus Frugivorous Psittacine Crop Milk – směs pro ruční odchov plodožravých. Již druhý den přimícháváme TRHON Jelly - Fruit Eater a TRHON Jelly - Insect Eater.

Jsou i další komerční krmiva, každý si, jak jsem zmiňovala, hledáme cestu k úspěšným odchovům arassariů sami. Neexistuje a není popsán obecný návod. Se stářím mláděte, cca od 5. dne, přidáváme do směsi naškrábanou papáju, banán, později i další druhy ovoce. Přidáváme máčené granule pro arassarie.

S tím, jak mláďata rostou, přecházíme od krmení stříkačkou ke krmení z pinzety. Gely Fruit a Insect, které jsme přimíchávali do tekuté směsi, nyní necháváme dle návodu ztuhnout a podáváme ve formě kostiček. Důležité je mláďatům podávat i vodu ze stříkačky. Při krmení nikdy nespěcháme – stačí vteřina a je po mláděti.

Zobák po jídle bývá ušpiněný – nutné omytí

POZOR: Po každém krmení důkladně očistíme zobák i koutky i potřísněné tělo mláděte, ideálně vytřeme vnitřek zobáku slabým roztokem jablečného octa. Tukanovití jsou velmi náchylní ke kandidózám, které jsou příčinou velkých úhynů mláďat.

U tukanovitých mláďat je kandidóza zvlášť častá v prvních dnech života. Riverbanks Zoo historicky používala Nystatin v prvních třech týdnech se snižující se frekvencí a St. Leger a další uvádějí, že zařízení používala Nystatin v prvních týdnech podle kondice mláděte. To je důležitá informace o chovatelské praxi, nikoli návod k samoléčbě; antimykotikum a dávkování patří pod veterinární indikaci.

Mláďata rostou velmi rychle a teplotu v odchovně postupně snižujeme, až se dostaneme na teplotu pokojovou. Mláďata pak umístíme do boxu, následně malé voliérky, stále krmíme pinzetou a nabízíme jídlo i do misek. Je velmi zásadní hygiena misek, voliérky a podávané krmivo několikrát denně čerstvé a v top kvalitě.

Nejčastější problémy v ručním odchovu – shrnutí

Nejkritičtějším obdobím jsou první dny. Tukanovití jsou velmi náchylní na přemnožení kvasinkami rodu Candida. Úhyn na kandidózu je častý do přibližně osmého dne i při dobré hygieně. Prakticky se problém projeví zpomalením růstu, slabým žebráním, zadržováním potravy, bělavými povlaky nebo zhoršeným zápachem z dutiny zobáku. Prevence stojí na čisté dokrmovací směsi, čistých stříkačkách, jednorázovém nebo dokonale dezinfikovaném vybavení, očištění zobáku po krmení a stabilní teplotě odchovny. Druhým velkým rizikem je aspirace krmiva. Mládě arassari žebrá prudce, otvírá zobák a může se pohybovat podle světla, dotyku nebo klepnutí na zobák. Příliš rychlé stlačení stříkačky nebo špatný úhel podání může dostat krmivo do dýchacích cest. Tomu se předchází velmi malými dávkami, pomalým podáváním po straně zobáku, sledováním polykání a vynecháním krmení ve chvíli, kdy mládě ztrácí koordinaci. Krmíme velmi pomalu a opatrně. Třetím problémem je překrmení a impakce. Protože mládě nemá vole, chovatel nemá jednoduchý vizuální ukazatel plnosti. Pokud se krmí podle žebrání, může dojít k přetížení trávicího traktu.

Čtvrtým problémem je špatné vedení hmotnostní křivky. Denní vážení není formalita. Pokud mládě nepřibývá, je třeba rozlišit nízký příjem, příliš dlouhé intervaly, chlad, infekci, kandidózu, špatnou konzistenci směsi nebo dehydrataci. Pokud přibývá příliš rychle, může jít o překrmení, zadržování potravy, otok nebo špatný poměr vody a sušiny. Orientační denní přírůstek je 10 až 15 % a hranice pro úpravu krmení je při méně než 6 % nebo více než 18 % dva dny po sobě.

Pátým problémem jsou nohy a opora. Mláďata tukanovitých se vyvíjejí v dutině, kde se opírají o patní polštářky a později lezou. V misce s kluzkým dnem nebo nevhodnou textilií vzniká riziko rozjíždění nohou, otlaků, zachycení prstů do vláken a opožděného posilování úchopu. Důležitá je vhodná podložka a později nízko umístěná bidla v odstavných klecích. Příliš dlouhé držení v misce bez možnosti přechodu na bidlo vede k problémům nohou.

Šestým problémem je špatný přechod na samostatné krmení. Mládě může vypadat silně, ale pokud jí jen sladké ovoce a ignoruje nízkoželezité pelety, bude dlouhodobě podvyživené. V odstavné fázi se proto používají namočené pelety, které se lepí na ovoce, a sleduje se trus. Jakmile trus ukazuje příjem ovoce a pelet a hmotnost zůstává stabilní, lze dokrmování snižovat. Pokud po snížení dokrmování hmotnost padá, pták ještě není odstavený.

Sedmým problémem je dlouhodobá výživa po odchovu. Ručně odchovaný arassari může být krotký a aktivní, ale špatná dieta s vysokým železem, nadbytkem živočišné složky, nevhodnými granulemi a vysokým příjmem vitaminu C může poškodit játra. Ukládání železa se nemusí projevit okamžitě. Chovatel, který hodnotí dietu jen podle toho, že pták žere a má pěkné peří, může přehlédnout problém, který se projeví až za roky.

Pokud jsme svými zkušenostmi s chovem a odchovem těchto krásných ptáků někomu pomohli, splnili jsme svůj cíl. Přeji vám hodně odchovaných mláďat.

TENTO ČLÁNEK VYŠEL VE SPOLUPRÁCI S FIRMAMI:

DS VOLIÉRY – www.dsvoliery.cz