Agresivita u papoušků
Text: MVDr. Helena Vaidlová • Foto: archiv redakce
PAPOUŠCI 1/2021, v tištěném čísle od strany 50 8 minut čtení
V tomto článku
- Agrese v chovném páru
- Jak tedy agresivitu u voliérových papoušků řešit?, jen pro předplatitele
- Agrese u domácích mazlíčků, jen pro předplatitele
- Agrese rodičů k mláďatům, jen pro předplatitele
- Závěr, jen pro předplatitele
Chovatelé papoušků i majitelé domácích mazlíčků se často ptají, proč je papoušek agresivní a jak tomu zabránit. To je velmi široká otázka, a tudíž na ni není jasná odpověď s radou, která vše vyřeší. Agresivitu u většiny druhů projevují samci, ale u některých je dobře známá dominance samic, a tedy se případná agresivita objevuje spíše z jejich strany. Patří sem rozšířený eklektus nebo třeba mada.
Agrese v chovném páru
Nezřídka se stává, že chovný pár harmonizuje a hnízdí, ale přesto dochází k občasnému náhlému fyzickému napadání nebo psychickému utlačování ze strany samce. U papoušků kakadu rodu Cacatua je to velmi běžné (stejně tak eklektus ze strany samice), ale agresivitu vídáme i u mnoha jiných – např. mníšků, agapornisů, amazoňanů, ale i arů, atd. Tak jako u jiných živočišných druhů včetně lidí, každý papoušek má svou vrozenou povahu, která je během jeho života ovlivňována řadou faktorů.
Prostředí, v němž je papoušek odchováván, přítomnost jiných mláďat v době odchovu, chování lidí vůči mláděti, je-li odchováváno ručně. Tato pomyslná polévka velmi silných faktorů reaguje s vrozenou povahou, druhovou predispozicí a i během dospívání a dalšího života papouška stále dochází k ovlivňování jeho chování – buď se stává nekonfliktním a přátelským k ostatním papouškům, nebo se naopak stává více agresivním.
Je třeba si uvědomit, že jistá pluralita názorů v páru je normální nejen u papoušků a rozhodně je to běžné také v přírodě. Tam se ale partneři nevídají 24 hodin denně, protože musejí shánět potravu a navíc může napadený jedinec lépe uniknout. Fakt, že ve voliérách jsou spolu papoušci zavření v malém prostoru, může vyvolávat náhlé stavy vzteku a agresivity. Voliéry mnohdy nejsou dobře vybaveny optickými bariérami a větvemi na okus. Často se také stává, že samec je připraven na páření a hnízdění, ale samice v rámci sezónnosti ještě ne.