Papoušek kapský
Od koupě ke stabilnímu chovu za 14 let – 4. část
Text a foto: Eric van Kooten. Cape Parrot endangered breeding facility.
PAPOUŠCI 5/2025, v tištěném čísle od strany 282 5 minut čtení
V tomto článku
- Stimulace k hnízdění
- Základ stimulace spočívá v několika klíčových faktorech, jen pro předplatitele
- Průběh hnízdění a chovatelské poznatky, jen pro předplatitele
Jak už jsem popsal v minulých číslech, v roce 2010 jsme dovezli první jedince papoušků kapských (Poicephalus robustus) z Jižní Afriky. V roce 2013 jsme měli štěstí a mohli jsme náš chovný základ rozšířit o druhou skupinu těchto ptáků. Zkušenosti mnoha odborníků nás naučily, že čím vzácnější druh chováte, tím důležitější je pracovat s více krevními liniemi, pokud chcete v budoucnu vytvořit životaschopné a stabilní chovné hejno.
Začít s pěti páry pocházejícími z osmi různých linií je pochopitelně výborný základ pro budování kvalitního chovu.
V prvních letech jsme všem těmto párům umožnili pobyt ve velkých, osmimetrových voliérách s cílem dostat papoušky do té nejlepší kondice. Po dosažení věku přibližně 3–4 let jsme páry přesunuli do jednotlivých chovných voliér.
Stimulace k hnízdění
Z letité praxe s chovem a odchovem papoušků víme, že pro vyvolání hnízdního chování jsou potřeba různé podněty. U papoušků kapských to však nebylo jednoduché – o chovu tohoto druhu na severní polokouli bylo k dispozici jen velmi málo informací.
Určité zkušenosti byly získány v zoologické zahradě v Mulhouse ve Francii na přelomu století. Osobní konzultace s tehdejším ředitelem této zoo Dr. Lernoudem mi v začátcích výrazně pomohla. Rovněž poznatky ze sledování chovu jednoho páru papoušků kapských v Loro Parque na Tenerife a tam publikované závěry nám pomohly lépe porozumět potřebám tohoto druhu.