Genetická analýza volně žijících arů arakanga ze slin, které zanechávají na plodech

Text: Dr. David Waugh, redaktor nadace Loro Parque Fundación. Foto: Paco Pacífico, Almonds & Corals, E. Chen, Monge et al.

PAPOUŠCI 2/2021, v tištěném čísle od strany 114 4 minuty čtení

Letecký pohled na souvislý les, pláž a moře
Les táhnoucí se k pláži, kde často rostou mandlovníky mořské.
V tomto článku 2 kapitoly
  1. Genetika v ochraně arů arakanga
  2. DNA ze slin na plodech, jen pro předplatitele

Chceme-li provést genetickou analýzu nějakého organismu, potřebujeme jeho DNA. V případě zvířat lze přímé získání vzorku považovat ve větší či menší míře za invazivní. U živočišných druhů v lidské péči mohou být někteří jedinci vytrénováni k tomu, aby „darovali“ malý vzorek – například krve, a nebude to pro ně znamenat žádnou či minimální odchylku od každodenní rutiny. Na druhou stranu získávání vzorků přímo od zvířat volně žijících v přírodě může být mnohem náročnější. Odchyt a omezení volného pohybu, byť jen na velmi krátkou dobu, může být nejen obtížně proveditelné, ale i riskantní – a to jak pro zvíře, tak i pro výzkumného pracovníka.

Pokud to připouští cíle genetické analýzy, je proto lepší získat DNA nepřímým či neinvazivním způsobem. Některé zajímavé metody ukazují, jak toho lze dosáhnout. Například přítomnost některých druhů savců v tropických lesích na Pobřeží slonoviny a Madagaskaru byla potvrzena analýzou DNA ve vnitřnostech mrchožravých mušek chycených v těchto lesích. Ve studiích ze zoologických zahrad byla DNA jednotlivých savců získána pomocí (zdravého) krev sajícího hmyzu, a hned poté analyzována. Studie zaměřená na rybáky obecné (Sterna hirundo) ukazuje, že neinvazivní odběr krve u ptačích druhů různých velikostí je možný bez rušivých podnětů. Tato technika spočívá v tom, že se do hnízda umístí umělé duté vejce, které obsahuje krev sající hmyz. Ten může nasát krev z hnízdní nažiny hnízdících dospělých přes otvor ve vajíčku pokrytý gázou.

Dva arové na kmeni stromu v záběru fotopasti
Pár arů arakanga u hnízdní dutiny – záběr z fotopasti.

Dále můžeme získat vzorky DNA z toho, co zvířata zanechají ve svém okolí, aniž bychom potřebovali prostředníky. Například Baus et al. (2019) zkoumali neinvazivní odběr genetických vzorků ke studiu populací ptáků v neotropických oblastech. Jejich analýza ukázala, že nejčastěji se používalo vypadané peří (66,7 % studií), poté mrtvá těla (14,2 %), vejce (9,5 %), neinvazivně získaná krev (4,8 %) a nakonec výkaly a vypadané peří společně (4,8 %).

Většina studií se zabývala genetickými problémy populace (38,1 %), následovala identifikace druhů (28,6 %), evoluční vztahy (14,3 %), molekulární určování pohlaví (9,5 %) a analýzy rodičů (9,5 %).

Genetika v ochraně arů arakanga

Loro Parque Fundación podporuje mnoho let projekty na ochranu papoušků. Celková částka podpory již přesahuje 204 250 USD a součástí těchto projektů je také genetická analýza. Jednou z pozoruhodných ukázek neinvazivního odběru genetických vzorků z vypadaného peří volně žijících jedinců byl projekt zaměřený na papoušky ara arakanga (Ara macao) v oblasti výzkumného střediska Tambopata v Peru. Analýza vzorků odhalila důležité informace o genetice místní populace a rovněž přispěla k poznání evolučních vztahů mezi různými subpopulacemi tohoto druhu v celém jeho geografickém rozšíření.

Ara s roztaženými křídly mezi větvemi a listy

Loro Parque Fundación také podporuje projekty na ochranu arů arakanga v Mexiku, Guatemale, Belize, Nikaragui a Kostarice, což jsou veškeré země, kde se stále ještě vyskytuje vzácný poddruh A. m. cyanoptera, i když je vážně ohrožen ztrátou přirozeného lesního prostředí a nelegálním obchodem. Mezi tyto projekty patří projekt organizovaný nevládní organizací Paso Pacífico, jehož cílem je zachránit zbývající populaci na tichomořském pobřeží Nikaraguy v lesích kolem sopky Cosigüina na dalekém severozápadě země. V roce 2015 se tato izolovaná populace snížila na pouhých 14 jedinců, ale ochranná opatření začínají fungovat. V roce 2017 bylo zaznamenáno první úspěšné hnízdění v této oblasti za více než 20 let, a počet jedinců se zvýšil.

Ara s roztaženými křídly u kmene v záběru fotopasti
Ara arakanga u hnízdní dutiny – záběr z fotopasti.

Co vás v článku ještě čeká

1 kapitola · asi 2 minuty čtení

  1. 02 DNA ze slin na plodech

A k tomu celé číslo 2/2021 v PDF

Online předplatné

99 Kč měsíčně

Dočtete tenhle článek i všechny další online články. K tomu každé číslo časopisu v PDF.

  • Přístup k 70 číslům v PDF
  • Přístup ke všem 814 článkům online
  • Čtete na počítači i v mobilu
Dr. David Waugh Redaktor Loro Parque Fundación Profil a další články

O druzích v článku

Obálka čísla 2/2021

PAPOUŠCI 2/2021

13 článků online

Stránka čísla Číslo v PDF

Obsah čísla 2/2021

  1. 71 Aktuality z Loro Parque Fundación – jaro v chovném centru Rafael Zamora Padrón
  2. 72 Gratulace k 60. narozeninám Kateřina Mazůchová
  3. 74 Tricha orlí – významný odchov v Zoo Praha Alena Winner
  4. 78 Úspěšný odchov ary horského v Zoo Košice Milena Vaňková a Alena Čičmancová
  5. 84 Granule ano či ne aneb poznatky z praxe Ing. Vojtěch Trhoň
  6. 94 Jaroslav Nesvorný: „Mým cílem není množství, soustředím se na kvalitu.“ Tomáš Strachota
  7. 100 Podávání antibiotik papouškům očima MVDr. Petera Kuchárskeho Milena Vaňková a MVDr. Ing. Peter Kuchársky
  8. 104 Agapornisové s červeným faktorem (red factor) Petr Vopálka a Petr Kunčar
  9. 110 Proč je důležité nechat provést pitvu uhynulého papouška? MVDr. Helena Vaidlová
  10. 114 Právě čtete Genetická analýza volně žijících arů arakanga ze slin, které zanechávají na plodech Dr. David Waugh
  11. 119 Vini modrý je uctívaný markézskými tanečníky Dr. David Waugh
  12. 124 Amazónci bělobřiší – klauni mezi papoušky Christof Götz a Bärbel Köhler
  13. 130 Jak papouškům tvořím krásnější život aneb o stavbě chovatelského zařízení ze dřeva Michaela Cibulková

Načítáme…