Načítám...
10.12.2019

Škubání peří

Text: MVDr. Veronika Trhoňová, Ph.D.
Foto: autorka

Sebepoškozování, škubání peří nebo automutilace patří mezi jednu z nejčastějších poruch chovaní u papoušků. Studie ukazují, že přibližně 10 až 15% papoušků chovaných v lidské péči si žvýká, kouše, škube nebo trhá své peří. Poškození opeření se projevuje pouze v oblastech, kam si papoušek dosáhne sám svým zobákem. Pokud zároveň dochází k poškození kůže a svalů, hovoříme o automutilaci. Škubání peří se může projevovat lehkým poškozením per až po kompletně holé oblasti a poškození tkáně. Pero, které si papoušek “žvýká” má obvykle nepravidelný tvar a je roztřepené. U kakaduů obvykle dochází k sebepoškozování v oblasti prsní svaloviny, naopak amazoňané si častěji traumatizují končetiny. U agapornisů dochází k traumatizaci v oblasti krku, křídel nebo zad. V mnoha případech se jedná pouze o estetický problém, ze kterého však může vyústit i problém zdravotní, například narušení termoregulace, krvácení a výskyt sekundárních infekcí.

Mezi rizikové druhy, u kterých dochází k častějším problémům se škubáním peří, patří žakové a kakaduové. Riziko u těchto druhů je až 13x vyšší v porovnání s druhy ostatními (ary, eklekty, mníšky a aratingami). Škubání peří se naopak méně vyskytuje u amazoňanů, korel a andulek.

Příčin škubání peří je mnoho a mohou se vzájemně kombinovat. Hrají zde roli zdravotní, genetické, psychické a sociální faktory a podmínky prostředí. Jakékoliv onemocnění způsobující bolest,nepohodlí, podráždění a svědění může vést ke škubání peří.

 

 

Mezi zdravotní problémy, které mohou způsobovat škubání peří řadíme bakteriální nebo plísňové infekce kůže, virová onemocnění (PBFD, polyomaviry), onemocnění jater, ledvin a slinivky břišní, nedostatek vápníku, otravy olovem a zinkem, ale také obezitu nebo zlomeniny a nádory kostí a mnoho dalších onemocnění.

S faktory prostředí souvisí velikost klece a její vybavení, přeplnění prostor, ve kterých jsou papoušci chováni, abnormální fotoperioda (střídání dne a noci), snížená vlhkost a nedostatek možností ke koupání. Dále například cigaretový kouř, vonné svíčky, osvěžovače vzduchu, dokonce i krémy na ruce. K faktorům sociálním řadíme sociální izolaci a nedostatek příležitostí k projevům normálních forem chování, například umožnění vyhledávání potravy. Vliv na škubání peří má také nevhodně sestavená krmná dávka a následné poruchy metabolismu.

 

 

Strach, separace, nedostatek spánku, hormonální vlivy, nuda, špatná socializace v ranných stádiích života, zejména u ručně dokrmovaných mláďat, všechny tyto faktory mohou hrát roli při vzniku sebepoškozování a škubání peří.

Z výše uvedeného textu je zřejmé, že problematika škubání peří je složité téma. Úlohou ptačího veterinárního lékaře je odhalit, zda se jedná o příčinu zdravotní, další kroky vedou k úpravě prostředí, ve kterém papoušek žije a úpravě krmné dávky. Při vyloučení zdravotních příčin může být škubání považováno za poruchu chování, mnohdy se však na samotném škubání podílí více faktorů. Z tohoto důvodu musí dbát ptačí veterinární lékař zřetel na důkladný rozhovor s majitelem, vysvětlení možných příčin, provedení důkladné diagnostiky a následné přizpůsobení terapie konkrétnímu jedinci.

MVDr. Veronika Trhoňová, Ph.D.

V roce 2014 ukončila studium Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Během studia navštěvovala Kliniku chorob ptáků, plazů a drobných savců a po ukončení studia zde nastoupila jako veterinární lékařka se zaměřením na aviární medicínu. V rámci své pracovní náplně zajišťuje provoz aviární ambulance, ošetření pacientů včetně hospitalizace a pohotovostní služby, semináře a přednášky pro studenty čtvrtého až šestého ročníku, zároveň pokračuje v postgaduálnímu studiu na téma zobrazovací metody u exotických zvířat. V roce 2016 absolvovala stáže na klinice pro exotická zvířata Great Western Exotics v Anglii a v nemocnici pro sokolovité dravce Abu Dhabi Falcon Hospital ve Spojených arabských emirátech. V roce 2017 stáže v diagnosticko-patologické laboratoři pro ptáky a exotická zvířata NOIVBD a na Klinice pro exotická zvířata Univerzity Utrecht v Nizozemí. Pravidelně se účastní seminářů, výstav, chovatelských setkání, národních i mezinárodních konferencí (přednášející na VIII. semináři SVĚT PAPOUŠKŮ A LIDÍ 2017 či mezinárodní konferenci ICARE 2017 v Italských Benátkách).

Objednejte si tištěný časopis PAPOUŠCI

Nové a aktuální články najdete pouze v tištěné časopisu PAPOUŠCI. Právě tam se dočtete ty nejzajímavější články ze světa papoušků...

Objednat předplatné
Zpět na výpis článků

Také by Vás mohlo zajímat

21.09.2018
Rafael Zamora Padrón
AKTUALITY Z LORO PARQUE – Důležitost obohacení prostoru mladým papouškům
V době, kdy jsou mláďata odstavená a jsou již schopna sama přijímat potravu, začíná další velmi důležitá vývojová fáze. Toto období je určující pro zdraví a chování papouška v dospělosti.
celý článek
11.09.2019
Pompom
Chov aratingů žlutých
Vše začalo před několika lety, když jsme si přivezli osvědčený chovný pár aratingů žlutých (Guaruba guarouba) od místního jihoafrického chovatele.
celý článek
11.03.2019
Milena Vaňková
Čistota misek …aneb co všichni jistě víme
Základem každodenní péče o papoušky je bezesporu výměna vody a krmiva do čistých vymytých misek.
celý článek
29.09.2020
Milena Vaňková
Jak správně zmrazit plody přírody?
I když se venku velmi ochladilo, stále ještě je na většině míst možné sbírat pro papoušky zásoby dobrot na zimu. Jedná se o plody hlohu, šípků, jeřabin, dřínů a další.
celý článek