Papoušek kapský
Od koupě ke stabilnímu chovu za 14 let – 3. část
Text a foto: Eric van Kooten. Cape Parrot endangered breeding facility.
PAPOUŠCI 4/2025, v tištěném čísle od strany 212 5 minut čtení
V tomto článku
- Výživa papoušků kapských
- Krmný režim v období klidu, jen pro předplatitele
- Krmení během hnízdění a odchovu mláďat, jen pro předplatitele
- Výhled a plánované výzkumy, jen pro předplatitele
- Veterinární péče a zdraví chovu, jen pro předplatitele
- Uzavřený režim chovu, jen pro předplatitele
Výživa papoušků kapských
Zajištění správné a vyvážené výživy je jedním ze základních předpokladů pro udržení zdravého a dlouhodobě životaschopného chovu. Skutečnou výzvou však zůstává, že stále postrádáme dostatek ověřených informací o tom, jak přesně má taková optimální krmná dávka vypadat – jak z hlediska složení, tak přizpůsobení konkrétním fázím života ptáků. V praxi se proto často vychází z poznatků jiných odvětví, například z drůbežářského výzkumu, a na tomto základě se dále experimentuje a ověřuje.
Výživové nároky papoušků obecně – a papouška kapského zvláště – jsou ovlivňovány celou řadou faktorů. Často se inspirujeme přirozeným jídelníčkem v přírodě a snažíme se ho v podmínkách chovu napodobit. Potrava, kterou papoušek kapský přijímá ve volnosti, nám ale může sloužit nanejvýš jako základní vodítko. Při přechodu do umělých podmínek je nutné brát v úvahu mnoho dalších okolností.
Ve volné přírodě se papoušci kapští živí především semeny a plody různých druhů stromů a keřů. Klíčovým zdrojem energie jsou mimo jiné Afrocarpus falcatus a Podocarpus latifolius, jejichž dužnaté plody patří mezi vyhledávané složky potravy. Při terénním pozorování v letech 2010 a 2013 jsme opakovaně nacházeli pod těmito stromy zbytky rozlouskaných plodů – jasný důkaz jejich významu ve volné přírodě. Přestože jsou tyto dřeviny stále více ohrožovány kácením a úbytkem přirozených porostů, zůstávají zásadní součástí jídelníčku.
Zajímavé je, že papoušci kapští se v některých oblastech začali adaptovat na jiný zdroj – pekanové ořechy (Carya illinoinensis). Ty však představují výživovou výzvu, protože jejich skořápky obsahují vysoký podíl tříslovin (taninů). Pozoruhodné ale je, že ptáci si s tím dokážou poradit – využívají vlhkost z listů eukalyptu k tomu, aby si zobák od taninu očistili. Jejich chování je velmi adaptabilní a dobře ilustruje, jak se přírodní výživa mění v závislosti na lokalitě i roční době.
Ve volnosti se papoušci kapští setkávají s obdobím hojnosti i s fázemi, kdy je dostupnost potravy omezená – například v zimních měsících. V chovu ale taková přirozená variabilita chybí. Proto musíme krmnou dávku vždy přizpůsobit: nejen aktivitě ptáků, ale i omezenému prostoru ve voliérách, kde se přirozeně pohybují výrazně méně než v přírodě. Dále hrají roli teplota prostředí, období pelichání, reprodukční cyklus a také vývoj mláďat.
Naše specializovaná chovatelská stanice, zaměřená na tento ohrožený druh, prošla během let vývojem celé řady krmných schémat, než jsme dospěli k optimálnímu systému. Vycházíme z individuální hmotnosti každého ptáka a denní dávku nastavujeme v rozmezí 8–10 % tělesné hmotnosti.
- Průměrná hmotnost samic: 272,6 g (rozmezí 248–295 g; n = 25)
- Průměrná hmotnost samců: 301,8 g (rozmezí 282–323 g; n = 30)
Z toho vyplývá, že naši ptáci přijímají přibližně 24–27 g potravy denně. Každý jedinec má k dispozici vlastní krmnou misku, čímž se zamezí jednostrannému vybírání preferovaných složek u dominantních jedinců.
Základ krmného plánu tvoří od roku 1996 ekologické granule Harrison Bird Food, vyrobené výhradně z velmi kvalitních surovin. Ty tvoří alespoň 70 % denní krmné dávky, s výjimkou období hnízdění.