Vhodná podestýlka při umělém odchovu mláďat papoušků

Správně zvolená podestýlka hraje při umělém odchovu mláďat papoušků důležitou roli. Ovlivňuje nejen hygienu prostředí, ale také celkový vývoj mláďat a jejich zdravotní stav. V praxi se nejčastěji využívají dvě varianty – papírové utěrky a dřevěné hobliny – jejich volba závisí na věku a vývojové fázi mláděte.

Hobliny ze smrkového dřeva: osvědčená varianta

U starších mláďat, která již byla přesunuta z inkubátoru do odchovných boxů, se mi nejlépe osvědčila podestýlka tvořená jemnými smrkovými hoblinami. Tyto hobliny jsou bezprašné a pocházejí z komerčně balených výrobků určených přímo pro zvířata – nejde tedy o odpadní produkt z truhlářské dílny, který může obsahovat nežádoucí příměsi nebo zbytky chemikálií.

Hobliny vynikají velmi dobrou savostí, což je u mláďat dokrmovaných kašovitou stravou, velmi důležité. Pomáhají udržovat prostředí suché a čisté, čímž snižují riziko infekcí a kontaminace. I přesto, že mají výborné absorpční vlastnosti, je nutné je denně vyměňovat. Po 24 hodinách bývá povrchová vrstva podestýlky stále suchá, což svědčí o její schopnosti odvádět vlhkost do spodních vrstev.

Podestýlka podle stáří mláděte

Zcela jinou variantu volím u nejmenších mláďat, která jsou umístěna v inkubátoru. Zde používám výhradně bílé papírové utěrky, které umožňují přesnou kontrolu hygieny a snadné sledování trusu. Papírová podestýlka se však stává nepraktickou ve chvíli, kdy mláďata dorostou do fáze aktivního pohybu a začínají samostatně přijímat potravu – přibližně v teplotním režimu kolem 26 °C. V tomto stádiu je udržení papírové plochy suché a čisté prakticky nemožné.

Obavy z vdechnutí hoblin: jsou oprávněné?

Někteří chovatelé mají obavu, že by papoušci mohli při pohybu nebo krmení vdechnout jemné části hoblin. Osobně jsem se s tímto problémem nikdy nesetkala, ale nelze jej zcela vyloučit. Je důležité používat podestýlku s většími, strukturovanými hoblinami, nikoli jemný prach nebo piliny. Ostatně hobliny patří mezi běžně využívaný materiál i při přirozeném odchovu v hnízdních budkách.

Jako preventivní opatření uplatňuji jednoduchou pomůcku – do boxů vkládám pletivový rámeček pod misky s potravou. Díky nim si mláďata nezanášejí hobliny do krmiva a zároveň se učí přijímat potravu samostatně z vyhrazeného místa.

Jak má podestýlka vypadat?

Zásadní je, aby použité dřevo bylo zdravotně nezávadné a pocházelo z netoxických druhů – například smrk je ideální volbou. Vrstva podestýlky by měla být dostatečně vysoká, aby plnila svou funkci – v praxi se mi osvědčilo nastlání do výšky přibližně 15 cm. To umožňuje dostatečnou absorpci vlhkosti i při denním rytmu krmení a vyměňování. Kvalitní podestýlka zůstává na povrchu suchá i po celodenním provozu.

Závěrem

Volbu podestýlky rozhodně nelze podceňovat a věřím, že vám mé výše uvedené poznatky při rozhodování pomohou. Pro zajímavost doplním, že někteří moji kolegové používají jako podestýlku drcenou kukuřici nebo dřevěné pelety. Do mističek v inkubátorech se pak mnohým z nich osvědčily ovesné vločky.