Chov menších druhů arů v papouščí zoologické zahradě Bošovice

Text a foto: Ing. Petra Slavíková.

PAPOUŠCI 4/2022, v tištěném čísle od strany 208 6 minut čtení

Tři zelení arové sedí na větvích ve voliéře
V tomto článku 3 kapitoly
  1. Druhy a chovatelské zázemí
  2. Hnízdění jednotlivých druhů, jen pro předplatitele
  3. Krmení, jen pro předplatitele

Mezi menší druhy arů se řadí tři různé rody – Diopsittaca, Primolius a Ara. Přestože se může na první pohled zdát, že si jsou velmi podobní, není tomu zcela tak. Jejich nároky na hnízdění, krmení a jejich chování se v rámci těchto rodů liší. Více nám o nich poví Vlastimil Škrhák z Papouščí zoo Bošovice, který má s menšími druhy arů dlouholeté zkušenosti a jako druhý úspěšně odchoval ary marakána v tehdejším Československu.

Hlava ary marakána s modrým čelem a červenými pírky nad zobákem Detail hlavy ary žlutokrkého se žlutým límcem
Vlevo: Ara marakána (Primolius maracana). Vpravo: Ara žlutokrký (Primolius auricollis).
Hlava ary šedolícího se šedou holou kůží u oka Detail hlavy ary amazonského se světlou horní částí zobáku
Vlevo: Ara šedolící (Primolius couloni). Vpravo: Ara amazonský (Diopsittaca cumanensis).
Hlava zeleného ary malého s bílou kůží kolem oka Detail hlavy ary červenoramenného s tmavým zobákem
Vlevo: Ara malý (Ara severus). Vpravo: Ara červenoramenný (Diopsittaca nobilis).

Druhy a chovatelské zázemí

Jaké druhy malých arů chováte?

Aktuálně chováme ary červenoramenné, ary amazonské, ary marakána, ary žlutokrké, ary šedolící a ary malé. Kromě arů rudobřichých nyní chováme všechny z dostupných menších druhů arů. Z toho odchováváme celkem čtyři druhy, a to ary červenoramenné, marakána, žlutokrké a malé.

Jsou si tyto druhy vzájemně podobné nebo jsou nějaké další rozdíly v rámci menších druhů arů? Jde o ucelenou skupinu?

Tyto menší druhy bych rozdělil ještě na tři různé skupiny. Do první bych zařadil nejmenší ary, a to červenoramenné a amazonské. Tato skupina se svým chováním přibližuje spíše k aratingům, co se týká hnízdění a lehce se přibližují aratingům i nároky na krmení. Zahnízdí relativně snadno. V rámci krmení se jim pak dává o něco méně ořechů než například arům malým.

Do druhé skupiny bych zařadil ary marakána, žlutokrké a šedolící. Jsou si totiž velice podobní a náročností na hnízdění se dají přirovnat ke klasickým středním papouškům.

Do třetí skupiny bych zařadil ary malé. Česky se jim sice říká arové malí, ale je to paradox, protože se tak nechovají. Chováním spíš působí jako jeden z větších druhů arů. Vždy říkám, že důležitým znakem u arů není velikost, ale kůže na hlavě. Jsou vlastně napůl přechod mezi velkými a malými ary. Dříve, když ještě nebyly známy výsledky výzkumů DNA, byli malí arové bráni jako nejmenší druh velkých arů. Můžeme je přirovnat například k arům zelenokřídlým. Už to nejsou takoví jemní ptáci. Nechci říct, že by byli přímo citliví, ale aby ara malý zahnízdil, není jen tak. Jsou o něco vybíravější. Není to o tom, že se jim do voliéry umístí budka a oni zkrátka zahnízdí. Tak to u nich nefunguje.

S jakými typy budek máte v chovu arů dobrou zkušenost?

Všem našim chovaným papouškům nabízíme výhradně budky přírodní kmenové. I andulkám nabízíme budky kmenové. Nemáme žádné budky z překližek. Na tom si zakládáme. Vnitřní průměr budek je zhruba jako polévkový talíř. Zvenku na velikosti nezáleží. Některé budky sice vypadají obrovské, ale to je dáno tím, že stěny některých budek jsou velmi silné, asi tak 10–20 cm. To se nám osvědčilo z toho důvodu, že i když ptáci budku zevnitř okusují, tak ji neprokoušou. To je budka skoro na celý život. Výška budky se pohybuje dle druhu od 60 cm pro menší druhy jako ara červenoramenný a amazonský, asi 80 cm pro ary šedolící, žlutokrké a marakány a výška 1 m pro větší druhy, tedy ary malé.

Kmenová budka připevněná ke stěně Zavěšená kmenová budka s kontrolními dvířky

Jaké voliéry se u vás osvědčily?

Výlety voliér jsou 3 m dlouhé, 1 m široké, 2 m vysoké a zálety jsou dlouhé 3 m, široké 1 m a vysoké také 2 m.

Obslužná chodba s řadou pletivových dveří
Obslužná chodba v sekci malých arů

Jsou zálety vytápěné a přisvěcujete v nich?

Ano, topíme plynem na 15–18 °C. Naštěstí máme perfektně zaizolované budovy, což se nám dnes vyplácí. Přisvěcujeme dle počasí, protože se nám světla zapínají automaticky. Takže svítíme od cca 7 hodin do 9 hodin.

Co vás v článku ještě čeká

2 kapitoly · asi 4 minuty čtení

  1. 02 Hnízdění jednotlivých druhů
  2. 03 Krmení

A k tomu celé číslo 4/2022 v PDF

Online předplatné

99 Kč měsíčně

Dočtete tenhle článek i všechny další online články. K tomu každé číslo časopisu v PDF.

  • Přístup k 70 číslům v PDF
  • Přístup ke všem 814 článkům online
  • Čtete na počítači i v mobilu
Ing. Petra Slavíková Zvířata provázejí Ing. Petru Slavíkovou po celý život a stala se nedílnou součástí její každodennosti. Vyrůstala s německými ovčáky a akvarijními rybami a už jako malá s nadšením chovala křečky. Chovu papoušků se věnuje od svých dvanácti… Profil a další články
Obálka čísla 4/2022

PAPOUŠCI 4/2022

12 článků online

Stránka čísla Číslo v PDF

Obsah čísla 4/2022

  1. 185 Výstavy a události – svatební blahopřání Redakce PAPOUŠCI
  2. 186 Tirika tovi – zkušenosti s chovem v Del Istmo Conservation Center Alena Winner a Jacobo Lacs
  3. 194 Aratinga sluneční – záchrana druhu je výzvou Rosemary Low
  4. 202 Latam vlaštovčí – zkušenosti s chovem v kolonii i po párech Jiří Karhan
  5. 208 Právě čtete Chov menších druhů arů v papouščí zoologické zahradě Bošovice Ing. Petra Slavíková
  6. 216 Aktuality z Loro Parque Fundación – mladí papoušci ve skupině a pestrá potrava Rafael Zamora Padrón
  7. 218 Agapornis etiopský Denis Chvostík
  8. 224 Příčiny suché pokožky u papoušků – rizika a možná řešení MVDr. Helena Vaidlová
  9. 230 Osteosyntéza u ary červenouchého MVDr. Pavol Kováčik a Klaudia Mičeková
  10. 236 Nová chráněná oblast pro kriticky ohrožené amazoňany ekvádorské Dr. David Waugh
  11. 240 Nadměrný křik u papoušků Andrea Pokorná
  12. 244 Výživová poradna Psittacus – ruční dokrmování arů ararauna Ing. Petra Slavíková

Načítáme…