Márcia Weinzettl
Hrdinka Loro Parque
Text: Rosemary Low. Foto: autorka a archiv Loro Parque, Tenerife.
PAPOUŠCI 1/2025, v tištěném čísle od strany 22 8 minut čtení
V tomto článku
- Od Brazílie k péči o mláďata
- Rozmnožování a obohacování prostředí, jen pro předplatitele
- Oblíbené druhy a další plány, jen pro předplatitele
Počet kurátorek ptáků v zoologických zahradách sice roste, ale na celosvětové úrovni stále tvoří jen malé procento. Před dvaceti lety byly téměř neznámé. Dnes je situace jiná a ženy stále častěji zastávají významné role mezi zaměstnanci zoologických zahrad. Jedním z ukázkových příkladů je Márcia Weinzettl, kurátorka ptáků v Loro Parque Fundación na ostrově Tenerife.
V září 2024 jsem měla to štěstí strávit s Márcií nějaký čas. Říci, že je to zaneprázdněná žena, je opravdu slabé vyjádření! Dohlíží na největší sbírku papoušků na světě – 4 000 jedinců v Loro Parque a chovném centru Loro Parque Fundación, které se nachází 2 km od parku. Když mi popisovala vše, za co je zodpovědná, začala se mi až točit hlava! Jaký rozdíl oproti době, kdy jsem byla kurátorkou, koncem 80. let, a měla na starosti 1 300 papoušků – a jen několik dalších ptáků, hlavně plameňáky a pelikány.
Od Brazílie k péči o mláďata
Zeptala jsem se Márcie, která pochází z Brazílie, co ji v roce 2016 přivedlo na ostrov Tenerife.
Vždycky jsem pracovala s ptáky. Starala jsem se o některé z nejvýznamnějších soukromých sbírek papoušků v Brazílii. Nejvíce mě bavila práce s aratingy žlutými (Guaruba guarouba). Pečovala jsem až o 160 párů tohoto druhu, což mi umožnilo získat rozsáhlé znalosti, které jsem mohla později využít. Přestože mě tato práce naplňovala, stále více jsem se obávala o situaci v Brazílii a o bezpečnost své rodiny. Přestěhování na Tenerife znamenalo lepší budoucnost pro mé děti i manžela.
Jak těžké bylo pro vaši rodinu přestěhování na jiný kontinent?
Mému nejmladšímu synovi byly teprve čtyři roky, ale rychle se naučil jazyk. Nejstaršímu bylo dvanáct let, takže pro něj to bylo náročnější. Pro mě také nebylo snadné zvládnout španělštinu – dokonce ani pro rodilého mluvčího portugalštiny to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Jaké byly vaše hlavní cíle při práci s papoušky?
Když jsem zde začínala, 58 % papoušků bylo odchováno pod vlastními rodiči. Chtěla jsem toto číslo výrazně zvýšit. To se nám podařilo, protože nyní je už jen 20 % mláďat odchováváno ručně.
Přes sklo mohou návštěvníci Animal Embassy sledovat mláďata v různých fázích ručního odchovu. Tento prostor (Baby Station) patří k těm největším lákadlům parku. V době mé návštěvy jsem pozorovala aru hyacintového, jak zrovna začíná jíst ovoce. Pak tam byl nádherný amazoňan jamajský (Amazona collaria), který vypadal, jako by byl právě odstaven. Je důležité zmínit, že tento druh se mimo Jamajku vyskytuje díky nelegálně pašovaným vejcím, která byla v roce 2011 zabavena a následně rozdělena mezi zoologické zahrady. Chov tohoto druhu je v Loro Parque velmi úspěšný. Součástí areálu je také velká voliéra pro mláďata velkých arů, například arů kaninda (Ara glaucogularis) a arů zelenokřídlých (Ara chloropterus). Vedle nich se nachází voliéra pro ary horské (Primolius couloni), kteří zaujmou návštěvníky svým půvabem, inteligencí a vynalézavostí. Areál je centrem parku a zahrnuje výzkumné laboratoře i obchod nadace. Co zde ještě je?
Kromě místností přístupných návštěvníkům se pod nimi nacházejí ještě další čtyři prostory určené pro ruční odchov. Ty veřejně přístupné jsou označeny podle fáze vývoje mláďat. Než se papoušci přesunou do další fáze, kde jsou ve společnosti starších mláďat, podstupují všichni ptáci zdravotní testy. Tento proces probíhá při každém přesunu a dbáme na jeho přísné dodržování.
Kolik zaměstnanců pracuje v „Baby Station“?
Máme jich šest: vždy dva zaměstnanci pracují ve dvou směnách do 19 hodin, a pak dva, kteří zajišťují dokrmování během dnů volna. V noci mláďata nekrmíme, protože to považujeme za zbytečné. Nejlepší je, když ráno mají mláďata volata úplně prázdná.