Zachovejme přírodní formy papoušků

Text: Ladislav Žoha. Foto: Vladimír Doležal a Alena Winner.

PAPOUŠCI 2/2015, v tištěném čísle od strany 97 7 minut čtení

Detail zelené hlavy papouška s velkým červeným zobákem
Alexander velký (Psittacula eupatria)
V tomto článku 3 kapitoly
  1. Přírodní forma a chov v lidské péči
  2. Variabilita přírodních forem, jen pro předplatitele
  3. Tři zásady chovu přírodních forem, jen pro předplatitele

Papoušci zcela jistě vládnou chovatelským světem. Oblíbení, populární, fascinující, krásně barevní, velcí i malí ptáci v počtu cca 400 druhů obývají rozličná zařízení chovatelů na celém světě. Žádný jiný ptačí řád si nedokázal po celá staletí napříč generacemi chovatelů držet stále svou tak vysokou popularitu. Papoušci jsou díky svému druhovému spektru vhodní jak pro začátečníky, tak pro pokročilé chovatele, najdeme mezi nimi i mimořádně vzácné a náročné druhy pro vyslovené specialisty. Stovky mutací pak dokázaly ještě více zvednout papouščí oblíbenost.

Dva zelenožlutí papoušci s černou hlavou na větvi

Nicméně nacházíme se již ve 21. století. Oblasti ponechané divoké přírodě se pod tlakem miliard lidí a jejich civilizace neustále zmenšují či úplně zanikají, proto i řady ohrožených druhů papoušků se neustále rozšiřují. Nebavíme se zde pouze o vzácných a v lidské péči téměř nedostupných papoušcích, jakými jsou například arové kobaltoví, ararové zelení či kakaduové palmoví, ostrovní druhy karibských amazoňanů a řada dalších. Bohužel i řada běžně chovaných druhů papoušků, které se v chovech množí už řadu generací a chovají je i začínající chovatelé, je ve volné přírodě svých domovin kriticky ohrožena. A není to tlakem obchodu s nimi, drtivá většina druhů, které mám na mysli, se desítky let nedováží. Je to způsobeno téměř výhradně tlakem člověka na jejich životní prostředí, kdy dochází jednak k likvidaci biotopů, jednak k jejich přeměně, které se řada druhů prostě nedokáže včas přizpůsobit. Latam vlaštovčí, neoféma tyrkysová a modrohlavá, papoušek nádherný, agapornis růžovohlavý, agapornis šedohlavý, kakariki rudočelý, papoušek chocholatý, některé druhy a poddruhy z okruhu loriů mnohobarvých, některé v chovech běžné druhy aratingů, pyrurů a papoušíčků či amazónků, ale i například arové kaninda – ti všichni valem ve volné přírodě ubývají, někteří jsou i kriticky ohroženi. I přesto, že jejich budoucnost v chovech v lidské péči je více než růžová, jejich potenciální návrat do volné přírody prostřednictvím vypouštění odchovaných jedinců je vysoce problematický. I kdybychom připustili, že dokážeme zajistit vhodné přírodní lokality, což je v některých případech víceméně už v oblastech žánru sci-fi, ale připusťme to – nebudeme mít paradoxně co vypouštět. Až na čestné výjimky potvrzující pravidlo nebudeme mít dostatek vhodných jedinců – v chovech nám rychlostí blesku ubývají přírodní formy papoušků.

Modrožlutý ara s velkým tmavým zobákem
Ara kaninda (Ara glaucogularis)

Přírodní forma a chov v lidské péči

Přírodní forma druhu. Pojďme si říci, co to vlastně je za pojem. Ještě než se hlouběji ponoříme do této problematiky, musíme si říci zásadní věc. Každý druh, který je dlouhodobě chován v lidské péči bez možnosti kontaktů s volně žijící populací, tím mám samozřejmě na mysli především doplňování chovaných populací jedinci z odchytu, se začne měnit, respektive přizpůsobovat se daným podmínkám. Nejen těm vysloveně chovatelským (zařízení, potrava, mnohdy nepřírodní výběr partnerů a podobně), ale i těm klimatickým (posun doby hnízdění, změna období pelichání a tak dále). I přes to je to stále druh odpovídající svým volně žijícím kolegům, jen reagující na životní podmínky panující v jeho nové „domovině“. Rozhodně se tomuto procesu nedá říkat domestikace, prakticky ještě stále neexistuje plně domestikovaný papoušek – toto téma by vydalo na samostatný článek, pro potřeby tohoto článku to berme jako prostý podložený fakt. Jenže – je tady faktor, který, pokud by v tomto okamžiku dbal na zásady trvale udržitelného chovu těchto ptáků, pak by bylo vše v pořádku, ale on rozhodně nedbá, byť v dobré víře svého chovatelského zaměření – tím faktorem je člověk chovatel sám.

