Expedice Austrálie – pozorování kakaduů růžových ve volné přírodě

Text a foto: František Brzák, www.fbphoto.cz

PAPOUŠCI 2/2015, v tištěném čísle od strany 116 4 minuty čtení

Růžový a šedý papoušek letí s roztaženými křídly proti modré obloze
V tomto článku 2 kapitoly
  1. Uluru a Kata Tjuta
  2. Na ostrově Magnetic Island, jen pro předplatitele

Je sedm hodin ráno a já se probouzím v neznámém prostředí, kam jsem dorazil za tmy pozdě večer předešlého dne. Přesněji jsem v centrální Austrálii v oblasti posvátných hor Uluru a Kata Tjuta. Otevřu dveře u terasy a nejdříve mne překvapí hrozné horko, přesněji brzo po ránu 35 stupňů. Neumím si představit, jak bude kolem poledne, a co tady budu v tomto úmorném vedru dělat dalších 5 dní. Tady přece ani nemůže žádné zvíře žít a přežít…

Růžový a šedý papoušek sedí na pahýlu kmene

Uluru a Kata Tjuta

Rychle jsem však vystřízlivěl, když jsem přesně naproti mé terase uviděl papouška. Jeho určení bylo pro mne velmi jednoduché - narůžovělé peří - to musí být KAKADU RŮŽOVÝ (Eolophus roseicapillus). Chuť na čaj a připravenou snídani mne rychle přešla. Z batohu jsem vyndal foťák a už jsem byl venku. Šedočervené asi 35 cm velké tělo a růžová chocholka. Nespletl jsem se. Jsou to „růžáci“. Jsem v Austrálii už 10. den a tyto papoušky bych prý měl potkávat často, ale já je vidím poprvé. Bylo jich asi 5 a docela mne nemuseli. Stále si udržovali odstup asi 15 metrů. Divné, říkám si a později jsem na to přišel. Pokud nemají na stromě ani na zemi žádnou potravu nebo není jejich čas hrátek (obojí bývá ráno a navečer), jsou docela plaší. Alespoň tady v centrální horké a pusté Austrálii.

Růžový a šedý papoušek se přidržuje světlého kmene
Kakadu růžový (Eolophus roseicapillus)

Národní park Uluru – Kata Tjuta má rozlohu přibližně 1300 km2 a pro místní obyvatele Aborigince jsou obě hory posvátné. Je tady všeobecně známo, že se jim nelíbí, aby turisté lezli po těchto skalách a dokonce jim to i zakazují. Uluru tvoří jeden obrovský monolit vystupující do výšky 350 metrů a seskupení Kata-Tjuta (mnoho hlav) tvoří 26 skalních oblých útvarů, z nich ten nejvyšší má vrchol ve výšce 500 metrů. Tento národní park je jedním z největších australských lákadel, a to hlavně svým červeným zabarvením při východu a západu slunce.

Červené oblé skalní útvary pod modrou oblohou s bílými oblaky

To, že tady v těchto nehostinných podmínkách budu pozorovat a fotografovat kakaduy růžové, jsem vlastně ani nevěděl a přiznám se, bylo to pro mne příjemné překvapení. Nejlepší čas pro fotografování byl od rozednění do deváté dopoledne. V tomto čase byla ještě okolní teplota přijatelná, okolo 35 °C, a růžáci nám předváděli doslova zábavné divadlo při hledání potravy, různém vzájemném napadání a taškaření. To, s jakou rychlostí se proplétali mezi větvemi vzrostlých blahovičníků, bylo až neskutečné. U nás bych to přirovnal ke krahujci obecnému, kterého jsem několikrát pozoroval při lovu. Jeho letová obratnost je také obdivuhodná.

Růžový a šedý papoušek v letu z profilu proti modré obloze

Hodně mne zajímalo, čím se v této nehostinné krajině vlastně živí. Vegetace se tady převážně skládala z několika druhů blahovičníku (eukalyptus), akácií, dále tu je častý pouštní dub a z travin trojzub pichlavý. No a tyto stromy, keře a traviny jsou jedinou možnou potravou kakaduů růžových v této části střední Austrálie. Pozoroval jsem je, jak okusují různé bobule, listy, výhonky, ale i kůru a dokonce často i uschlou mízu ze stromů. V těchto místech je ale na zemi často neuvidíte (jako v jiných částech Austrálie), protože kvalitního travního semena je tady asi hodně málo. Jedinou nádrž s vodou, která se v těchto místech nacházela, byl silně nachlórovaný venkovní bazén, ale růžákům to nijak nevadilo a vesele se sem lítali jak napít, tak i koupat. Jinak pobývat tady delší dobu příliš nedoporučuji, protože v tomto ročním období (únor) tady bylo od 10 hodin dopoledne až do západu slunce kolem 43 °C, a to není nic příjemného.

Růžový a šedý papoušek se zdviženou chocholkou stojí v trávě
Oblíbenou pochoutkou kakaduů růžových jsou travní semena, která neúnavně hledají...

Co vás v článku ještě čeká

1 kapitola · asi 2 minuty čtení

  1. 02 Na ostrově Magnetic Island

A k tomu celé číslo 2/2015 v PDF

Online předplatné

99 Kč měsíčně

Dočtete tenhle článek i všechny další online články. K tomu každé číslo časopisu v PDF.

  • Přístup k 70 číslům v PDF
  • Přístup ke všem 814 článkům online
  • Čtete na počítači i v mobilu
František Brzák Profil a další články

O druzích v článku

Obálka čísla 2/2015

PAPOUŠCI 2/2015

17 článků online

Stránka čísla Číslo v PDF

Obsah čísla 2/2015

  1. 68 Aktuality z Loro Parque Fundación – přípravy na hnízdní sezonu Dr. Matthias Reinschmidt
  2. 69 Nová taxonomie (3. díl) Ladislav Žoha
  3. 72 VERTUE BIRDS – návštěva chovatelů v Jihoafrické republice Vladimír Doležal
  4. 78 Úspěšný odchov papoušků vějířových Anil Garg
  5. 82 Zelení aratingové Psittacara Jan Sládek
  6. 87 Praktické zkušenosti chovatele s určením pohlaví u agapornisů Petr Kunčar
  7. 92 O hnízdních budkách s Rafaelem Zamorou (2. díl) Rafael Zamora Padrón
  8. 97 Zachovejme přírodní formy papoušků Ladislav Žoha
  9. 102 MERKL – praktická zkušenost s výborným minerálním kamenem Antonín Korec a Markéta Rybínová
  10. 104 Med ve výživě papoušků MVDr. Peter Kuchársky a Milena Vaňková
  11. 107 Celozrnný koláč s banány Lukáš Ráb
  12. 108 Příjem pupenů, květů a růstových výhonků palem papoušky ve volné přírodě MVDr. Viktor Tukač, CSc.
  13. 110 Náhlé změny chování u papoušků MVDr. Viktor Tukač, CSc.
  14. 112 Po dvaceti letech jsou tu dobré zprávy o amazoňanech v Tamaulipas (Mexiko) Dr. David Waugh
  15. 116 Právě čtete Expedice Austrálie – pozorování kakaduů růžových ve volné přírodě František Brzák
  16. 122 Není chovatel jako chovatel… Veronika Ďásková
  17. 124 Takže chcete trénovat vašeho papouška pro freeflight… (2. díl) Hillary Hankey

Načítáme…