Návštěva chovatele Pavla Procházky
Text: Milena Vaňková, Pavel Procházka. Foto: archiv chovatele.
PAPOUŠCI 1/2015, v tištěném čísle od strany 37 11 minut čtení
V tomto článku
- Chov a voliéry
- Krmení a péče, jen pro předplatitele
- Chovné páry a odchov, jen pro předplatitele
Chov a voliéry
Jak ses dostal k chovu ptáků, co nebo kdo Tě k tomu přivedlo, jak dlouho se této zálibě věnuješ?
Jako kluk jsem sypal za okno strouhanku a pozoroval hrdličky, vrabce, kosy. Nic netušícího vrabce se mi takto podařilo chytit do ruky. Když jsem dostal od rodičů knížku Kapesní atlas cizokrajných ptáků, zjistil jsem, že existují zebřičky, andulky, timálie, loskutáci a spousta dalších zajímavých druhů a přál jsem si je chovat. To se mi splnilo, když jsem dostal pár zebřiček. Po nich následovaly andulky, korely, „tyrkysáci“, a když otec postavil na zahradě voliéry, tak většina rosel, papoušci horští, nádherní, alexandrini a barnardi límcoví. To bylo v 80. letech. K chovu jsem se vrátil v roce 2011.
Jaký druh papoušků a ostatních ptáků máš ve svém chovu?
Chovám latamy vlaštovčí, neofémy modrokřídlé, tyrkysové, modrohlavé a bourky, timálie čínské a bulbuly rudouché.
Spatřuješ zásadní rozdíly v chovu papoušků a měkkozobých?
Obecně rozdíl je v krmení a nárocích na údržbu chovatelského zařízení. V mém případě ale odpověď není tak jednoznačná, protože timálie velice rády berou zrní společně s neofémami a při krmení k němu zamíří dříve než k ovoci. Naopak pro bulbuly je základem denní dávka čerstvého ovoce. Granátová jablka, hrušky, jablka a víno berou ve společné voliéře s latamy.
Můžeš popsat svoje chovatelské zařízení a provoz v něm v létě a v zimě - popis, teplota, přisvěcování, koupání, vybavení voliér, podestýlky, misky apod.?
Mám dvě venkovní voliéry a několik klecí. Jedna voliéra má zděný zálet, ze kterého papoušci mohou otevřeným oknem vyletovat do venkovní části a využít tak prostor po celé délce, rozměry jsou 4,5 x 1,5 x 2 (délka, šířka, výška). Dno je betonové, v záletu z části lehce posypané pískem. Výletová část o celkových rozměrech 3 x 1,5 x 2 m je nezastřešená a ptáci toho s oblibou využívají ke slunění. Za deště, špatného počasí a v noci se většinou sami zdržují v záletové části. Jednou týdně prostor seškrabu špachtlí, zametu a v části rozhodím lopatku písku. Podle potřeby, zejména když je vlhko, podlahu v záletu a spáry vypálím horkovzdušnou pistolí. Zálet jednou ročně na jaře vybílím vápnem, podlahu desinfikuji dle potřeby přípravkem Chirox. Někdy po podlaze rozhodím kusy trouchnivého dřeva z dutin stromů, které neofémy rády rozebírají a mají také jako doplněk stravy. Misky používám kameninové, ve výletu je jedna velká na koupání, v záletu jsou misky na zrní, ovoce, grit a dvě napáječky. V záletu těsně pod stropem jsou natažené dráty, na které zavěšuji čerstvé větve. Osvědčily se mi nejvíce jedlové a březové, které prostor dělí do více částí. Vedle okusu a zabavení se ptáci při odpočinku vzájemně neruší, protože každý si najde své místo. Bidla se mi osvědčila lísková. Ve výletové části voliéry v rozích uchytávám svazky větví stahovacími pásky na kabely. Osvědčila se mi bříza a janovec. Jejich větvičky jsou pružné a papoušci jimi rádi prolézají.
Druhá voliéra je postavená z dřevěných rámů pobitých palubkami a dvojitou vrstvou pletiva. Má rozměry 4 x 2 x 2 (délka, šířka, výška), nemá zálet, ale je částečně chráněná před větrem a deštěm, dno je písečné. Tato voliéra slouží jako proletovačka pro odchovy neofém. Je v ní zasazena mandloň, ptáci ji neničí.
Budky používám přírodní kmenové a z překližky. Papoušci dávají přednost přírodním. Sameček latama využívá překližkovou k nocování. Jako podestýlku dávám do budek drcená kukuřičná vřetena, která jsou k dostání v chovatelských potřebách. Osvědčila se mi, protože na rozdíl od hoblin nepráší.
S příchodem mrazů zavírám papoušky do záletu a elektrickým přímotopem udržuji teplotu u stropu asi do 5 °C, u podlahy může i slabě mrznout. K zimování používám také klece o rozměrech 100 (120) x 50 x 70 cm (délka, šířka, výška), které mám v domě. Bulbuly zimuji při 15 °C, ale nyní (19. 11.), vzhledem k teplému počasí, jsou stále ještě venku.
Přišel jsi během provozu na něco, co by bylo třeba v zařízení změnit, zlepšit apod. a proč?
Nápady na změny a vylepšování chovatelského zařízení přicházejí při pozorování papoušků často. Většinou jde o drobnosti, pokrývačské hřebíky po stranách bidélek umožňují snadné ukotvení v pletivu, lano s uzly zavěšené ze stropu, drátěný kruh na zelené krmení. Pokud možno omezuji místa, kde se hromadí nečistoty, a která se obtížně čistí, tedy budky nedávám na police, ale zavěšuji na stěny, krmné pulty dělám z rámů potažených pletivem namísto plných.
Zmínil ses, že stavíš nové zařízení, bylo by fajn, kdybys jej zde mohl popsat. Například právě to, co vylepšuješ...
Společný chov různých druhů nepovažuji za ideální, protože neumožňuje současně vyjít vstříc jejich různým potřebám a stanovit odpovídající krmnou dávku, proto buduji nové zařízení, abych stávající chov rozdělil. Nicméně u společného chovu latamů vlaštovčích a neofém modrokřídlých zůstanu i v budoucnu. Osvědčil se mi, i v přírodě se areál výskytu obou druhů překrývá. Neoféma modrokřídlá navíc obývá rozmanitá prostředí, je tudíž dobře přizpůsobivá a pár si dokáže obhájit své teritorium i před všetečnými latamy za předpokladu, že voliéra je dostatečně velká.