Dorotka – ara ararauna
Text a foto: Jan Komínek.
PAPOUŠCI 4/2015, v tištěném čísle od strany 250 3 minuty čtení
V tomto článku
- Krmení, jen pro předplatitele
Pořídit si aru araraunu byl můj velký sen, který jsem si splnil přesně 29. května roku 2014. Tehdy jsem koupil ručně dokrmenou samičku, které v té době bylo 10 měsíců. Protože pocházela z domácnosti, kde byla chována jako mazlíček, byla velmi přítulná a hravá. Pojmenoval jsem ji Dorotka a jméno jí už zůstalo. Ani si neumíte představit tu radost, kterou jsem měl, když jsem si tuto krasavici vezl v přepravní kleci domů. Po příjezdu jsem ji pustil do jejího nového domova, což byla voliéra se záletem o velikosti 1 × 1 × 2 m (délka, šířka, výška). Výletová část měří 2,2 × 2 × 2 m (délka, šířka, výška). Na zimu má Dorotka u nás doma prostornou klec. První dny jsem za ní chodil do voliéry, abychom se seznámili. Dorotka byla v prvních dnech bázlivá, ale ne zase tak, že by splašeně létala po voliéře. Tato situace se během pár dnů zlepšila. Když už se nebála, tak jsem ji každý den bral domů za opeřenými kamarády (žakové), se kterými si ráda hraje. Žakové trochu využívají její neohrabané povahy. Jednou, když si hráli na ptačím stromě, tak jeden žako seděl na větvi pod ní a tahal jí za dlouhé ocasní peří. Dorotka si to ovšem nikdy nenechá líbit, a hned je prožene po místnosti.
Žakové jsou také vynikající učitelé, co se mluvení týká. Dorotka se od nich naučila říkat nejen své jméno, ale třeba AHOJ, ČAU, nebo třeba CO JE? Dále umí napodobit kašel. A to mi pár lidí říkalo, že se arové nenaučí mluvit. Hned jsem rovněž začal základním výcvikem, jako je třeba přiletění na ruku a z ruky zpět na bidlo. Dále se naučila na povel otočit se na záda. Jejím nejoblíbenějším pamlskem jsou sušené banány a palmové a vlašské ořechy. V tomto roce bychom rádi začali praktikovat i volný let. Jinak Dorotka, asi jako každý správný papoušek, má destruktivní dny. Vždy je to v okamžiku mé nepozornosti. Většinou začne něco zakázaného okusovat nebo rozebírat. Musím se ale přiznat, že mě má Dorotka doslova obmotaného kolem „prstu“. Když něco provede, provinile se na mne podívá a já se na ni zkrátka vůbec nedokážu zlobit. Je to zkrátka neskutečně milé a mazlivé stvoření. Situace ničení zařízení domu se zlepšila od té doby, co jsem začal dávat na ptačí strom větve na okus. Většinou používám větve ovocných stromů, dále pak břízu, vrbu nebo smrk.