Genetická analýza volně žijících arů arakanga ze slin, které zanechávají na plodech
Text: Dr. David Waugh, redaktor nadace Loro Parque Fundación. Foto: Paco Pacífico, Almonds & Corals, E. Chen, Monge et al.
PAPOUŠCI 2/2021, v tištěném čísle od strany 114 4 minuty čtení
V tomto článku
- Genetika v ochraně arů arakanga
- DNA ze slin na plodech, jen pro předplatitele
Chceme-li provést genetickou analýzu nějakého organismu, potřebujeme jeho DNA. V případě zvířat lze přímé získání vzorku považovat ve větší či menší míře za invazivní. U živočišných druhů v lidské péči mohou být někteří jedinci vytrénováni k tomu, aby „darovali“ malý vzorek – například krve, a nebude to pro ně znamenat žádnou či minimální odchylku od každodenní rutiny. Na druhou stranu získávání vzorků přímo od zvířat volně žijících v přírodě může být mnohem náročnější. Odchyt a omezení volného pohybu, byť jen na velmi krátkou dobu, může být nejen obtížně proveditelné, ale i riskantní – a to jak pro zvíře, tak i pro výzkumného pracovníka.
Pokud to připouští cíle genetické analýzy, je proto lepší získat DNA nepřímým či neinvazivním způsobem. Některé zajímavé metody ukazují, jak toho lze dosáhnout. Například přítomnost některých druhů savců v tropických lesích na Pobřeží slonoviny a Madagaskaru byla potvrzena analýzou DNA ve vnitřnostech mrchožravých mušek chycených v těchto lesích. Ve studiích ze zoologických zahrad byla DNA jednotlivých savců získána pomocí (zdravého) krev sajícího hmyzu, a hned poté analyzována. Studie zaměřená na rybáky obecné (Sterna hirundo) ukazuje, že neinvazivní odběr krve u ptačích druhů různých velikostí je možný bez rušivých podnětů. Tato technika spočívá v tom, že se do hnízda umístí umělé duté vejce, které obsahuje krev sající hmyz. Ten může nasát krev z hnízdní nažiny hnízdících dospělých přes otvor ve vajíčku pokrytý gázou.
Dále můžeme získat vzorky DNA z toho, co zvířata zanechají ve svém okolí, aniž bychom potřebovali prostředníky. Například Baus et al. (2019) zkoumali neinvazivní odběr genetických vzorků ke studiu populací ptáků v neotropických oblastech. Jejich analýza ukázala, že nejčastěji se používalo vypadané peří (66,7 % studií), poté mrtvá těla (14,2 %), vejce (9,5 %), neinvazivně získaná krev (4,8 %) a nakonec výkaly a vypadané peří společně (4,8 %).
Většina studií se zabývala genetickými problémy populace (38,1 %), následovala identifikace druhů (28,6 %), evoluční vztahy (14,3 %), molekulární určování pohlaví (9,5 %) a analýzy rodičů (9,5 %).
Genetika v ochraně arů arakanga
Loro Parque Fundación podporuje mnoho let projekty na ochranu papoušků. Celková částka podpory již přesahuje 204 250 USD a součástí těchto projektů je také genetická analýza. Jednou z pozoruhodných ukázek neinvazivního odběru genetických vzorků z vypadaného peří volně žijících jedinců byl projekt zaměřený na papoušky ara arakanga (Ara macao) v oblasti výzkumného střediska Tambopata v Peru. Analýza vzorků odhalila důležité informace o genetice místní populace a rovněž přispěla k poznání evolučních vztahů mezi různými subpopulacemi tohoto druhu v celém jeho geografickém rozšíření.
Loro Parque Fundación také podporuje projekty na ochranu arů arakanga v Mexiku, Guatemale, Belize, Nikaragui a Kostarice, což jsou veškeré země, kde se stále ještě vyskytuje vzácný poddruh A. m. cyanoptera, i když je vážně ohrožen ztrátou přirozeného lesního prostředí a nelegálním obchodem. Mezi tyto projekty patří projekt organizovaný nevládní organizací Paso Pacífico, jehož cílem je zachránit zbývající populaci na tichomořském pobřeží Nikaraguy v lesích kolem sopky Cosigüina na dalekém severozápadě země. V roce 2015 se tato izolovaná populace snížila na pouhých 14 jedinců, ale ochranná opatření začínají fungovat. V roce 2017 bylo zaznamenáno první úspěšné hnízdění v této oblasti za více než 20 let, a počet jedinců se zvýšil.