Aratingové v papouščí ZOO Bošovice
U manželů Škrhákových
Text: Alena Winner. Foto: autorka a Vladimír Doležal.
PAPOUŠCI 6/2015, v tištěném čísle od strany 340 5 minut čtení
V tomto článku
- Začátky chovu
- Voliéry a krmení, jen pro předplatitele
- Hnízdění a odchovy, jen pro předplatitele
- Chovatelské zajímavosti, jen pro předplatitele
Chovatelské zařízení Hanky a Vlasty Škrhákových jsem poprvé navštívila v roce 2001. Tehdy bylo provozováno pod názvem Farma ARA a nebylo přístupné veřejnosti. Uplynulo několik let a plány, které tehdy zazněly z úst manželů Škrhákových, se proměnily ve skutečnost. V roce 2011 byla na jejich pozemku otevřena první PAPOUŠČÍ ZOOLOGICKÁ ZAHRADA, která se těší z četných návštěv jak chovatelů, tak také široké veřejnosti. ZOO je rozdělena do expozic podle rodů, z nichž jedna sekce patří aratingům.
Začátky chovu
V ZOO chovají 7 druhů papoušků rodu Aratinga. Konkrétně jde o druhy aratinga hnědohrdlý, zlatý, červenohrdlý, zlatočelý, škraboškový, zlatohlavý a dlouhoocasý. „Aratingy chováme od roku 1978. Našimi prvními druhy byli aratingové zlatočelí, jejichž cena byla tenkrát sedm tisíc korun. Choval jsem také dnes vzácné aratingy kaktusové, oranžovočelé, kropenaté a tmavohlavé. Aratingy jsme si koupili z výtěžku za prodej australských druhů, které jsme chovali předtím. Například aratingy kaktusové a oranžovočelé jsem tehdy získal od chovatele, kterému nehnízdili. Když jsem přijel domů, dal jsem je do voliéry s budkou (25 × 25 × 40 cm) po papoušcích zpěvavých. Aratingové prakticky hned zahnízdili.“ Jednalo se tehdy o jedny z prvních odchovů těchto papoušků v bývalém Československu. Tak popisuje začátky chovatel Vlastimil Škrhák.
Vzpomínám si, když jsme dříve Bošovice navštěvovali, že tu chovali aratingy sluneční ve společné voliéře s ary ararauna (Ara ararauna). Chovatelé si vzali inspiraci od autora nejucelenějšího atlasu papoušků pana Thomase Arndta z Brettenu. Ten choval u arů pyrury a také aratingy. V Čechách býval problém sehnat samice aratingů slunečních, proto se Vlastimil Škrhák rozhodl pro společný chov, který se osvědčil. Papoušci v prostorné voliéře bez problémů hnízdili. Každoročně se odchovávalo až 100 mláďat slunečních od 8 párů. Budky byly umístěny v horním rohu voliéry tak, aby se k nim arové nedostali. U některých mláďat chovatelé praktikovali umělý odchov, některá mláďata vylétla z hnízda a arové s nimi problém neměli. Papoušci takto fungovali celá léta. Velikost společné voliéry byla 2 × 5 × 3 m (šířka, délka, výška) v zimní ubikaci a stejný prostor ve výletové části.