Odběr spermatu a umělá inseminace – nové možnosti v chovu papoušků
Text: Michael Lierz. Foto: autor a Alena Winner. Překlad: MVDr. Helena Vaidlová.
PAPOUŠCI 4/2015, v tištěném čísle od strany 240 8 minut čtení
V tomto článku
- Odběr spermatu
- Spermatologické vyšetření, jen pro předplatitele
- Umělá inseminace, jen pro předplatitele
- Kryokonzervace neboli mražení spermatu, jen pro předplatitele
IUCN (International Union for the Conservation of Nature) zařadila 13 % druhů ptáků na světě mezi ohrožené (EN) nebo kriticky ohrožené (CR) (IUCN, 2013). Je tam zahrnuto mnoho druhů papoušků. Nejlepším příkladem je ara škraboškový (Cyanopsitta spixii), který je považován za v přírodě vyhubeného a je chován jen v zajetí (IUCN, 2013). Mnoho druhů papoušků ohrožuje ztráta biotopu, ilegální obchod, lov a přírodní katastrofy. Chovné programy tak hrají hlavní roli v ochraně ohrožených druhů. Slouží k záchraně genetické rozmanitosti druhu a získání času, který je třeba k vyřešení příčin ohrožení druhu, aby bylo možné druh později navrátit do přírody (Reinschmidt et al., 2008; ICMBio, 2012). Mimoto mohou chovné programy uspokojit poptávku obchodníků po daném druhu a tím znevýhodnit ilegální obchod. Bohužel, někdy jsou chovné programy vysoce ohrožených druhů neúspěšné. A to především kvůli nedostatku vhodných chovných jedinců, u některých například převažuje pouze jedno pohlaví. Někdy je nutné jedince vyloučit z chovu kvůli neplodnosti nebo zdravotním problémům. U papoušků, kteří jsou monogamní, je výměna partnera obtížná a někdy neúspěšná. Kvůli nedostatku chovných jedinců jsou uměle tvořeny páry vůlí chovatele, což může vést k neoplozenosti vajec, pokud vejce produkují. Zvláště v případě neoplozených snůšek nemůže asistovaná reprodukce více pomoci ke vzniku potomků (Saar et al., 1983; Blanco et al., 2009). Abychom mohli asistovanou reprodukci začlenit do chovného programu, základní potřebou je možnost odběru spermatu od samců. To umožňuje zhodnotit chovné samce podle kvality semene a případně vyloučit některé z programu nebo je naopak označit jako geneticky hodnotnou rezervu. Toto sperma pak může být použito k umělé inseminaci.
Odběr spermatu
Možnosti, jak odebrat sperma, jsou rozdílné mezi jednotlivými druhy ptáků. Ačkoliv byl odběr poprvé popsán u drůbeže již ve třicátých letech dvacátého století (Burrows and Quinn, 1935), pro jednotlivé skupiny ptáků nelze stanovit stejný způsob odběru. Odběr semene je velmi dobře propracovaný u dravců. Používají se předměty, na kterých samci kopulují (například klobouk) nebo se pro odběr používá masáž (Temple, 1972; Grier, 1973; Boyd et al., 1977; Blanco et al., 2002; Fischer et al., 2011). Podobná masáž se používá u jeřábů (Guojun et al., 1998), hus (Varga et al., 2004), emu (Malecki et al., 2011), pštrosů (Hemberger et al., 2001), tučňáků (O'Brien et al., 1999; Waldoch et al., 2007), satyrů (Zhang, 2006) a některých malých papoušků (Samour et al., 1986; Anderson et al., 2002; Behncke, 2002; Stelzer, 2004; Stelzer et al., 2005; Neumann et al., 2013). Přesto však není masáž úspěšná pro odběr spermatu u větších papoušků; funguje jen v některých případech (Brock, 1991; DellaVolpe et al., 2011; Behncke und Stelzer, 2003). Pouze nově vyvinutá metoda elektrostimulace umožnila u papoušků pravidelný a reprodukovatelný odběr spermatu. Pilotní studie prokázala funkčnost této metody u 109 různých druhů a poddruhů papoušků včetně ary škraboškového (Lierz et al., 2013). Takto získané sperma lze použít i k umělé inseminaci. Bylo provedeno 64 inseminací, 36 z nich bylo následováno snůškou vajec. 24 vajec (69.4 %) deseti různých druhů bylo oplozeno a zárodek se úspěšně vyvíjel u papoušků rodu kakadu, amazoňan, ara, eklektus a jiných druhů. Jedná se o první úspěšný případ asistované reprodukce u rodů ara a kakadu. Sperma získané během studie bylo vědecky zkoumáno a byla zjištěna podobnost zjišťovaných parametrů v rámci určité skupiny druhů a zároveň signifikantní rozdíly mezi jednotlivými skupinami druhů papoušků. Někteří papoušci mají daleko vyšší počet a hustotu spermií než například ary. Tento rozdíl může být důsledkem jejich způsobu rozmnožování. Samice rodu eklektus se páří s mnoha samci, jejich spermie tedy soutěží, která se do vajíčka dostane. Čím více spermií se dostane do samičího pohlavního traktu, tím větší má samec šanci na úspěch. Monogamní druhy, jako jsou arové, nemají tento způsob selekce, a proto se může rozmnožovat i samec s nízkou hustotou spermií.
Úspěšný odběr spermatu, jeho kvalita a následně úspěšnost umělé inseminace také záleží na reprodukčním stavu páru, ročním období, a jestli je inseminace provedena před nebo po snesení vejce.
Sezónnost kvality spermatu byla hodnocena v další studii s jednotlivými samci různých druhů. Byli vyšetřováni každý týden během jednoho roku. (Bublat et al., 2014). Studie potvrdila rozdíly mezi jednotlivými skupinami papoušků, které byly zjištěny v první studii. Procento úspěšnosti odběru spermatu a jeho kvalita u arů a amazoňanů prokázaly sezónnost těchto druhů s největší aktivitou před a během snášení vajec jejich partnerky. Mimo chovnou sezónu nebylo těmto druhům možné sperma vůbec odebrat. Celoročně byl odběr úspěšný u samců rodu eklektus s relativně srovnatelnými parametry. Stejně tak samci kakadu neprokázali téměř vůbec žádnou sezónnost.