Chov papoušků ve sklepním prostředí – ano či ne
Text: Ladislav Žoha. Foto: archiv redakce.
PAPOUŠCI 1/2015, v tištěném čísle od strany 30 3 minuty čtení
V tomto článku
- Ne
- Ne, jen pro předplatitele
- Ano, jen pro předplatitele
Napsat článek o chovu papoušků, který stojí na odpovědi na jedinou otázku, se může zdát zcela jednoduché. Může to i být pravda, ale pak to nebude článek, ale příspěvek do diskuze na nějakém chovatelském fóru. Ač to na první pohled nevypadá, situace okolo té jedné jediné otázky není vůbec jednoduchá.
Každý zájemce o chov papoušků nemá možnost pozemku, kde postaví krásné zařízení s venkovními voliérami, může bydlet v městském bytě, kde ani místností není nazbyt. Pokud začne shánět nějaké jiné prostory vhodné k chovu, zbývají mu na výběr nejčastěji nebytové prostory. Zcela výjimečně je to podkroví (ale už i tam se stavějí byty), nejčastěji jsou to pak suterény či sklepy ve staré zástavbě. Do podobné situace se může dostat koneckonců i chovatel, který se musí přestěhovat a skončí na sídlišti velkoměsta. Přesto se nechce vzdát své záliby.
Odpověď na uvedenou otázku může znít ANO i NE. Nechci tady psát klasické odstavce pro a proti, obecná doporučení a tak dále. Uvedu několik příkladů nadepsaných odpovědí dle mého názoru, které jsem osobně viděl, a to opakovaně s odstupem měsíců i let. Díky tomu si dovolím na základě svého úsudku ony nadepsané odpovědi.
Ne
Stojím na jednom nejmenovaném místě ve středních Čechách. Bydlí zde chovatel senegalských papoušků. Po uvítání následuje prohlídka chovu. Z chodby domu odbočujeme do sklepa. Už ulička je temná a osvětlená sporou žárovkou. Na prahu vlastní chovné místnosti míjíme kotel na tuhá paliva z osmdesátých let minulého století, zápach kouře a všudypřítomný prach se nedá pominout. Vlastní místnost má malá okénka z luxfer (skleněné duté kostky propouštějící opravdu minimum světla) a jediné světlo se slabou žárovkou. Páry papoušků jsou umístěny v malých bednových celodřevěných klecích s budkou uvnitř či na přední stěně. Tudíž je v klecích taková tma (navíc jsou zády k oknům), že papoušky mnohdy více cítím, než vidím. Světe div se, dokonce i nějaké odchovy – papoušci si asi musí myslet, že udeřila jejich poslední hodina, tak se ještě rozmnožíme…