Veselského chovatelská metoda
Text a foto: Alena Winner, Jindřich Veselský
PAPOUŠCI 4/2023, v tištěném čísle od strany 190 13 minut čtení
V tomto článku
- Nestoři kea
- Kakaduové růžoví, jen pro předplatitele
- Veselského metoda, jen pro předplatitele
Pamatujete si na originální legendární fotky, které doprovázely článek o chovu nestorů kea? Jejich hlavním protagonistou byl jihočeský chovatel Jindřich Veselský s rodinou a snímky vytvořila Eliška Horková. Od slavnostní chvíle, jež znamenala představení krásného chovatelského úspěchu a autentické fotografie, už uplynuly více než tři roky. Přesně takovou dobu si musel pan Veselský, dnes již výhradní majitel keů, počkat na další odchov. Letos se mu zadařilo u nestorů, ale také u kakaduů růžových – mutace lutino, arů marakána, arů červenoramenných a pyšnit se může i koťátky plemene Sphynx.
Tahle úzká ulice se jmenuje „U Veselských“. Na jejím konci je malebné údolí, ve kterém dominuje rodinný dům plný radosti a chovatelské zařízení pro velké druhy papoušků. Za ty roky je vše možná jen o trochu zarostlejší a zahradu v tomhle červnovém období zdobí spousta pestrých květů, ale i plodů lesních jahod. Socha dřevěného kakadua u široké vjezdové brány je stále stejně robustní a léty neponičená. Po strmém kopci se teď ke mně blíží rozesmátý Jindra Veselský. Dlouho jsme se neviděli a já se těším na chovatelské novinky.
Nestoři kea
V časopise PAPOUŠCI 1–2020 jsme spolu popsali úspěšný odchov nestorů kea (Nestor notabilis) z roku 2019. Jak se páru dařilo v dalších letech?
Musím přiznat, že od té doby jsem si konkrétně u keů procházel jakýmsi chovatelsky smutnějším obdobím. Dokonce jsem si říkal, že když se mi tehdy podařilo dostat na titulku tohoto časopisu, keové mi snad chtěli „říci“, že musím zase na chvíli „pod titulku“. To samozřejmě zlehčuji. Nicméně ta léta příjemná nebyla a nedařilo se, i když i to k chovu samozřejmě patří. Nestoři měli obvykle dvě snůšky ročně. V závislosti na počasí tito ptáci začínají hnízdit zhruba v prosinci. Zkrátka, čím větší zima, tím dříve zahnízdí. Další snůška pak bývá v následujícím roce.
Jak konkrétně se nedařilo?
Mláďata odumírala ve vejci krátce před vylíhnutím. Ať už jsem vejce odebíral nebo je nechal pod rodiči, výsledek byl bohužel stále stejný a bylo velmi obtížné zjistit, čím je to dáno.
Tvoji keové mají velmi prostornou voliéru a snad doslova předpisové hnízdo na zemi se dvěma vstupy. Došlo v jejich životě k nějaké razantní změně v prostředí nebo ve výživě?
Až na úplné drobnůstky jsem nic nezměnil. Přestal jsem například v zimě přidávat přesnídávky a med na ovoce. To ale považuji za maličkosti, které by odchov ovlivnit neměly. Postupoval jsem tak, jak jsme v roce 2020 popsali v článku, ale nezdary se tentokrát opakovaly. Mimochodem tehdy byl článek zřejmě velmi úspěšný, protože mi volalo opravdu mnoho lidí, kteří žádali rady, a já je s radostí předával. Vždy jsem ale zmínil, že co funguje u mě, nemusí fungovat u nich. A nyní vidíte, že recept nemusí fungovat ani v tom samém chovatelském zařízení.
Velmi zodpovědně jsem přemýšlel, co by mohlo být špatně. Stále jsem ale nemohl přijít na důvod.
Vybavuji si, že rodičům jsi vejce odebíral z důvodu nespolehlivosti při inkubaci. Změnil se tvůj přístup při těch peripetiích v uplynulých třech letech?
Samozřejmě jsem zkusil vejce v hnízdní budce nechat. Znám takového guru v chovu nestorů, kterým je MVDr. Palkovič. Ten mi poradil, abych nechal vejce zahřívat u samice co nejdéle a odebral je skutečně až těsně před líhnutím. Ze tří vajec jsem tedy dvě nechal v hnízdě. U keů ale vůbec není snadné odhadnout, zda vejce spolehlivě zahřívají či nikoliv. Jde totiž o velmi aktivní druh, který sedí spontánně a často hnízdo opouští. Na základě rozhovorů s Dr. Palkovičem, ale např. i s Jendou Barvíkem, dalším výborným chovatelem, jsme se shodli, že není možné řídit se tím, že ptáci v hnízdě nejsou, protože oni to tak zkrátka mají. Nicméně bohužel ani tento pokus nevyšel a ačkoliv byla vejce dobře inkubována, kolem 24. dne mláďata ve vejci uhynula.
