Překrmování papoušků
Text a foto: MVDr. Viktor Tukač, CSc.
PAPOUŠCI 1/2015, v tištěném čísle od strany 50 4 minuty čtení
V tomto článku
- Příčiny překrmování
- Důsledky nadbytku tuku, jen pro předplatitele
Překrmování papoušků, tak jak dnes tento pojem klasicky chápeme, u ptáků žijících ve volné přírodě deštného pralesa nebo savany neexistuje. I když i tito jedinci konzumují také tučná semena nebo potravu s vysokým obsahem cukrů, neděje se to každý den v roce, protože plody a semena dozrávají postupně a spektrum přijímané potravy se neustále mění.
Příčiny překrmování
Vzhledem k přirozeným přírodním cyklům, které probíhají v biotopu, kde papoušci žijí, se střídají „tučné“ a „hubené“ časové periody. Ty pak samozřejmě souvisí s přirozenými ptačími životními cykly během roku, jako je příprava na chovnou sezónu, snáška vajec, krmení mláďat, přepeřování apod. Především koncem minulého století ovšem zasáhl člověk, který, motivován různými zájmy, papouščí druhy přesunul do zcela jiného biotopu a klimatu a papouškům předložil náhradní potravu. Existuje samozřejmě snaha ji neustále vylepšovat a optimalizovat. Problém je, že u mnoha druhů nevíme přesně, jaké spektrum potravy přijímají. Navíc některé druhy jsou „potravní specialisté“. Právě kvůli tomu se odchov jejich mláďat příliš nedaří, a ani rodiče se nedožívají vyššího věku, jelikož nabídnout jim pro ně přirozenou potravu není v našich podmínkách prostě možné. V zájmových chovech nebo u domácích miláčků však překrmování bohužel existuje. Chovatelé v dobré víře nabízí takové složení potravy, které je podle nich optimální, avšak neustále nechápavě kroutí hlavou, jak je možné, že se v podkoží jedinců stále vyskytují vrstvy tuku, což je klasická situace u některých druhů amazoňanů. Geneticky velice disponovaní ptáci k překrmování jsou někteří amazoňané, kakadu růžový a andulka vlnkovaná. Pravděpodobně nejčastější příčinou překrmování a následných problémů je fakt, že si papoušek třeba i z pestré směsi (o které si myslíme, že je ideální) vybírá pouze semena s vysokým obsahem tuku. Chovatel poté nespotřebovaný zbytek vyhodí a druhý den nabídne znovu směs i s tučnými semeny. Někteří chovatelé časem rezignují a v obavě o možnou „smrt hladem“ nabízí pouze oblíbená semena. Příkladem je například andulka vlnkovaná vyžadující pouze senegalské proso nebo žako šedý vyžadující pouze slunečnici. Další možnou příčinou překrmování je disproporce mezi příjmem energie v potravě a možností jejího výdeje. U domácích miláčků je příčinou minimální objem klece, kde se ptáček nemůže proletět a pouze přeskakuje z bidla na bidlo. Bohužel lze tento fenomén někdy pozorovat i v rozsáhlejších chovech větších papoušků. Další příčinou je nezodpovědnost výrobců a prodejců lákavě vyhlížejících nutričních doplňků, které jsou v barevném obalu, vzhledem k přidaným barvivům a umělým vůním jsou krásně barevné s výraznou ovocnou vůní. Většinou je prezentováno, že obsahují i vitamíny a minerální látky. Převažující chuťovou složkou je cukr, tuk je hydrogenován, což není pro zdravotní stav dlouhodobě žijícího organismu ideální. Předchozí text se týkal především kvantitativního překrmování, existuje však i překrmování kvalitativní. Chovatel je veden snahou zlepšit zdravotní stav svého svěřence a nabízí vysoká množství vitamínů. Rizikovější jsou v tomto případě přípravky ve formě prášku, které se poněkud hůře odměřují, a chovatel ani nemusí zcela pochopit, zda uvedené dávky platí pro suchou nebo vlhkou potravu. Většinou se setkávám při aplikaci vitamínů v prášku s přístupem chovatelů ve stylu mistra Wericha jako Rudolfa II: „přiměřeně, přiměřeně a raději dvě lžičky navíc“. Toto nebezpečí je především u vitamínu A a D3. Předávkování vitamínu A má vlastně podobné příznaky jako jeho absolutní nedostatek. Dochází ke změně ve struktuře sliznic, což můžeme klinicky pozorovat nejčastěji na dýchacím traktu. Ptáci těžce dýchají, slyšíme sípavé zvuky. Při předávkování vitaminu A jsem se setkal s případem, kdy vnitřní průměr průdušnice byl u poměrně velkého papouška asi 1 mm. Pro ručně dokrmovaná mláďata ara ararauna (Ara ararauna) je poměrně nebezpečné nadbytečné podávání vitamínu D3. Dochází k mineralizaci svaloviny svalnatého žaludku a poruchám peristaltiky svalnatého žaludku a tím i k poruchám trávení. Celkové příznaky připomínají infekci aviárním bornavirem, která se však u takto mladých jedinců nevyskytuje.