Úspěšný odchov aratingů žlutých
Text a foto: Jaromír Slavík.
PAPOUŠCI 5/2025, v tištěném čísle od strany 268 5 minut čtení
V tomto článku
- Voliéra jako domov
- Krmení dospělých ptáků, jen pro předplatitele
- Zahnízdění v novém prostředí, jen pro předplatitele
- Umělý odchov, jen pro předplatitele
- Aktivita a hračky, jen pro předplatitele
- Povaha – papoušci s duší, jen pro předplatitele
Jen málokterý druh papouška dokáže člověka uchvátit tak okamžitě a naprosto, jako právě aratinga žlutý (Guaruba guarouba). Sytě žluté peří s kontrastními zelenými konci letek září na slunci jako drahokam. Když jsem se s nimi poprvé setkal před více než rokem, byl to okamžik, na který se nezapomíná. Uchvátili mě na první pohled. A když se letos naskytla příležitost získat pár, neváhal jsem ani na chvíli.
Voliéra jako domov
Předchozí majitel mi popsal své neúspěchy – ptáci sice snesli vejce, občas je i vyseděli, ale nikdy se nedočkal řádně krmených mláďat. Přesto jsem věřil, že v novém prostředí by se mohli projevit jinak. Pro guaruby jsem měl připravenu prostornou voliéru o rozměrech 2 × 2 × 1,8 metru se záletem stejné velikosti.
Právě zde se nachází i hnízdní budka o velikosti základny 50 × 50 cm a výšce 70 cm s vletovým otvorem o průměru 8 cm. Uvnitř jsem vytvořil deset centimetrů hlubokou podestýlku z rašeliny a hoblin, která dobře drží vlhkost. Budka je zavěšena vysoko, v místě, kde se ptáci cítí bezpečně a kam také pravidelně zalétávají na noc.
Aratingové žlutí jsou nesmírně živí a zvídaví ptáci. Milují déšť – jakmile se spustí kapky, posedávají venku na bidlech, rozprostírají křídla a nechávají si promáčet celé tělo.
Vypadá to, jako by se koupali v dešti. V letních vedrech jim tento pocit dopřávám i uměle – rosením z hadice.