Vzpomínka na MVDr. Viktora Tukače, CSc.
Text: Alena Winner, šéfredaktorka časopisu PAPOUŠCI.
PAPOUŠCI 4/2015, v tištěném čísle od strany 195 2 minuty čtení
V tomto článku
- Několik slov zástupců Kliniky chorob plazů a ptáků, VFU, Brno, jen pro předplatitele
Byl to dost velký šok, když republikou prolétla zpráva o úmrtí MVDr. Viktora Tukače, CSc., jednoho z nejvýznamnějších ptačích veterinárních lékařů své doby. Zpočátku jsem tomu nevěřila. Vždyť jsme teprve nedávno domlouvali témata pro články do dalšího čísla časopisu... Nevěřila tomu ani spousta ostatních chovatelů, až do chvíle, kdy rodina zprávu oficiálně potvrdila.
Dr. Tukač zemřel po delší nemoci ve středních Čechách, kam se na nějaký čas odstěhoval, s cílem postarat se o svou nemocnou maminku. Nikdy předtím by mne nenapadlo, že budu do časopisu PAPOUŠCI psát tyto řádky. Je to hodně emotivní. Naše redakce spolupracovala s dr. Tukačem od roku 2001, kdy jsme s mým otcem tento dvouměsíčník založili. Spolupráce byla velmi intenzivní a doktor Tukač byl i pravidelným hostem na námi pořádaných seminářích. Několik let v našem dvouměsíčníku vedl kvalitní veterinární rubriku.
„Ano“, „Samozřejmě“, „Pomohu“… to byla Viktorova častá slova. Obracely se na něj stovky chovatelů z celé ČR i Slovenska. Jejich papoušky léčil, zachraňoval životy a ochotně konzultoval problémy. Nikdy neuměl odmítnout a vždy se snažil vyhovět. Odborné rady byly podávány v jemu vlastním laskavém duchu. A jak už to bývá, ti nejšlechetnější bývají zároveň i nejskromnějšími. A takový Viktor byl. Jeho osobnost se vyznačovala nesmírně srdečnou povahou. Na některé možná působil až příliš shovívavě, na to, jak rozsáhlé byly jeho vědomosti. Ve veterinární medicíně využíval klasických osvědčených léčebných metod, ale nebránil se novinkám ani alternativním řešením. MVDr. Viktor Tukač, CSc., bude české chovatelské veřejnosti chybět. My všichni na něho budeme s úctou vzpomínat jako na dobrého člověka, který žil s láskou pro to, čemu se věnoval. R.I.P.