Energie a sacharidy ve výživě papoušků
Text: MVDr. Helena Vaidlová. Foto: autorka a Vladimír Doležal.
PAPOUŠCI 5/2015, v tištěném čísle od strany 296 4 minuty čtení
V tomto článku
- Cukry neboli sacharidy
- Monosacharidy, jen pro předplatitele
- Oligosacharidy, jen pro předplatitele
- Polysacharidy, jen pro předplatitele
- Závěr, jen pro předplatitele
Energie je získávána z potravy a je nutná k funkci buněk, tedy k životu. Zdroje energie jsou celkem tři – cukry, tuky, bílkoviny. Poměr těchto živin v potravě určuje její energetickou hodnotu. Energeticky nejbohatší jsou rozhodně tuky, bílkoviny a cukry jsou srovnatelné a mají přibližně poloviční energetickou hodnotu než tuky. Ptáci si regulují příjem potravy tak, aby pokryli svou potřebu energie. Z toho plyne důležitý fakt, že čím energeticky bohatší potravu ptákům předložíme, tím menší množství sežerou. A proto krmná dávka, která je bohatá na tuky (obsahuje vysoké množství energie na 1 g krmiva), papouška zasytí dříve, sežere jen určitou část a zbytek nechá. Musíme dbát na to, aby taková krmná dávka obsahovala také vyšší množství především bílkovin, ale i ostatních živin, aby nedocházelo k jejich nedostatku.
Příkladem je krmná dávka pro papouška (například žako) složená z ořechů, semen slunečnice a dalších, luštěnin, ovoce a zeleniny. Pokud mu ráno předložíme všechny tyto složky najednou, řekněme v množství 6 lžic ořechů a semen a 6 lžic toho ostatního, průměrný normální žako sežere ořechy a slunečnici a zbytek rozhází a sotva ochutná. Přirozeně žere nejdříve to, co mu chutná, a pak to ostatní. Tučná a zároveň pro něj nejchutnější složka ho rychle zasytí a ostatní nesežere. Trvá-li tento stav dlouhodobě, vzniká porucha výživy – nedostatek aminokyselin (složky bílkovin), určitých vitaminů, minerálů a zároveň nadměrné ukládání tuků, porucha jater atd. Pokud mu předložíme stejné množství složek postupně – ráno luštěniny, ovoce a zeleninu, večer tučnou složku semen a ořechů, většinou je schopen celý den téměř hladovět, protože očekává obvyklý přísun oblíbené slunečnice večer. Nicméně je naděje, že z ostatních složek sežere dostatečnou část. Nejlepší variantou je podat ovoce, zeleninu, případně luštěniny (ty jen občas, není vhodné je podávat trvale) ráno a teprve odpoledne až večer podat jen omezené množství semen, nejlépe však kvalitních granulí (pro žaka 1 max. 3 lžíce). Takovým krmením bychom měli nejsnáze dosáhnout vybalancované krmné dávky, která obsahuje adekvátní množství energie a zároveň všechny potřebné živiny ve správném poměru.
Potřeba energie pro různé ptačí druhy je rozdílná vlivem velikosti těla, tělesné aktivity, okolní teploty, výměny peří, rozmnožování atd. To vše by měl majitel určitého druhu papouška zhodnotit a upravit tak energetickou hodnotu krmné dávky. Důležitý je právě fakt, že při zvyšování energetické hodnoty přídavkem tučné složky bychom měli navýšit i ty ostatní živiny. Nejen přisypat na zimu slunečnici, jak bývá zvykem u mnoha chovatelů papoušků přežívajících zimu v suboptimálních teplotách pod 10 °C. Jednoduchým řešením je použít granule, u kterých je možné vybrat recepturu s vyšším obsahem tuku nebo s nižším obsahem tuku, kde je obsah ostatních složek již vybalancován zkušeným výrobcem.
Cukry neboli sacharidy
Nepřesný název cukry dnes nahradil název sacharidy. Jinak také škroby, karbohydráty, uhlohydráty, glycidy, uhlovodany. Jsou pro tělo velmi důležité, protože jsou jediným zdrojem energie pro mozek a červené krvinky. Je to široká skupina, kterou dělíme na monosacharidy, oligosacharidy a polysacharidy.