Držák bidel podle Špalka
Klece a voliéry od Aluhobby, 14. díl
Text a foto: Vladimír Trojáček
PAPOUŠCI 2/2026, v tištěném čísle od strany 108 2 minuty čtení
V tomto článku
- Držáky bidel: zdánlivý detail, zásadní prvek
- Úprava držáku pro velké ary, jen pro předplatitele
- Doporučení, které rozhodlo, jen pro předplatitele
Znáte pana Zdeňka Špalka? Farma Špalkovi patří mezi nejvýznamnější chovy arů v České republice. V současnosti zde chovají 18 z celkových 20 dnes žijících druhů papoušků rodu Ara, což z nich činí mimořádně zkušené chovatele s hlubokými praktickými znalostmi.
Zhruba před třemi lety jsme společně řešili ideální rozměr přepravního boxu – takzvaného tubusu. Protože dlouhodobě vycházíme z doporučení aktivních chovatelů, vyrobili jsme tři varianty boxů a poslali je třem nezávislým odborníkům k otestování. Jedním z nich byl právě pan Špalek.
Všichni chovatelé se shodli na základních rozměrech, ale pan Špalek starší šel ještě dál – detailně vysvětlil, proč je potřeba určité proporce upravit. Upozornil například na to, že původní varianta je ideální spíše pro aru hyacintového, zatímco u ostatních druhů je vhodné řešení mírně modifikovat. Díky těmto praktickým poznatkům jsme tubusy upravili a dnes se v této podobě používají a prodávají napříč Evropou.
Držáky bidel: zdánlivý detail, zásadní prvek
V loňském roce jsme se zaměřili na další často opomíjený, ale klíčový prvek voliér – držáky bidel. Každý chovatel ví, že bez nich se neobejde. Na trhu existují jednoduchá řešení v podobě šroubku s podložkou, ale také různé držáky z pozinkovaného plechu nebo nerezi. U velkých papoušků však jednoduchá řešení zpravidla selhávají.
Bidla je navíc nutné pravidelně obměňovat, a proto musí být jejich uchycení nejen pevné, ale také praktické. Oslovili jsme proto několik zkušených chovatelů s dotazem, jaké parametry považují za skutečně funkční. V případě největších druhů papoušků byla volba jasná – farma Špalkovi.