Genetický rozdíl mezi modrým (blue) a parblue u eklektů různobarvých
Porozumění fenotypům „modrý (Blue)“ a „částečně modrý (Parblue)“
Text: Simon Cans, Pieter Colla a Bart Christiaenssen, Neorni. Foto: Micky Youd. Překlad: Ing. Martin Rašek, www.gencalc.com.
PAPOUŠCI 3/2025, v tištěném čísle od strany 153 4 minuty čtení
V tomto článku
- Homozygotní versus heterozygotní
- Pozorování genotypu a fenotypu, jen pro předplatitele
- Dědičnost, jen pro předplatitele
- Proč je důležité genetické testování, jen pro předplatitele
U eklektů různobarvých (Eclectus roratus) jsou fenotypy „Blue“ a „Parblue“ jedinečnou kombinací genetických variací dvou alel: Blue1 a Blue2. Obě tyto varianty ovlivňují enzym, který se podílí na produkci psitakofulvinu, pigmentu, který dodává samcům a samicím jejich charakteristické barvy. Pokud je produkce psitakofulvinu snížena nebo chybí, vede to ke změnám ve zbarvení ptáků.
Homozygotní versus heterozygotní
Papoušci, stejně jako všechny diploidní organismy, dědí dvě sady chromozomů – jednu sadu od každého rodiče. Pokud dojde k mutaci pouze na jednom chromozomu, je pták heterozygotní (běžně se označuje jako „štěpí“ na danou mutaci). Pokud se mutace objeví na obou chromozomech na stejném místě, je pták homozygot. Složený heterozygot je pták se dvěma různými mutacemi na stejném genu, přičemž každá se nachází na odlišném chromozomu v daném chromozomovém páru. Často se označuje jako „double štěpí na“ a může mít za následek i barevné odchylky.