Přítel a nepřítel:
Interakce papoušků a palem
Text: Dr. David Waugh, redaktor Loro Parque Fundación. Foto: Fernando Flores, Mauroguanandi, Dailos Hernández-Brito/Carrete et al. 2022, Paulo Robson de Souza, Marden Nolasco, Bernard Dupont, Thairiny Abreu, Barros & Pires. Překlad: Mgr. Hana Ash.
PAPOUŠCI 5/2023, v tištěném čísle od strany 298 5 minut čtení
V tomto článku
- Rozsah interakcí papoušků a palem
- Arové hyacintoví a semena palem, jen pro předplatitele
- Literatura, jen pro předplatitele
Když si prohlížíme fotografie či videa papoušků posedávajících na stromě, nebo když je při troše štěstí zahlédneme přímo ve volné přírodě, je dost pravděpodobné, že tím stromem bude palma. Hlavním důvodem, proč se tam nacházejí, je potrava, zejména plody palem. Zdroje opakovaně uvádějí, že papoušci využívají různé druhy palem jako zdroj potravy. Stejně jako u většiny přírodních jevů je však i zde skutečná situace složitější a nedávno ji objasnila rozsáhlá vědecká studie (Carrete et al., 2022), na kterou přispěla finančními prostředky nadace Loro Parque Fundación.
Při zahájení studie vycházeli vědci z toho, že palmy, stejně jako všechny rostliny, vykazují koevoluční vztahy s živočichy, kteří jsou tradičně klasifikováni jako mutualističtí (roznašeči semen a opylovači) nebo antagonističtí (predátoři semen). Papoušci jsou nespornými predátory semen, ale hlavním aspektem studie bylo objasnit, do jaké míry papoušci jako jedna ze skupin živočichů, kteří nepožírají celé plody, hrají roli roznašečů semen. Zkoumali různé způsoby, jak se papoušci, preferující palmy, živí.
Pokud papoušci konzumují pouze dužinu plodů („zbavování dužiny“), aniž by konzumovali semena, či ponechají některá nepoškozená a životaschopná, mohou napomoci klíčení semen, která náhodně spadnou na zem, nebo když je opeřenec odhodí („rozhazování potravy“).
V mnoha případech papoušci přenášejí plody nebo semena pomocí nohou či zobáku, aby je zkonzumovali na svých útočištích, čímž je roznášejí („stomatochorie“), a usnadňují tak jejich klíčení na místech vzdálených od mateřské rostliny, kde je míra predace nižší. Kromě toho mohou být plody a semena, která spadnou na zem buď pod mateřskou palmu, nebo pod útočišti papoušků, druhotně rozptýlena jinými živočichy.
Ačkoli je možné, že papoušci také požírají plody palem a později semena vyměšují jinde, tento mechanismus šíření („endozoochorie“) nebyl u papoušků ve spojení s palmami doposud popsán. Papoušci mohou také konzumovat květy palem, čímž pravděpodobně přispívají k opylování.
Rozsah interakcí papoušků a palem
Pro vyhodnocení prostorového a taxonomického rozsahu interakcí papoušků a palem sloučili výzkumníci údaje z terénního výzkumu s informacemi z literatury a dat od veřejnosti (tj. přírodovědců, fotografů přírody) o získávání potravy papoušky po celém světě. Zjistili 1 189 interakcí mezi 135 druhy papoušků a 107 druhy palem ve více než 50 zemích v šesti biogeografických oblastech světa, kde se palmy vyskytují jako původní nebo introdukované druhy. Na základě spojení získaných informací rozlišili 427 unikátních případů interakce papoušků a různých druhů palem.
Čistě antagonistické interakce (tj. papoušci pouze požírající semena nebo požírající či ničící jejich nereprodukční části) byly méně časté (5 %) než interakce mutualistické (tj. papoušci mající užitek z částečného požírání semen či plodů nebo konzumace dužiny plodů či květů, ale zároveň přispívající k šíření semen a případně k opylování – 89 %). Velikost konzumovaných semen a velikost těla papoušků spolu pozitivně souvisely. Vzdálenosti šíření semen se u jednotlivých druhů palem lišily (rozmezí odhadovaných vzdáleností šíření: 9–250 m), přičemž větší papoušci šířili semena na větší vzdálenosti, zejména větší plody (délka >4 cm).
Přestože interakce papoušků a palem jsou velmi rozšířené, faktory, jako jsou sociální chování, strach z predátorů, dostupnost potravy a sezonnost, pravděpodobně ovlivňují antagonistický nebo mutualistický vztah papoušků k různým druhům palem a oblastem.
Výzkumníci zdůrazňují rozsáhlost mutualistických interakcí papoušků a palem i jejich význam pro studie z oblasti ekologie, evoluce a ochrany palem.