Zastřižení letek – ano či ne
Text: Ladislav Žoha. Foto: Cornershots, Nichola Shan, Dennis Jacobsen/Dollar Photo Club.
PAPOUŠCI 6/2015, v tištěném čísle od strany 370 6 minut čtení
V tomto článku
- Volnost a domácí mazlíčci
- Plachost a agresivita v chovu, jen pro předplatitele
- Hledání příčin a řešení, jen pro předplatitele
Není to tak dlouho, kdy jsem seděl na semináři u Tří věžiček pořádaném naším časopisem. Seděl jsem, upřeně hleděl před sebe a tiše poslouchal. Poslouchal jsem živoucí legendu chovatelství papoušků Rosemary Low. Jedna z posledních vět její přednášky byla na téma zastřihování letek u papoušků – a ona dáma v letech bez jediného zaváhání oznámila sálu napěchovanému dvěma stovkami chovatelů svůj verdikt. Kdo nedokáže chovat papoušky, aniž by jim zastřihoval letky, neměl by je chovat vůbec.
Pojďme si nyní probrat jednotlivé případy z chovatelské praxe, se kterými jsem se za svou téměř třicetiletou kariéru chovatele setkal.
Volnost a domácí mazlíčci
Už jako kluk jsem hltal fotografie v knížkách W. de Grahla, předního německého chovatele, kde na silných kmenech úplně volně seděli a pózovali kakaduové, arové, žakové a amazoňani. V duchu jsem si maloval, jak si někdy v budoucnu podobnou zahradu udělám i já. Posléze jsem viděl podobné „scenérie“ i naživo, v některých zoologických zahradách. Psal se konec 80. let minulého století a já začínal vnímat i pozadí těchto na první pohled nezapomenutelných zážitků. Papoušci sice seděli volně na parkosech na zeleném trávníku, ale za jakou cenu. Každý z nich měl zastřižené křídlo, někteří pro jistotu ještě řetízek na noze a na druhém konci připoutaný ke kmenu. Na první pohled nadšení papoušci hulákající na návštěvníky, na pohled druhý usoužené trosky, kterým někdo sebral papouščí duši.
Naštěstí dnes už snad nikoho nenapadne takto postupovat, kdo by taky dnes riskoval obvinění z týrání zvířat, která už naštěstí ani v očích zákonů nejsou věci. Pokud chceme velkým papouškům opravdu dopřát téměř absolutní volnost, máme zde techniky volného letu, kdy papoušky máme nejdříve na kšírách a následně je cvičíme pro opravdu volný let. Ale to je už jiné téma, které vydá spíš na celou knížku od specialisty na danou problematiku než na zmínku v mém článku.
Anebo můžeme papouškům vybudovat voliéru velkou jak onen voňavě travnatý prostor s parkosy z mých dětských snů. Zde pak budou sedět či poletovat opravdu nadšení papoušci.
Zcela obdobná je situace domácích mazlíčků, kteří svůj život tráví částečně v kleci a částečně volně v bytě. A protože na ně často majitelé nemají dostatek času a navíc nechtějí riskovat poškození mnohdy drahého vybavení bytu – takže opět zastřižené křídlo, respektive letky. Možná by tito lidé měli raději chovat morčata či králíky, nebo rovnou hrát elektronické hry, ty jim totiž byt nepoškodí zcela určitě.