Vliv výživy na celkovou kondici opeření ptačího jedince
Text a foto: MVDr. Pavol Kováčik. Překlad: Milena Vaňková.
PAPOUŠCI 6/2024, v tištěném čísle od strany 356 7 minut čtení
V tomto článku
- Stavba peří a hladové pruhy
- Proč častěji vidíme hladové pruhy na mláďatech než na dospělých jedincích?, jen pro předplatitele
- Změny barvy a onemocnění, jen pro předplatitele
- Co tedy můžeme změnit ve výživě?, jen pro předplatitele
Určitě jste si už mnohokrát všimli, že barvy v opeření jednotlivých ptáků i v rámci jednoho druhu jsou různé. Liší se sytostí barev, jasem a kontrastem mezi jednotlivými péřovými částicemi. Co všechno ovlivňuje opeření, si rozebereme v následujících řádcích.
Stavba peří a hladové pruhy
Samotná anatomie peří je dost složitá. Na těle ptáka rozlišujeme 4 druhy peří. Chmýří (spodní peří, které pokrývá celé tělo jedince), obrysové peří (na povrchu těla), peří sloužící jako kormidlo – kormidelní (ocas) a letky (na křídlech). Každé z tohoto peří má rozdílnou a velmi důležitou funkci.
Jednotlivé pero se skládá z brka, ostnu a praporu. Biochemická skladba pera je tvořena komplexem bílkovin (hlavní složkou je keratin). Samotný růst pera je podmíněn pulpou, která vyživuje pero v období růstu. To znamená, že vzhled výsledného pera je též odrazem výživy, kterou samotný jedinec přijímá během období růstu. Viditelně můžeme vidět tento problém hlavně u mláďat, ale nevyhýbá se ani starším papouškům.
Nedostatek výživy a špatně nastavená krmná dávka se zobrazí formou hladových pruhů – stresových linií. Mnozí už vědí, že se jedná o tenké proužky různé barvy (nejčastěji se jedná o odstíny černé a šedé barvy u zelených a modrých papoušků, žluté barvy na červeném podkladu peří, popřípadě se u bílých ptáků můžeme výjimečně setkat s totálním vyblednutím peří) na morfologicky správně vyvinutém peří. Většina z nich je kolmá k ostnu pera a samotná tloušťka je odrazem patologického stavu.
Největší postiženou skupinou jsou ručně dokrmovaní jedinci (arové, amazónci, amazoňané). Tím, že ručně dokrmovaní papoušci nedostávají zcela pravidelný přísun potravy tak, jako je tomu v případě mláďat odchovávaných rodiči, dochází k hladovění. Čím déle pták hladoví, tím je hladová stresová linie širší. Nejčastěji vznikají stresové linie v období nočního klidu. Chovatel nakrmí mláďata večer mezi 20:00 až 22:00 h a následující krmení je až brzy ráno. U zdravých mláďat dojde k úplnému vytrávení do 4 hodin.
Logicky z toho vyplývá, že další dávku by měla mláďata dostat několik hodin po půlnoci. A to je právě ten čas, kdy mládě nic nedostane a dochází ke stagnaci ve výživě. Samotný příliv živin do peří není dostatečný, snižuje se jeho kvalita, kterou za pár dní můžeme vidět jako stresovou linii.
Hladový stres, který vzniká při absenci krmení, způsobí redistribuci krve mezi tělo a peří a největší podíl jde do orgánů tělní dutiny, přičemž samotná kůže a péřové folikuly jsou zásobovány jen velmi hraničně. Tím, že do pera neproudí živiny (bílkoviny, esenciální mastné kyseliny, mikro-makroprvky) přijaté z dokrmovací kaše, vidíme nedostatky v opeření. Stejný princip funguje i u dospělých papoušků. Samozřejmě jedná se o polyfaktoriální problém, přičemž výživa je jen jednou z částí, která se podílí na tomto vzniku poškození.