Současný chov a plány Ondřeje Sosny
Text: Milena Vaňková, Ondřej Sosna. Foto: archiv chovatele.
PAPOUŠCI 1/2021, v tištěném čísle od strany 38 7 minut čtení
V tomto článku
- Začátky a povaha žaků
- Sestavování párů a hnízdění, jen pro předplatitele
- Voliéry a péče, jen pro předplatitele
- Krmení a odchov, jen pro předplatitele
- Plány do budoucna, jen pro předplatitele
O tom, že je naše republika chovatelskou velmocí, není zajisté pochyb. Je mi ctí se seznamovat stále s novými lidmi, kteří tomuto ušlechtilému koníčku propadli, a hlavně jsou ochotni se o své poznatky a zkušenosti podělit s ostatními. Mezi takové patří i Ondřej Sosna, se kterým jsem měla možnost si popovídat.
Začátky a povaha žaků
Můžete nás seznámit se svými chovatelskými začátky? S jakými papoušky jste začínal a jaké máte v chovu nyní?
Vše začalo velmi nevinně. V roce 2000 jsem zakoupil od místního chovatele dva agapornisy škraboškové – kobaltové. Mělo se jednat o pár, ale později se ukázalo, že mám dvě samice. Rozhodl jsem se navštívit setkání chovatelů v Přerově. Předpokládal jsem, že tam samce do páru zakoupím. V Přerově jsem se seznámil se spoustou zkušených chovatelů a bylo rozhodnuto. Po návratu domů jsem se pustil do výroby bednových klecí ze starých skříní, jejichž obyvateli se stali agapornisové škraboškoví, růžohrdlí a fischeri.
O rok později jsem se setkal s chovatelem panem Drozkem z nedaleké Velké Polomi. Ten mimo jiné choval papoušky žako. Zaujali mě natolik, že jsem se rozhodl pro jejich chov. Doma nastala velká přestavba. Sklepní prostory se během půl roku změnily na 18 vnitřních dostatečně prostorných voliér. V roce 2002 jsem zakoupil žaky velké a žaky liberijské po pěti jedincích.
V současné době mám v chovu žaky velké, žaky liberijské, papoušky senegalské – žlutobřiché a oranžovobřiché, ary ararauna, agapornisy šedohlavé, škraboškové a růžohrdlé. Chovám 200 papoušků v osmnácti chovatelských ubikacích a v několika desítkách bednových klecí.
Čím si vás žakové získali?
Zaujali mě nejen svou barvou, ale i svou inteligencí, schopností vnímat a naučit se mluvit. Rovněž i jejich láska k chovateli. Bylo to prostě úžasné a s odstupem času to vidím jako své správné rozhodnutí.
Kolik párů žaků máte v současné době ve svém chovu?
Nyní mám sedm párů žaků velkých a jeden pár žaků liberijských.
Sledujete, že se jednotliví ptáci liší v povahách?
Určitě ano. Povaha je u každého papouška jiná. Někteří jsou tvrdohlaví a bojácní, někteří si rádi popovídají a někteří dávají velmi najevo svůj vztah ke mně. Když mě uvidí, přiletí a zachytí se na přední stěnu voliéry a čekají, až je pohladím. Na druhou stranu jsou i jedinci, kteří naopak, když mě vidí, vyčkávají v zadní části voliéry a čekají, až odejdu.
Pozorujete nějaký rozdíl v povahách žaků velkých a liberijských?
Toto mohu posuzovat pouze u divokých párů. I když chovám žaky velké i liberijské, nikdy jsem nesestavil vlastní pár liberijských, což mě mrzí. Povahově rozdílní určitě jsou.
U liberijských pozoruji následující: