Trus v miskách s vodou
Text: MVDr. Helena Vaidlová. Foto: autorka a archiv redakce.
PAPOUŠCI 3/2025, v tištěném čísle od strany 174 6 minut čtení
V tomto článku
- Rizika trusem znečištěné pitné vody
- Viry ve vodě, jen pro předplatitele
- Bakterie a kvasinky ve vodě, jen pro předplatitele
- Parazité ve vodě, jen pro předplatitele
- Výběr misky na vodu, jen pro předplatitele
- Kovové misky, jen pro předplatitele
- Keramické misky, jen pro předplatitele
- Kam misku umístit, jen pro předplatitele
- Jak často vodu měnit, jen pro předplatitele
- Závěr, jen pro předplatitele
Znečištěná voda u zvířat, která chováme v lidské péči, je odedávna problém, který chovatelé řeší stále dokola, a přes veškeré vymoženosti moderní doby s tím stále bojujeme.
Existují napáječky, které minimalizují možnost znečištění trusem. Příkladem jsou plastové válcové napáječky, které se upevňují vně klece a mají drobné korýtko pro vsunutí mezi dráty klece. Takové jsou vhodné pro drobnější ptáky, kteří nejsou schopni plastové části rozkousat a zničit (tak rychle). Vyžadují denní umývání (stejně jako každá jiná miska na vodu nebo žrádlo), protože na vnitřních stěnách se usazuje biofilm plný bakterií a později i řas. Vzhledem k velikosti se špatně myjí a pro dokonalou hygienu je třeba pečlivý a zodpovědný přístup chovatele. Další variantou jsou kuličkové napáječky, které papoušci snadno rozeberou, takže jsou naprosto pochopitelně používány zcela minimálně. Vzhledem k vlastnostem papoušků a k hygienickým možnostem jsou tedy stále využívány klasické otevřené misky s vodou, do kterých se trus dostane snadno.
Rizika trusem znečištěné pitné vody
Je nadmíru jasné, že zdraví lidí i zvířat může být ovlivněno tím, co snědí nebo vypijí. Voda je velmi účinný prostředek pro šíření virů, bakterií, plísní i parazitů.
Je-li ve voliéře více jedinců, trus ve vodě je naprosto nejjednodušší způsob, jak co nejrychleji sdílet tu samou střevní mikroflóru. Dá se předpokládat, že je daleko větší pravděpodobnost, že se papoušek napije vody znečištěné trusem, než že bude olizovat trus na bidlech nebo na dně voliéry. Orofekální cesta přenosu je legrační odborný název pro nakažení se snědením trusu. Sem patří patogenní i nepatogenní bakterie, megabakterie, nepřeberné množství virů, které mohou zůstávat v těle hostitele v latentním stavu (schované a zatím neškodící) a při stresu se pomnoží a onemocnění propukne.
O parazitech není potřeba se asi zmiňovat, většina chovatelů je viděla na vlastní oči, tak je pro ně přenos mezi ptáky snadno představitelný. Nelze opomenout, že i kousky potravy ve vodě jsou zdrojem potíží.