Jak dopadlo třetí vejce?
Třetí vejce jsem umístil do líhně, kde byla nastavena osvědčená vlhkost 46 % a teplota 37 °C. Tentokrát jsem si ale všiml jedné důležité skutečnosti. V poslední fázi ve vejci neubyla voda a mláďata tam neměla prostor. Těžko ovšem říci, zda za neúspěch mohlo nastavení líhně, protože se to samé odehrálo i při zmíněné přirozené inkubaci.
Hodnoty jsem konzultoval s chovatelem Barvíkem, který mě upozornil na důležitou věc. V komerčních líhních totiž často odcházejí čidla na vlhkost. Na základě této cenné informace jsem tedy nakoupil nové vlhkoměry, ale i teploměry, avšak následně jsem zjistil, že odchylka byla jen velmi malá. Nezbývalo tedy nic jiného než se znovu zamyslet.
Nyní tu ale vidím zdravé krásné mládě, takže se zdá, že jsi problému nakonec přišel na kloub...
V hnízdní sezoně 2022 jsem si všiml potkana ve voliéře. Pak se objevil druhý a zjistil jsem, že je tu celá kolonie. Totiž, naším pozemkem protéká potok, který je sice krásný, ale je také cestou pro myši a potkany. Voliéry jsem vždy budoval s velmi hlubokými základy a ze spodní strany jsou zabezpečeny. S čím jsem ale nepočítal... malí potkani vnikli pletivem do voliéry a usadili se tam. Vzhledem k jejich malému vzrůstu a rozlehlé voliéře jsem je dříve vůbec nezaregistroval. Potkani vyrostli a už se nemohli přes pletivo vrátit zpět a rozmnožili se. Nemyslím si, že by byli příčinou neúspěchu, ale mohli pár při hnízdění rušit. Ačkoliv byla chovná sezona, rozhodl jsem se key přemístit do provizorní voliéry a potkany vyhubit.
O tom, že keové chuť do hnízdění skutečně měli, svědčí fakt, že zahnízdili i v nové voliéře v kmenové budce. Ani z této snůšky se ale mláďata nevylíhla. Jakmile bylo po potkanech, přemístil jsem papoušky zpět do domovské voliéry a pár opět zahnízdil.
Dvě vejce jsem odebral a umístil do líhně, jedno jsem ponechal v hnízdě.
Něco mi říká, že jsi v této fázi nějakou tu změnu udělal...
Pravdou je, že bezradnost byla silná, ale naděje mě neopustila. Zkusil jsem proto v líhni nastavit nižší vlhkost 40 % a teplotu 37,3 °C. Z padesáti procent se zadařilo. Jedno mládě se vylíhlo, druhé bohužel ne. Příčinu tohoto neúspěchu vidím v tom, že nám v tu dobu končila topná sezona a pokojová vlhkost stoupla. Vlhkost v líhni začala kolísat a slabší mládě nepřežilo. Silnější mládě se vylíhlo dne 24. 5. 2023. Mládě u papoušků ve voliéře se nevylíhlo.
Nastavenou vlhkost jsi držel po celou dobu inkubace?
S vlhkostí jsem vůbec nehýbal a nechal ji na původně nastavené hodnotě. Od řady chovatelů jsem i v té době dostával nejrůznější rady, ale s čistým svědomím přiznávám, že na něco zkrátka nemám. Nejsem chemik ani vědec a řídím se tzv. „selským rozumem“. Můj vnitřní chovatelský hlas mi říkal, abych vše nechal, jak je.
Jak probíhal odchov?
Mládě se vylíhlo bez problémů. Bylo čisté a vypadalo životaschopně. Ne vždy tomu tak samozřejmě je, což vím z praxe s líhnutím u mláďat jiných druhů. Někdy je vše takhle čisté, ale když je vejce naťuklé, líhnutí trvá dlouho, tak zasáhnu a mláděti z vajíčka pomohu. V případě key to ale zapotřebí nebylo. Těžko říci, zda se odchov podařil snížením vlhkosti v líhni. Nerad dávám návody, protože skutečně nemusí jít o pravidlo. Pocit, že máme doma zdravé prospívající mládě, mě hřeje u srdce a jsem velmi rád.
Způsob krmení jsme popsali v prvním článku v roce 2020, je stále stejný, Jindro?
Ano, mladý kea od prvního dne dostával směs pro ruční dokrmování NutriBird A19 od Versele-Laga. Jde o jedinou tekutinu, kterou do sebe v této fázi mláďata dostávají. Nepřipravuji úplnou vodičku, ale velice řídkou kaši. Tu postupně zahušťuji. Oproti arům a dalším rodům papoušků nestoři rostou velmi rychle. Ve dvaceti dnech už mají i 300 gramů, proto je nutné přidávat jim do krmiva vitaminy a vápník. Od třicátého dne do kaše přidávám nadrcené granule. Další podrobnosti jsou v našem prvním článku, kde jsem prozradil i krmení dospělých jedinců a další podrobnosti.