Nedoceněná funkce papoušků jako roznašečů semen
Text: Dr. David Waugh, redaktor nadace Loro Parque Fundación. Foto: Associação Amigos do Meio Ambiente, Speziale et al 2018/CC BY-SA 4.0, Tella et al 2019/CC BY 4.0, R. MacLeod, International Parrot Project, Tella et al 2015/CC BY-SA 4.0, Blanco et al 2016/CC BY 4.0, Hernández-Brito et al 2021/CC BY 4.0; Fundación Vida Silvestre.
PAPOUŠCI 6/2022, v tištěném čísle od strany 354 10 minut čtení
V tomto článku
- Papoušci a semena blahočetů
- Roznášení semen v zobáku, jen pro předplatitele
- Semena v peří a v trávicím traktu, jen pro předplatitele
- Význam pro ekosystémy, jen pro předplatitele
Když budete pozorovat papouška, který se živí semeny, ať už v přírodě, nebo v lidské péči, budete pravděpodobně svědky rychlého zpracování semene díky velmi účinné koordinaci zobáku a jazyka. Zjevná lehkost, s jakou papoušci semena pozřou, vedla k tomu, že jsou všeobecně považováni za konzumenty semen, ale zkoumání jejich opačné role jako roznašečů semen bývá zanedbáváno. Je to záhada, protože papoušci jsou ve svých rozmanitých biotopech známí jako hlavní univerzální konzumenti plodů obsahujících semena. Nedávný výzkum upozorňuje na rozsah distribuce semen papoušky a mohl by změnit naše vnímání úlohy papoušků ve struktuře, organizaci a fungování ekosystémů.
Papoušci a semena blahočetů
Z vědců, kteří stojí v čele výzkumu distribuce semen, podporuje nadace Loro Parque Fundación (LPF) práci španělských výzkumníků Dr. Josého L. Telly a Dr. Fernanda Hiralda z Biologické stanice Doñana v Seville a Dr. Guillerma Blanca z Národního muzea přírodních věd v Madridu, a dále brazilské vědkyně Dr. Eriky Pacífico, ředitelky projektu na záchranu arů kobaltových (Anodorhynchus leari) v Brazílii. Výzkum zahrnuje ohrožené ary kobaltové a další druhy papoušků v rámci projektů podporovaných LPF.
Jeden z dalších projektů se týká ochrany ohroženého amazoňana vínorudého (Amazona vinacea) v atlantském pralese na jihu Brazílie, který se spolu s amazoňanem nádherným (Amazona pretrei) živí velkými ořechovitými semeny blahočetu úzkolistého (Araucaria angustifolia), což je strom zařazený na Červený seznam ohrožených druhů IUCN jako „kriticky ohrožený“.
V Andách na severozápadě argentinské Patagonie vědci zkoumali, jak se kognové jižní (Enicognathus ferrugineus) živí semeny ohroženého blahočetu čilského (Araucaria araucana). Ve východním a jihovýchodním Queenslandu v Austrálii se zaměřili na kakaduy žlutočečelaté (Cacatua galerita), kterým poskytuje semena blahočet Bidwillův (Araucaria bidwillii). Zjistili téměř přesnou korelaci mezi velikostí semen (průměrná hmotnost semen: A. araucana – 3,5 g, A. angustifolia – 7 g, A. bidwillii – 17,5 g) a průměrnou tělesnou hmotností jednotlivých druhů papoušků, kteří se jimi živí. Zjistili také, že papoušci semena často roznášejí, a to na velké vzdálenosti. Například kakaduové žlutočečelatí roznesli asi 30 % semen, která si nabrali z mateřského stromu, a přenášeli je ke konzumaci na vzdálené stromy (10 až 153 m, průměrně 61 m) nebo je upouštěli za letu. Ve všech případech byli papoušci primárními distributory semen, ale zároveň tím, že při krmení upouštěli semena pod stromy, usnadňovali sekundární distribuci jinými ptáky a savci.
Zajímavé je zejména prokázané zjištění, že roznesená semena blahočetů mohou po částečné predaci papoušky klíčit rychleji. Ačkoli většina semen, s nimiž bylo manipulováno za účelem konzumace, byla zcela zkonzumována (93 %), jiná byla upuštěna neporušená (3 %) nebo jen částečně zkonzumovaná (4 %). Rychlejší klíčení částečně sežraných semen než neporušených roznesených semen je pravděpodobně způsobeno tím, že částečné odstranění slupky semene likviduje hlavní překážku bránící přístupu vlhkosti a podporuje následný příjem vody a klíčení. Výzkumníci tedy předpokládají, že velká semena blahočetů se vyvinula proto, aby lákala papoušky.
Význam životaschopnosti částečně sežraných semen podtrhuje i související studie (Speziale et al., 2018). Semena stromů A. araucana jsou již dlouho využívána lidmi za účelem konzumace, avšak vliv nadměrného sběru může být zmírněn potravním chováním kognů jižních. Semena, která se nacházejí pod stromy, jež jsou částečně sežrána papoušky, sběrače nezajímají. Protože tedy klíčí v podobném poměru jako neporušená semena, mohou zvýšit možnosti regenerace tohoto jehličnanu.