Papoušek kapský
Od koupě ke stabilnímu chovu za 14 let – 1. část
Text a foto: Eric van Kooten. Cape Parrot endangered breeding facility.
PAPOUŠCI 2/2025, v tištěném čísle od strany 80 6 minut čtení
V tomto článku
- Zájem o papoušky a plemenné knihy
- Původ, jen pro předplatitele
- Taxonomie, jen pro předplatitele
- Ochrana druhu, jen pro předplatitele
- Status, jen pro předplatitele
- Rok 2008 – mé první setkání s „robustusem“, jen pro předplatitele
- Nákup a import prvních ptáků, jen pro předplatitele
Úvodem bych rád srdečně pozdravil všechny chovatele afrických i dalších druhů papoušků v České republice. Je mi velkým potěšením podělit se s vámi o své dlouholeté zkušenosti s chovem a odchovem papoušků kapských, kterým se věnuji již mnoho let. Vzhledem k rozsahu tématu bude článek publikován v časopise PAPOUŠCI na pokračování.
Zájem o papoušky a plemenné knihy
Zájem o papouška kapského se ve mně vzbudil už v roce 1985, tedy v době, kdy jsem se začal věnovat chovatelství. Na národní výstavě, pořádané společností Parakeet Society, byl vystaven pár těchto ptáků, tehdy taxonomicky zařazených jako Poicephalus robustus suahelicus.
Fascinoval mě zejména neobvyklý poměr velikosti zobáku k celkové délce těla a nádherné zbarvení peří. Od té doby jsem se začal intenzivně věnovat studiu tohoto druhu a dalších poddruhů P. robustus, včetně tehdy uznaných P. robustus robustus a P. robustus fuscicollis.
V té době bylo velmi obtížné získat jakékoliv informace. Chovatelé se museli spoléhat na knihy a odborné časopisy, internet byl teprve v počátcích a vyhledávač Google ještě neexistoval.
Při pátrání po informacích jsem se dostal k anglické plemenné knize rodu Poicephalus (Poicephalus Studbook), o rok později jsem se seznámil také s její dánskou verzí. Tyto kontakty nakonec v roce 1996 vedly k založení nizozemské plemenné knihy Poicephalus Studbook, která byla v roce 1999 transformována na nadaci Poicephalus Studbook Netherlands Foundation.
Vytvořila se tak komunita nadšenců do chovu papoušků rodu Poicephalus, kteří si vzájemně vyměňovali poznatky a sdíleli chovatelské úspěchy s příslušnými správci těchto evidenčních knih. Každý druh rodu Poicephalus měl svého vlastního správce, který vedl podrobné záznamy o chovu.
S cílem zajistit členům kvalitní informace byla všechna chovatelská data evidována ve specializovaném evidenčním softwaru ZooEasy a každý rok se prováděly automatizované analýzy. Výsledky těchto analýz byly pravidelně publikovány ve formě zpráv, které sestavoval odpovědný správce plemenné knihy pro daný druh.
V tomto období jsem navázal spolupráci s výzkumníky z University of Natal, School of Botany and Zoology v Jihoafrické republice. Mým prvním kontaktem byl významný ornitolog, dnes již zesnulý J. Olaf Wirminghaus. Olaf byl tehdy hlavní autoritou v oblasti výzkumu biologie, chování a celkového popisu druhu P. robustus v Jihoafrické republice.
Ve stejné době jsem se seznámil také s profesorem Dr. Mikem Perrinem, emeritním profesorem zoologie, Dr. Craigem Symesem a nepřímo pak též s profesorkou Dr. Colleen Downsovou.
Data, která v rámci naší nizozemské plemenné knihy Poicephalus Studbook shromažďujeme (v souladu s ochranou osobních údajů), přispěla k novým poznatkům o tomto rodu. Například se prokázala nerovnoměrná existence pohlaví u mnoha druhů Poicephalus. U papoušků hnědých (Poicephalus rueppellii) se v lidské péči líhne výrazně více samic než samců – poměr může dosahovat až 85:15.
U papoušků kapských se naopak setkáváme s opačnou tendencí: ve voliérách se líhne více samců než samic, a to v poměru přibližně 80:20. Tento výzkum do značné míry přispívá k rozšiřování znalostí o chovu a ochraně těchto fascinujících papoušků.