Pyrura mirandský
Text: Alexandre Gross, Ing. Petra Slavíková. Foto: archiv chovatele a Iggino van Bael.
PAPOUŠCI 3/2023, v tištěném čísle od strany 136 8 minut čtení
V tomto článku
- Chov a zázemí
- Hnízdění a krmení, jen pro předplatitele
- Odstav a chování, jen pro předplatitele
Pyrura mirandský je drobnější zástupce rodu Pyrrhura o hmotnosti 50 g, dorůstající délky přibližně 23 cm. Domovinou je Venezuela, kde žije v malých skupinkách do 25 jedinců a jeho objev učinil Salvadori v roce 1891. Rozlišují se dva poddruhy. Prvním z nich je P. e. emma, jehož přirozené prostředí se nachází na severozápadě a severu Venezuely. Druhým poddruhem je P. e. auricularis, který žije na severovýchodě Venezuely. Oba poddruhy byly pozorovány v nadmořských výškách od 1700 m n. m. ve vlhkých horských lesích. V rámci mezinárodní úmluvy CITES náleží pyrura mirandský do přílohy II. Dříve byl považován za poddruh pyrury bělouchého, dnes je uznán samostatným druhem. Jedním z chovatelů, který má pyrury mirandské ve voliérách, je Alexandre Gross z Francie. Je mi potěšením přiblížit vám jeho chov prostřednictvím rozhovoru.
Chov a zázemí
Jak jsi začal s chovem papoušků?
Nejprve jsem začínal s chovem exotických ptáků, tzv. „rovných zobáků“, jako je zebřička pestrá (Taeniopygia guttata), amadina diamantová (Stagonopleura guttata) a astrild bělolící (Taeniopygia bichenovii). Mým prvním párem „zahnutých zobáků“ se stal agapornis růžohrdlý (Agapornis roseicollis) v mutaci „olive green“. Potom se chov rozrůstal o ručně dokrmené amazoňany zelenolící (Amazona viridigenalis), andulky vlnkované (Melopsittacus undulatus), korely chocholaté (Nymphicus hollandicus) a další australské druhy (Platycercus, Nymphicus, Neopsephotus, Neophema, Psittacula, Lathamus, Psephotus, Polytelis, Cyanoramphus). Pak přišli první aymarové pruhovaní (Bolborhynchus lineola), a ty následovaly další druhy aymarů – šedoprsý (Psilopsiagon aymara), citronový (Psilopsiagon aurifrons). Pořídil jsem si také papoušíčky brýlaté (Forpus conspicillatus) a papoušíčky kolumbijské (Forpus spengeli). Až teprve pak jsem si koupil první pyrury, a to pyrury zelenolící (Pyrrhura molinae).
Tvým chovem prošlo opravdu mnoho druhů podle toho, co popisuješ. Jaké aktuálně chováš a na co se specializuješ?
Nyní se zaměřuji na menší a střední jihoamerické druhy papoušků, zejména rody Pyrrhura, Psittacara, Eupsittula, Aratinga a Brotogeris. Jsou mi velice sympatičtí. Jak už jsem říkal, jedni z mých prvních pyrurů byli pyrurové zelenolící a brzy po nich pyrurové mirandští, které chovám od roku 2012.
Kolik párů pyrurů mirandských máš? Jsou už dospělí a připravení na odchov?
Právě teď mám tři páry, které jsou na odchov připravené. První pár tvoří ptáci z roku 2008 a 2018, druhý pár je vyklubaný v roce 2015 a třetí 2018. Jde o relativně malý druh, takže pohlavní dospělosti dosahují už ve dvou letech života.
Je tento druh něčím specifický nebo je podobný ostatním druhům pyrurů?
Tento druh je chováním sám o sobě specifický. Je hodně vnímavý, aktivní a učenlivý. Přesto se silně podobá pyrurovi bělouchému, šedoprsému a Pfrimerovému. Pyrura mirandský byl totiž dříve považován za poddruh pyrury bělouchého, stejně jako šedoprsý a Pfrimerův.
V jakých voliérách tyto pyrury chováš? Jaké mají rozměry? Máš vnitřní vytápěnou ubikaci nebo pouze vnější část?
Ptáci jsou pro odchov umístěni v menších voliérkách, uvnitř prostorné budovy určené pro papoušky, která je během zimy vytápěná na 10–15 °C. Tito papoušci nemají přístup do vnějších voliér. Nevybudovali jsme je kvůli riziku ptačí chřipky a kvůli administrativním omezením při výstavbě budovy. Jednotlivé páry se nevidí a mají mezi sebou pouze zvukový kontakt. Pyrurové mirandští nekřičí příliš hlasitě, jejich křik je snesitelný, ale mají vysoký tón.
Sousedí tyto chovné páry i s nějakými jinými druhy? Ruší se navzájem nebo jim sousedi nevadí?
Pyrury mirandské máme umístěné v přilehlých voliérách vedle různých druhů papoušků, jako jsou například pyrurové rudohlaví, perloví, modraví, hnědokrcí, Pfrimerovi a hnědoocasí pacifičtí. Ptáci se navzájem nijak neruší a sousedi jim při odchovu nečiní žádné problémy.
Ilustrativní snímek – majitelem pyrury mirandského je Theo Verrijt
Prodlužuješ jim den přisvicováním?
Ano, světlo v ptačí místnosti máme, abychom jim prodloužili den. Nicméně budova je vybavena mnoha okny. Dvě velká okna jsou orientována na východ, což umožňuje světlu proniknout do místnosti už od brzkého rána. Dvě okna jsou umístěna na západ, aby v místnosti bylo světlo také v pozdních hodinách.
I dveře v chovatelském zařízení jsou prosklené. Dodatečné světlo se proto během roku mění. Cyklus umělého světla ale není stejný jako světelná perioda v závislosti na ročním období a regulujeme jej pomocí časového spínače.