Chov papoušků v Pafos Zoo
Text a foto: Alena Winner, Ioulios Xristoforou.
PAPOUŠCI 5/2021, v tištěném čísle od strany 274 15 minut čtení
V tomto článku
- Chovatelské začátky a studium
- Veterinární péče a chod zoo, jen pro předplatitele
- Odchov kakaduů hnědohlavých, jen pro předplatitele
- Pozorování a plány do budoucna, jen pro předplatitele
Věděli jste, že na Kypru, třetím největším ostrově ve Středozemním moři, je krásná zoologická zahrada se specializací na chov papoušků? Ačkoliv se v tom našem „opeřeném“ světě denně pohybuji, o Pafos Zoo jsem jen tu a tam letmo zaslechla. Když letos v květnu Ioulios Xristoforou, syn zakladatele a ředitel zoo, zveřejnil na svém facebookovém profilu zprávu o vylíhnutí papoušků žlutočelých (Poicephalus flavifrons), mé odhodlání navštívit Kypr nabralo jasný směr. V červenci se covid situace zlepšila a bylo možné bez problémů vycestovat. Plán se stal skutečností.


Kypr leží ve východní části Středozemního moře na sever od Egypta, na jih od Turecka a na východ od Řecka. Malebný ostrov byl součástí antické řecké civilizace, což se odráží v bohatosti zdejších kulturních tradic a historických památek. Pro zajímavost zmíním, že organizace UNESCO na svůj seznam kulturního dědictví zařadila deset horských kostelů a města Kato Pafos, Palaipafos a Choirokoitia. Kouzlo Kypru na mne dýchlo hned po příletu do Larnaky, když jsem cestovala podél celé délky jižního pobřeží ostrova směrem na západ do města Pafos, v jehož blízkosti se nachází i stejnojmenná zoo. Kyperská půda je díky poloze ostrova na mnoha místech vyprahlá, ale také se může pyšnit vysokými horami a borovicovými lesy. Jsou zde rozsáhlé plantáže s banány, citrusy, granátovými jablky a dalšími plodinami, kterým se tu výborně daří. Lidé jsou milí, usměvaví a ochotní!
Hned druhý den brzy ráno se ubírám do Pafos Zoo, kde mám domluvené setkání s Iouliosem. Ten kyperský architektonický styl, v jehož duchu je postavena vstupní brána, je nádherný. Převládají okrové přírodní barvy. Na sloupcích kamenného plotu, lemujícího zoo, dominují siluety papoušků a tukanů, které prozrazují chovatelské zaměření.
Ioulios není ředitelem často úřadujícím v kanceláři, ale pracuje v terénu. Denně chce vidět všechny svěřence, aby je měl pod kontrolou a v případě nutnosti mohl včas zasáhnout. Proto i teď, v čase našeho setkání, přichází přímo od ubikace s plameňáky. Doprovázejí ho tři praktikantky ze Španělska, které jsou tu na stáži, a Ioulios je denně zasvěcuje do dění kolem různých druhů zvířat. Všichni nasedáme do golfového vozíku a vydáváme se na několikahodinovou prohlídku Pafos Zoo.

Je zřejmé, že se zaměřují na papoušky a na ubikacích je znát, že je koncipovala ruka chovatele. Jsou rozděleny do jednotlivých sekcí podle rodů. Návštěvníci zde mohou vidět například kompletní kolekci arů, bez dvou druhů, arů Learových (Anodorhynchus leari) a arů škraboškových (Cyanopsitta spixii). Zajímavá je i expozice kakaduů a představení všech černých druhů. Všichni papoušci mají prostorné voliéry s možností proletu. Zadní části, ve kterých jsou umístěny budky nebo hnízdní kmeny, jsou zastíněné a voliéry jsou opatřeny sprchovacím systémem. V Zoo je jen malá část papoušků umístěna v zákulisních prostorách. Většina z nich je v části přístupné veřejnosti, kde druhy i hnízdí. V době mé návštěvy jsme se podívali i do stanice pro ruční odchov, kde byl z papoušků mladý kakadu sumbský (Cacatua sulphurea citrinocristata), kakadu přilbový (Callocephalon fimbriatum), ara zelený (Ara ambiguus) a v líhni vajíčka arů hyacintových. Zoo provádí umělý odchov zejména u vzácnějších druhů v případě, že jde o zatím nezkušené rodiče nebo se při odchovu vyskytne problém.


Pafos Zoo sdílí hlavní myšlenku většiny zoologických zahrad, tedy zkoumat, chránit a podpořit reprodukci ohrožených druhů. Kromě papoušků v kyperské zoo žijí i další zástupci exotického ptactva, například různé druhy tukanů, zoborožců, ale také savci, tygři, lvi, sloni, žirafy a další. Milovníkům flóry neunikne působivé, a přitom praktické osázení ubikací i prostor mezi voliérami a v okolí.

