Arara zelený
První studie zaměřená na sledování ohroženého mexického druhu
Text: Dr. David Waugh, redaktor Loro Parque Fundación. Překlad: Mgr. Hana Ash.
Foto: Alejandro Gómez Nísino, Javier Cruz Nieto, tamanduavasquez/CC, Jesus Vadillo, Manuel Escarcega
PAPOUŠCI 1/2024, v tištěném čísle od strany 54 4 minuty čtení
V tomto článku
- Populace a hnízdění
- Satelitní sledování, jen pro předplatitele
- Migrace, jen pro předplatitele
- Závěry a doporučení, jen pro předplatitele
Mexiko je geologicky i biologicky velmi rozmanité. V severní polovině země se na ose severozápad – jihovýchod rovnoběžně táhnou dvě hlavní pohoří, která jsou rozdělena centrálními nížinami. Východní horské pásmo je známé jako Sierra Madre Oriental a západní jako Sierra Madre Occidental. Každé z těchto pásem, která jsou od sebe oddělená, má rozmanitou flóru a faunu, která se v mnoha případech nevyskytuje v tom druhém. To je i případ endemických horských papoušků rodu Rhynchopsitta – arary hnědočelého (R. terrisi) na východě a arary zeleného (R. pachyrhyncha) na západě.
Oba druhy jsou závislé na původních lesích mírného pásu, kde převládají borovice jako zdroj potravy a v případě arary zeleného i jako místo k rozmnožování. Ararové hnědočelí se rozmnožují v koloniích, přičemž hnízdí v norách na strmých vápencových útesech. Oba tyto druhy jsou ohroženy vyhynutím v důsledku lidské činnosti, včetně úbytku lesního biotopu způsobeného těžbou dřeva a požáry, nezákonným odchytem pro možný nelegální obchod. Pravděpodobně je dále ohrožují také dopady klimatických změn.
Nadace Loro Parque Fundación poskytla podporu aktivitám na ochranu ararů hnědočelých a toto úsilí ochranářů v zemi pokračuje. Rovněž se realizují aktivity, jež napomáhají ochraně arary zeleného a které byly podpořeny výzkumem zaměřeným na každoroční migraci tohoto druhu a na to, jak se mění jeho využívání lesa v průběhu roku*.
Populace a hnízdění
Velikost populace arary zeleného se odhaduje na 840 až 2 800 jedinců, ale podle nedávné studie jich je méně než 2 000. Papoušci běžně obývají jehličnaté a vzrostlé borovicovo-dubové lesy v nadmořské výšce 1200 až 3600 m, ale rozmnožují se v užším pásmu od 2000 do 2700 m. Hnízdí v dutinách větších stromů, zejména v kmenech borovicovitých douglasek, které byly předtím vydlabány datly. Ararové hnízdí od poloviny června do konce července a jejich chovné období závisí na maximální dostupnosti semen borovic, která jsou pro ně hlavním zdrojem potravy.
Je známo, že tento druh papouška nocuje na skalách. Rovněž se ví, že přinejmenším část populace podstupuje sezonní migraci podél pohoří Sierra Madre Occidental (které se táhne v délce více než 1 160 km) a že se tento druh dříve vyskytoval v Arizoně a Novém Mexiku. Pokus o reintrodukci ararů zelených do Arizony nebyl úspěšný.