Agapornis etiopský – mutace bledě plavá je mezi námi!
Text a foto: Petr Vopálka & Petr Kunčar.
PAPOUŠCI 5/2021, v tištěném čísle od strany 312 6 minut čtení
V tomto článku
- Cesta za bledě plavou mutací
- Vzácnost a dědičnost, jen pro předplatitele
- Návrat do Česka, jen pro předplatitele
Všichni známe agapornise etiopské (Agapornis taranta) v jejich klasickém zeleném zbarvení, občas se liší v odstínech (tmavých faktorech). Když se však řekne „taranta“, vybaví se nám právě ta typická zelená. I další mutace u tohoto druhu (Misty, *teal*) jsou v podstatě jiným odstínem zelené. Jen jedna se vymyká, jen o jedné lze říct – toto je vrchol. Vítáme v České republice, v Českém klubu chovatelů agapornisů, mutaci bledě plavou!
Více jak 10 let jezdíme pravidelně do Belgie na výstavu BVA Masters, kde mezi 2500 agapornisy tato mutace nebyla vystavena ani jednou. Jaký to rozdíl, když vezmeme v úvahu, že u nás jsou agapornisové oranžohlaví (Agapornis pullarius) vnímáni jako ti „TOP“ (skoro nesehnatelní) a oni na této výstavě bývají vystavováni pravidelně. V rámci výstavy je možné zakoupit plakát, kde je mimo jiné vyfocen právě bledě plavý agapornis etiopský. Ta fotka je známá a spolu s několika málo jinými snímky roky koluje po internetu. Nikdy nebyla možnost vidět tuto barvu naživo, jen na těch pár fotkách. Až do letošního července…
Cesta za bledě plavou mutací
Je sobota 24. 7. 2021 a po několika letech domlouvání a příprav začíná cesta, na jejímž konci se plní sny. Spolupráce členů Českého klubu chovatelů agapornisů, agapornisove.cz a redakce časopisu Papoušci za tím vším stojí. Vyrážejí dvě posádky, jedna z České republiky ve 2 hodiny ráno, druhá o pár hodin později z Rakouska. Cílem je Německo.

Již ranní cesta přinesla komplikaci v podobě nečekané uzavírky po pár kilometrech, takže navigace začíná hlásit, že jsme půl hodiny ve skluzu. Naštěstí dále již cesta probíhala plynule… Až do Německa, kde v Bavorsku byla uzavřena dálnice. Obdobné zpoždění hlásila i druhá posádka u Salzburgu, takže ačkoliv jsme ve výsledku nastřádali cca 30 minut zpoždění, přijeli jsme na místo prakticky v rozdílu pár minut.
Nádherná vesnice s typickou zástavbou, seriál Doktor z hor by se zde mohl okamžitě natáčet. Krásné prostředí a ty domy… Přestalo pršet, vysvitlo slunce a byli jsme pozvaní na prohlídku chovu. Začátek posledních kroků k cíli jak z filmu. Vstupujeme do chovatelského zařízení, kde je několik řad voliér a opět v typické architektuře. Vše k sobě neskutečně ladí. Nutno podotknout, že chovatel se specializuje na agapornise etiopské a větší množství těchto ptáků jsme ještě nikdy u nikoho neviděli.

V podstatě těch pár mutací, které u tohoto druhu jsou, jsme viděli na místě všechny. Navíc jsme se dozvěděli, že údajně se objevila mutace dilute, ale těžko říct, zda to tak opravdu je. Informace byly k tomuto stručné. Ve voliérách jsme však pohledem hledali cíl naší cesty, poprvé v životě vidět na vlastní oči bledě plavé taranty. A je to tady, z dálky zahlédneme, jak se míhá „něco žlutého“. To je ono, to je ten cíl.