První den prožitý s týmem Pafos Zoo byl působivý, hezký a zajímavý a při zastávce na zdejší Espresso Freddo v jedné z restaurací jsem si neodpustila podrobnější vyzpovídání pana ředitele…
Chovatelské začátky a studium
Na první pohled je absolutně jasné, že jsi chovatelem tělem i duší. Kdy se ve tvém životě objevili papoušci?
Můj otec byl dlouholetým chovatelem papoušků a zabýval se také jejich prodejem. Vzpomínám si na plný dům ptáků od doby, kam až mi sahá moje paměť. S otcem jsem trávil opravdu mnoho času a neustále mě k chovu vedl, vyprávěl mi o pestrobarevných opeřencích, a už tenkrát se dělil o své zkušenosti. S odstupem času rozumím, jakou radost mu dělalo, že jsem napjatě poslouchal a hltal všechny informace. Pomáhal jsem mu s krmením, čištěním ubikací a vším, co k chovu patří. Ptačím světem jsem byl fascinován už tenkrát a doteď mě to nepřešlo.
Jaké druhy jste tenkrát chovali?
Převážnou část chovaných ptáků zastupovaly větší druhy papoušků, například kakaduové a arové. Pro tak malé dítě byli samozřejmě arové ararauna velmi atraktivní. Čím jsem byl starší, začínal jsem se zajímat i o chov plazů, hmyzu, rybiček i savců. Ale přiznávám, že k ptákům jsem měl vztah vždy nejsilnější. Bylo to asi i tím, že jsme jich měli nejvíc. Takže i kdybych nechtěl, stále jsem byl s nimi velmi propojený. Ale já samozřejmě chtěl.

Vystudoval jsi Veterinární a farmaceutickou Univerzitu Brno (Česko). Předpokládám, že tvé rozhodnutí, co jít studovat, nebylo vzhledem k rodinné historii a tvému osobnímu zájmu až tak složité…
Nikdy jsem neuvažoval o žádném jiném oboru. Proto jsem se rozhodl jít studovat veterinární medicínu. Nebylo úplně snadné složit zkoušky, ale naštěstí se mi podařilo je zvládnout.
Proč zrovna Brno?
Měl jsem samozřejmě spoustu možností. V první řadě jsem nechtěl studovat v Řecku a zůstat na Kypru. Měl jsem v plánu poznat svět a vidět, jaká je veterinární praxe v jiné zemi. Poté, co jsem navštívil Českou republiku, viděl chovy v zoologických zahradách, ale i soukromé chovatele, jsem se rozhodl jít studovat tam. Byl jsem fascinován tím enthusiasmem, s jakým Češi k chovu přistupují. Vlastně od úplně mladých lidí až po ty nejstarší. Nevím, proč to tak je, to bys mi možná vysvětlila ty, ale pro mě je to skutečně ojedinělé.

To mne těší a samozřejmě potvrzuji. Češi jsou zemí chovatelů a žijí pro své svěřence! Splnila studia tvá očekávání?
Ano, dala mi perfektní základ. Stejně jako v ostatních oborech i tady je nutné vlastně studovat neustále. Po absolvování jsem sbíral praxi, neustále četl a hledal konkrétní informace, které mohou pomoci při specifickém problému. Což vlastně dělám doteď.
Pro naši Pafos Zoo je výhodou, že zastanu veterinární péči, která může zachraňovat životy. Kypr je velmi malý ostrov, není zde mnoho veterinářů a zejména těch specializovaných na exotická zvířata. V případě, že máme problém, museli bychom pozvat veterináře ze zahraničí, což ale není příliš praktické, protože jak všichni víme, někdy se jedná o minuty a také je to velmi nákladné.

Upřímně říkám, že jsem nikdy nebyl moc dobrý ve studijní teorii, vždy mi byla bližší praxe, běhání po zoo atd. Ale zvládl jsem to. Teď sbírám zkušenosti s každým novým případem, a je dobrý pocit, když je mládě nemocné a mně se podaří jej zachránit. To je nejdůležitější část mé činnosti tady v Pafos Zoo. Naše zvířata jsou také moji přátelé a mým posláním je jim pomáhat. A musím říci, že se o ně rád postarám sám, než aby se toho zhostili jiní. Mám z toho lepší pocit.
Tvé rozhodnutí je pro zoo velkým štěstím. Protože i když si pozveš veterináře s mnoha zkušenostmi, tak ty nejlépe znáš individuální nároky zvířete, jsi s ním sžitý a případné složitosti lze přece jen konzultovat na dálku...
To je pravda, zvířata jsou součástí mého života a je mi ctí mít v životě možnost s nimi pracovat. Jedinou pauzou, kdy jsem byl pryč, byla má studia v České republice. V té době se o chod zoo staral můj otec, kurátor a měli jsme také veterináře na částečný úvazek.