Chovatel je jedinec soutěživý. Někteří chovatelé se věnují chovu mutací, odtud je už jen krůček k chovu papoušků, s kterými pak chovatel soutěží na speciálních výstavách, kde se snaží co nejvíce přiblížit vysněnému standardu, který si chovatelé vytvořili za vzor, čeho vlastně dosáhnout. I kdybych pominul ony mutační papoušky, to, že chováme jedince přírodního zbarvení, ještě neznamená, že chováme přírodní formu druhu. V chovu andulek se v posledních letech vytvořila nová disciplína – barevné andulky. Standard těchto andulek hovoří o tom, že se postavou a typem tyto andulky ve světle zelené barvě blíží či rovnají té přírodní formě. Není to pravda. V loňském roce jsem procházel a pozoroval desítky a stovky těchto andulek na mezinárodních evropských výstavách a ani jedna nebyla tou přírodní formou andulky. Máme s čím porovnávat, máme videa a parádní fotky volně žijících andulek, máme živou přírodní formu andulky v evropských chovech.

Zelenožlutá andulka sedí na větvi
Andulka vlnkovaná (Melopsittacus undulatus)

A takto můžeme pokračovat – výstavní typ zeleného agapornise růžohrdlého není přírodní forma, vítězní agapornisové šedohlaví na světovém šampionátu COM nejsou přírodní formou. Zde všude už vítězí snaha chovatelů o nikoliv přírodní formu papouška, ale o výstavní ideál – týká se to papoušíčků, agapornisů, korel, rosel, kakariků, prostě všech druhů, které vídáme na soutěžních výstavách.

Co vás v článku ještě čeká

2 kapitoly · asi 4 minuty čtení

  1. 02 Variabilita přírodních forem
  2. 03 Tři zásady chovu přírodních forem

A k tomu celé číslo 2/2015 v PDF

Online předplatné

99 Kč měsíčně

Dočtete tenhle článek i všechny další online články. K tomu každé číslo časopisu v PDF.

  • Přístup k 70 číslům v PDF
  • Přístup ke všem 814 článkům online
  • Čtete na počítači i v mobilu
Ladislav Žoha Profil a další články
Obálka čísla 2/2015

PAPOUŠCI 2/2015

17 článků online

Stránka čísla Číslo v PDF

Obsah čísla 2/2015

  1. 68 Aktuality z Loro Parque Fundación – přípravy na hnízdní sezonu Dr. Matthias Reinschmidt
  2. 69 Nová taxonomie (3. díl) Ladislav Žoha
  3. 72 VERTUE BIRDS – návštěva chovatelů v Jihoafrické republice Vladimír Doležal
  4. 78 Úspěšný odchov papoušků vějířových Anil Garg
  5. 82 Zelení aratingové Psittacara Jan Sládek
  6. 87 Praktické zkušenosti chovatele s určením pohlaví u agapornisů Petr Kunčar
  7. 92 O hnízdních budkách s Rafaelem Zamorou (2. díl) Rafael Zamora Padrón
  8. 97 Právě čtete Zachovejme přírodní formy papoušků Ladislav Žoha
  9. 102 MERKL – praktická zkušenost s výborným minerálním kamenem Antonín Korec a Markéta Rybínová
  10. 104 Med ve výživě papoušků MVDr. Peter Kuchársky a Milena Vaňková
  11. 107 Celozrnný koláč s banány Lukáš Ráb
  12. 108 Příjem pupenů, květů a růstových výhonků palem papoušky ve volné přírodě MVDr. Viktor Tukač, CSc.
  13. 110 Náhlé změny chování u papoušků MVDr. Viktor Tukač, CSc.
  14. 112 Po dvaceti letech jsou tu dobré zprávy o amazoňanech v Tamaulipas (Mexiko) Dr. David Waugh
  15. 116 Expedice Austrálie – pozorování kakaduů růžových ve volné přírodě František Brzák
  16. 122 Není chovatel jako chovatel… Veronika Ďásková
  17. 124 Takže chcete trénovat vašeho papouška pro freeflight… (2. díl) Hillary Hankey

Načítáme…