Rozjeté nožičky u mláďat papoušků
Proč se to stane a jak to řešit
Vyjádření k problematice: MVDr. Helena Vaidlová, veterinární klinika MADA.
PAPOUŠCI 3/2023, v tištěném čísle od strany 164 8 minut čtení
V tomto článku
- Proč dojde k vybočení nohy až pokřivení celého těla?
- Existují nějaké další faktory, které vznik malformací nohou ovlivní, jen pro předplatitele
- Závěr, jen pro předplatitele
Dotaz čtenáře časopisu PAPOUŠCI:
Jeden z mých párů kakaduů růžových bohužel každoročně rozbíjí vejce. Jde o velmi nespolehlivé rodiče. Vejce proto odebírám a umísťuji do líhně. Tento pár hnízdí už několik let. Zhruba 60 % vylíhnutých mláďat je zdravých a 40 % má problém s vytočenou nožkou. Pomocí fixace a umístění mláděte do úzké misky se mi vždy podařilo problém podchytit a z kakadua vyrostl zdravý jedinec. Letos se však vylíhlo mládě, které vidíte na fotografii. Vylíhlo se bez problémů a od prvního dne jsem ho dokrmoval Nutribirdem 21. Od začátku však mělo nápadně tmavší břicho a asi po třech dnech došlo k obrovskému vytočení nožky v kyčli, které se mi nedaří srovnat. Kakaduovi je právě sedm dní a občas mívá třaslavé stavy. Krmivo ale přijímá normálně a i roste. Poradíte mi, jak postupovat a zda je vůbec šance, abych mu pomohl?
Děkuji, Petr H., Lanškroun
Tento problém se týká všech druhů papoušků od maličkých po největší ary. Může se objevit při ručním odchovu ve věku několika dnů nebo ho může majitel zjistit až při vylétnutí mláděte z budky od rodičů.
Tento článek vznikl jako odpověď na dotaz, a tak rádi odpovíme s myšlenkou, že opakování je matka moudrosti.
Proč dojde k vybočení nohy až pokřivení celého těla?
Málo podestýlky v budce
Pokud je mládě v budce, je zde možnost, že rodič na něj neopatrně šlápne. Většina majitelů ale kamery v budkách nemá, a tak to nelze 100% ověřit. Mnoho papoušků se snaží připravit budku ke hnízdění podle svého, a tak v připravené podestýlce hrabou a vykousávají si dutinu i vchod do ní. Má-li budka vletový otvor tak nízko, že nelze do budky nastlat opravdu vysokou vrstvu podestýlky, případně ji papoušci zvládnou vynosit ven, pak se může stát, že hnízdní jamka je téměř na dně budky. Vajíčkům to vadit nemusí, pokud jsou ptačí rodiče opatrní a při inkubaci je nerozbijí.
Čerstvě vylíhlá mláďata se však snaží maličko pohybovat a pak velmi záleží, na jakém povrchu jsou. Asi nelze říct, že povrch dna hnízdní budky je kluzký, ale pro mládě, které se pohybuje v řádu centimetrů, jsou významné i detaily, které nám lidem mohou připadat zanedbatelné. Mládě se tedy snaží odrážet a dostat se své naplánované dva centimetry dopředu nebo do strany, ale noha mu stále trochu ujíždí a nejde mu to. Jeho vazivové spoje včetně kloubních vazů jsou velmi měkké, a tak se během několika desítek minut až hodin jeho snahy rychle změní postavení kloubu, nejčastěji kolenního a potom i kyčelního. Přitom se může jednat o jedno místo v budce, kam se zrovna toto mládě dostalo, a tak ostatní mláďata mohou být v pořádku. Dál pak může růst na podestýlce, a tím se stupeň pokřivení nezhoršuje. Nebo je rozsah dna bez podestýlky větší a pokřivena jsou všechna mláďata, a to ve vysokém stupni.
Prevencí je v tomto případě zvolit budku, do které lze nastlat opravdu velmi vysokou vrstvu hoblin a rodiče se zkrátka nedokážou dostat až na dno.
Pokud by se to přesto mohlo stát, je vhodné vystlat dno budky alespoň 5–10centimetrovou vrstvou slévárenského písku, který je tak jemný a sypký, že ho vynosit nedokážou. Takoví pečliví rodiče také vyžadují časté kontroly ze strany majitele, co se v budce děje a jak mláďata rostou.
Ruční odchov od 1. dne
Při ručním odchovu si majitel může všimnout během prvního týdne až dvou, že mládě nemá obě nohy stejné. Říct, že se nemůže postavit, v tomto případě moc nelze, protože takto malé mládě se pouze batolí, ale přesto si majitelé mohou všimnout, že najednou je jedna nožka nějaká jiná. Rozdíl může nastat od jednoho krmení k druhému, tedy v rozmezí 2–6 hodin!
Důvodem je VŽDY nevhodný podklad, který se majiteli sice vůbec nezdá „kluzký“, ale pro několikagramové mládě je nebezpečná i kuchyňská papírová utěrka, i když má povrchový reliéf.
Jakmile majitel zpozoruje, že postavení nohou (byť jen možná) není pravidelné, je třeba ihned zareagovat změnou povrchu a dočasnou změnou velikosti mističky, ve které je mládě uložené.
U velmi maličkých mláďat jsou vhodné jemné papírové ubrousky, které jsou úplně zmuchlané a nacpané do mističky tak, aby vytvořily hnízdní kotlinku mláděti, které je v těchto měkkých a pomačkaných ubrouscích zapasované. Tak, jak problém rychle vznikl, stejně rychle zase odejde, je-li rozpoznán včas. Mládě roste neuvěřitelně rychle, a tak se klouby rychle zahojí a ustálí v normální pozici. To je první pomoc, kterou musí vždy udělat majitel sám během několika hodin. Nelze čekat několik dní. Pak je náprava mnohem obtížnější, nákladnější a nemusí být 100%. Majitelé někdy nožičky „vyvazují“ k sobě dle návodu v literatuře nebo na internetu. Je to také metoda nápravy, ale je určená pro stavy, kdy malá miska a správný povrch již nestačí. Tedy pro případy nerozpoznané včas.
Aplikace bandáže není nijak složitá, ale je třeba ji měnit denně, protože jak mládě roste, mění se jeho postavení kloubů a zvětšuje se potřeba pohybu i vzdálenost nohou od sebe. Je-li noha zcela vyvrácená jiným směrem, postupy majitelů již nemohou stačit pro nápravu a je třeba velmi náročný chirurgický zákrok u zkušeného veterináře.
I u těžkých případů můžeme odchovat mládě, které bude zcela zdravé a bude mít normální postavení nohou i celého těla.
Cena takové péče je však několik desítek tisíc korun, a tak nebývá pro každého majitele jasnou volbou. Navíc rizika neúspěchu jsou velká. Proto je potřeba reagovat ihned, jakmile majitel zpozoruje nějaký problém. Zde nelze mluvit o prodlevě v řádu dnů, ale v řádu hodin!