Milovaní loriové
Text: Milena Vaňková, MVDr. Peter Kuchársky, Jindřich Kučera, Alexandr Kuznik, Jaroslav Vančo. Foto: Jaroslav Vokoun.
PAPOUŠCI 4/2015, v tištěném čísle od strany 221 9 minut čtení
V tomto článku
- Výživa
- Umělý odchov, jen pro předplatitele
- MVDr. Peter Kuchársky, jen pro předplatitele
- Alexandr Kuznik, jen pro předplatitele
- Jindřich Kučera, jen pro předplatitele
- Jaroslav Vančo, jen pro předplatitele
Jsou nepřehlédnutelní barvami a neodolatelní svou přátelskou povahou, inteligencí, aktivitou ve voliéře a přítulností k lidem.
I přes tyto vlastnosti nepatří mezi časté obyvatele voliér našich, ale ani zahraničních chovatelů. Možná k tomu vedou v dnešní době již zcela neopodstatněné obavy. Když se řekne lori, spousta chovatelů odpoví, že mají řídký trus a složitě se krmí. Řídký trus sice mají, to je pravda, díky jejich potravní specializaci, ale v tom není potřeba spatřovat vůbec žádný problém. Jen chovatelské zařízení je třeba uzpůsobit tak, aby se dala udržovat standardní hygiena, ale to je potřeba u zařízení pro chov jakéhokoliv druhu papoušků. Omyvatelné stěny, možnost omýt celé zařízení, případně vapkovat. Základním požadavkem je mít u venkovních voliér vnitřní vytápěný prostor. Setkala jsem se s názory, že některým druhům stačí velmi nízká teplota. Papoušek to sice vydrží, záleží na tom, jak dlouho, ale podle mě je ve velké nepohodě, a to i zdravotní. Vnitřní vytápěný prostor je nutný už i z toho důvodu, že loriové v podstatě hnízdí v průběhu celého roku. Ze stejného důvodu je jim třeba prodlužovat den přisvícením. Budky se jim nechávají k dispozici neustále, protože v nich papoušci nocují. Další nezbytnou potřebou loriů je voda. Velmi rádi a denně se koupou, nejraději sprchují, a to i v zimním období, kdy jsou uzavřeni ve vnitřních prostorách. Není třeba nijak složitě řešit vnitřní sprchový systém, pokud k tomu nemáme možnosti. Postačí obyčejný postřikovač na rostliny či stromy. Venkovní voliéra by měla být zčásti odkryta, aby mohli loriové využít dešťových kapek, což také s velkou radostí vždy udělají. Menší druhy loriů a charmozíni mohou být chováni v prostorných chovných klecích. Je to v podstatě nutnost, protože hlavně charmozíny musíme chovat v teple – tedy, díky našemu klimatu, převážně v uzavřených prostorách, vybavených lampami nahrazujícími sluneční svit. Je to u nich nutnost, ale i možnost pro chovatele, kteří nemají venkovní chovatelské zařízení ani rodinný dům, chovat tyto papouščí speciality.
Výživa
Správná výživa vede u loriů, stejně jako u všech druhů papoušků, k úspěšnému chovu a následně i odchovu mláďat. Jak již bylo zmíněno, jsou loriové a charmozíni potravní specialisté, živící se převážně nektarem, a k tomu je uzpůsobena celá jejich trávicí soustava. Nektar (kaši) pro lorie je možno připravovat dle vlastní receptury nebo používat komerčně vyráběné suché směsi, které se ředí vodou. Zde je třeba se trošku zorientovat, protože ne všechny druhy loriů a hlavně charmozínů se krmí stejně namíchaným nektarem. Nehledala bych v tom ale nic nemožného, spíše příležitost vyhrát si a pracovat na přípravě co nejvhodnější krmné dávky pro jednotlivé druhy loriů. Denní dávku krmení tvoří dále ovoce, někteří konzumují v menším množství i předloženou zeleninu, dále zelené krmení, čerstvé větve a květy, stejně jako u ostatních druhů papoušků. Krmivo musí být v čistých, pevně připevněných miskách a za horkých dnů nesmí kvasit!!!