Papoušek kapský
Od koupě ke stabilnímu chovu za 14 let – 5. část
Text a foto: Eric van Kooten
Cape Parrot endangered breeding facility
PAPOUŠCI 6/2025, v tištěném čísle od strany 348 6 minut čtení
V tomto článku
- Vždy dávám přednost přirozenému odchovu, ale v případě nutnosti volím ruční dokrmení
- Potřebné vybavení pro ruční odchov a jeho správné použití, jen pro předplatitele
- Krmný plán při ručním odchovu, jen pro předplatitele
- Osamostatňování mláďat a jejich socializace, jen pro předplatitele
- Závěrem, jen pro předplatitele
Vždy dávám přednost přirozenému odchovu, ale v případě nutnosti volím ruční dokrmení
Na začátku každé hnízdní sezony vždy počítám s tím, že během inkubace může dojít k tomu, že samice z nějakého důvodu nebude řádně zahřívat vejce nebo přestane krmit mláďata. V minulých letech jsme například dvakrát čelili návštěvě lasiček, které rušily samice při sezení v hnízdě natolik, že nakonec snůšku opustily. V takových případech přichází na řadu ruční odchov papoušků kapských, který dokáže situaci zachránit a zajistit přežití mláďat.
Bohužel jsme se setkali i s dalším, velmi nešťastným případem – u jednoho z mladých samečků došlo k vážnému zranění (viz fotografie). Tento silný a dobře rostlý pták se během noci zachytil do pletiva voliéry, kde mu byla levá noha zcela ukousnuta.

Překvapivé však bylo, že v rámci skupiny dalších mláďat si svého handicapu téměř nevšímal, a lidé, kteří se mi o papoušky starají, když jsem pryč, si jeho zranění zprvu vůbec nevšimnuli. Teprve když jsem se po několika dnech vrátil ze zahraniční služební cesty, bylo ihned zřejmé, že se s jedním z ptáků něco děje. Dnes, po třech letech, tento jednonohý samec létá po voliéře zcela bez obtíží a působí zdravě a vitálně. Zvláštností celého příběhu je, že se pták uzdravil zcela sám, bez zásahu veterinárního lékaře či jakýchkoli léčiv.
Pro mě osobně to představuje jasný důkaz, že v našem chovu pracujeme se silnou, odolnou a geneticky zdravou populací papoušků kapských. V průběhu let jsme přistoupili k ručnímu odchovu přibližně u deseti procent mláďat, a to pouze v případech, kdy bylo nutné zachránit život nebo doplnit péči rodičovského páru.