Ochrana voliér před predátory
Text a foto: Ladislav Žoha.
PAPOUŠCI 4/2015, v tištěném čísle od strany 229 5 minut čtení
V tomto článku
- Střecha a dvojité pletivo
- Domácí šelmy a elektrický ohradník, jen pro předplatitele
- Provoz a bezpečnost, jen pro předplatitele
Škodná. Slovo, které ve své praxi slyšel každý chovatel, který chová ptáky ve venkovních prostorách. V tomto článku mám na mysli škodnou z řad divokých či zdivočelých predátorů – koček, lasiček, kun, ale i výrů či dravých ptáků. Nebudeme se zabývat škodnou, která má „na triku“ největší počet chovatelských ztrát vůbec – a to člověkem z řádu zlodějů.
Ne každý chovatel má se škodnou hodně špatné zkušenosti. Ono totiž velice záleží na lokalitě, v které chovatel bydlí. Jiná situace bude na samotě u lesa, jiná na vesnici a ještě jiná ve městě či velké aglomeraci. Přesto všude se s případy, kdy divoká zvířata hledají obživu u našich chovanců, setkáme. Dnes už je zcela běžným faktem, že ve městech je populace výše uvedených zvířat mnohdy na vyšší úrovni než na vesnicích, kde navíc mají dravci větší možnosti získání kořisti i jinde než v našich voliérách.
Střecha a dvojité pletivo
Způsobů, jak ochránit papoušky ve voliérách, je mnoho. Úplně nejjednodušším způsobem je uzavíratelný zcela krytý vnitřní prostor, kde ptáky zavíráme na noc. Z 99 % škodná útočí právě v noci a tímto zcela jednoduchým opatřením případné ztráty zcela eliminujeme. Pokud používáme voliéry, které tento prostor nemají, jsou opatření už trochu složitější. Proti dravým ptákům a sovám docela dobře funguje pevná střecha. Tito predátoři totiž v drtivé většině případů útočí na stropy či nejvyšší třetinu stěn. Pokud máme pevnou střechu s malým přesahem, opět zamezíme většině možných útoků.
Stejně dobře funguje další opatření, které můžeme použít i v případě pletivových stropů – a to je systém dvojitého pletiva. Rozteč obou pletivových stěn záleží na velikosti ok sítí, samozřejmě platí, že čím menší oka, tím menší rozteč. V případě ok cca 1 x 1 cm pak bohatě postačí rozteč cca 2–3 cm. Pokud používáme sítě či pletiva s většími oky, musíme si uvědomit jednu skutečnost. Nejmenší z možných predátorů, lasička kolčava, je schopná se protáhnout otvorem jen nepatrně větším, než je právě oněch 1 × 1 cm. Pak je tady samozřejmě možnost kombinace různých velikostí ok sítí, kdy na tu vnější stranu použijeme co nejmenší velikost a vlastní pletivo voliéry použijeme dle našich potřeb. Nicméně spousta chovatelů, někdy více, někdy méně oprávněně, tento způsob ochrany nepreferuje pro ztížený a i nehezký pohled do voliér přes dvojité sítě či pletiva.