Chov papoušků u Hobzů

Text a foto: Alena Winner, Andrea a Petr Hobzovi.

PAPOUŠCI 5/2021, v tištěném čísle od strany 296 10 minut čtení

Modrožlutý ara s otevřeným zobákem před pletivem
V tomto článku 4 kapitoly
  1. Začátky chovu a budování voliér
  2. Krmení a péče, jen pro předplatitele
  3. Chov a odchov arů, jen pro předplatitele
  4. Zimování a soužití s papoušky, jen pro předplatitele

Je slunný červencový den a cesta redakce se dnes ubírá směrem Tvořihráz u Znojma. Míjíme typická rozlehlá slunečnicová pole, lemující okresní cesty jižní Moravy. Nikdy se neudržím a pokaždé pro pár fotek alespoň na chvilku zastavím. Dnešek ale nebude ve znamení focení slunečnic. Jsme pozváni k manželům Hobzovým, kteří se už od devadesátých let věnují zájmovému chovatelství papoušků. Na jejich chovu je ojedinělé, že jej kombinují s volnoletectvím. V průběhu návštěvy chovatelského zařízení nad námi volně létali papoušci patagonští, eklektové různobarví, nandejové černohlaví i kakaduové molučtí. Nandejové měli v budce mláďata. Po našem příjezdu chovatelé jejich rodiče vypustili z voliéry, aby se volně prolétli. Asi po dvou hodinách se vrátili. To už jim Petr Hobza dával do misky naklíčené krmivo, aby mohli nakrmit mláďata. Rodiče bez protestu zalétli zpět do voliéry a začali s péčí o své potomky. Andrea a Petr mají ryzí srdce pro své svěřence a čas, který jim věnují, je na papoušcích zcela znatelný.

Petr Hobza ve voliéře s dvojicí modrožlutých arů
Petr Hobza s párem arů kaninda.

Začátky chovu a budování voliér

Petře, vzpomeneš si na první moment setkání s papoušky?

Petr: Na ten moment si přesně pamatuji. Když mi bylo šestnáct let, s bratrem jsme nocovali u tchána (tehdy budoucího) a ráno mne probudil ukrutný řev papoušků. Tenkrát jsem si pomyslel, jak to proboha můžou vydržet! S manželkou jsme spolu chodili už od tohoto útlého mládí a brzy si pořídili vlastní bydlení. Psal se rok 1994, když jsme si koupili první zebřičky. Nejdříve jeden pár, pak i další. Od momentu, kdy měli tihle malí okouzlující ptáčci první mláďata a viděli jsme, jak je dospělci krmí, nás už láska k opeřencům nikdy neopustila.

Řada zastřešených voliér u dlážděného chodníku

Sedíme teď v nádherné okrasné zahradě, která je rozdělena na několik částí s voliérami pro různé rody papoušků. Jak dlouho trvalo vybudovat vaše zařízení, které aktuálně čítá čtyřicet voliér?

Petr: Přistěhovali jsme se sem na konci devadesátých let a dalo by se říci, že stále budujeme. Každý rok přistavujeme nové voliéry a snažíme se papouškům vytvořit podmínky odpovídající welfare, zkrátka aby měli co nejspokojenější život. Prvními obyvateli tenkrát byli papoušci zpěvaví. Následovala krásná přírodní rosela Pennantova, kterou jsem koupil od pana Chládka. Živím se stavařinou a dodnes si pamatuji, že jsem měl odjíždět na montáž a nemohl se od voliérky s penantem odtrhnout. Ty barvy byly fascinující!

Dvě opeřující se mláďata v dlaních
Mláďata nandejů černohlavých

Předpokládám, že následovaly další a další druhy…

Andrea: Přesně tak. Začali jsme navštěvovat i chovatele a velmi rádi vzpomínáme na pana Pichlíka ze Slovenska. Jeho chovatelské zařízení bylo úchvatné, takže jsme postupně sbírali inspiraci a budovali a budovali. Návštěva každého zkušeného chovatele pro nás byla nesmírně motivující.

Měli jste už tenkrát vymyšlené, jakým chovatelským směrem půjdete? Dnes chováte 130 papoušků, přičemž není patrná žádná užší specializace.

Petr: Jsme chovatelé srdcaři a v našich voliérách se dříve či později zabydleli papoušci, kteří se nám líbili. Není to ale tak, že bychom šli do chovu bezhlavě. Samozřejmě jsme si vždy pečlivě zjistili specifické nároky na chov konkrétního druhu a voliéry se vždy uzpůsobily. Každopádně není možné se držet rad ostatních zcela stoprocentně. Důležitá je praxe a postupné zjišťování, co papoušci potřebují a za jakých podmínek nejlépe prospívají.

S úsměvem teď určitě vzpomínáš, jak jsi byl kdysi překvapen silným křikem papoušků...

Petr: Ano, popravdě je dnes ani neslyšíme. Výjimkou je jen kakadu molucký (Cacatua moluccensis). Jeho křik je pronikavý, ale to k papouškům zkrátka patří a je zapotřebí je takto brát a tolerovat.

Andrea: Molučtí jsou mé lásky a jsem ráda, že jsme si je pořídili. Máme několik druhů arů, ale kakaduové jsou mému srdci bližší pro svou povahu. Jsou to komedianti a interakce je u nich neskutečně bezprostřední.

Zelený papoušek s černou hlavou na větvi
Nandej černohlavý (Aratinga nenday)

Co vás v článku ještě čeká

3 kapitoly · asi 7 minut čtení

  1. 02 Krmení a péče
  2. 03 Chov a odchov arů
  3. 04 Zimování a soužití s papoušky

A k tomu celé číslo 5/2021 v PDF

Online předplatné

99 Kč měsíčně

Dočtete tenhle článek i všechny další online články. K tomu každé číslo časopisu v PDF.

  • Přístup k 70 číslům v PDF
  • Přístup ke všem 814 článkům online
  • Čtete na počítači i v mobilu
Alena Winner Zakladatelka časopisu, nakladatelka a publicistka Profil a další články

O druzích v článku

Obálka čísla 5/2021

PAPOUŠCI 5/2021

9 článků online

Stránka čísla Číslo v PDF

Načítáme…