Načítám...
Váš nákupní košík je prázdný
06.06.2019

TRVALÁ SNŮŠKA U PAPOUŠKŮ

Text: Dr. Marcellus Bürkle
Foto: Vladimír Doležal a archiv redakce

Problém s trvalou snůškou i u jednotlivě chovaných ptáků zná mnoho chovatelů papoušků. Obzvlášť často bývají takto postiženi například agapornisové, korely, ale třeba i papoušci královští nebo mníšci a další. Tento jev je ovšem znám u téměř všech druhů papoušků.

Jako trvalá snůška je označována situace, kdy samička produkuje buď několik snůšek po sobě, anebo v běžném čase snůšku s podstatně vyšším počtem vajec, přičemž snůšková činnost probíhá často nezávisle na tom, zda je k dispozici partnerský pták nebo zda je zrovna vhodná doba ke hnízdění. Vejce přitom mohou být snášena v hnízdní budce, na místě zvoleném ke hnízdění v domácnosti nebo na dnu klece či voliéry.
Někteří ptáci oddaně pečují o snůšku po dobu, která často zdaleka překračuje normální dobu inkubace, zatímco jiní si vajec vůbec nevšímají nebo je naklovávají.  V tomto článku bude nejprve obecně vysvětleno, jak vůbec u samičky dochází ke snůškové činnosti, které faktory jsou přitom důležité a jaký vliv mají dále podmínky chovu ptáků, kteří žijí s člověkem v bytě jako domácí mazlíčci.



Normální řízení snůškové činnosti


Rozmnožování u ptáků je v přírodě určováno různými vlivy prostředí. Patří k nim mimo jiné podnebí s délkou denního světla, teplota a vlhkost vzduchu, nabídka potravy a možnosti hnízdění. Vnitřní procesy jako tvorba a vylučování důležitých pohlavních hormonů jsou do značné míry ovlivňovány právě těmito vnějšími faktory a v konečném důsledku zajišťují i rozhodující vývoj pohlavních orgánů. Takzvané biologické hodiny, které jsou umístěné v mozku, přitom kontrolují vylučování hormonů a ty pak řídí metabolismus, rozmnožovací aktivitu a chování.
Velký význam má v této souvislosti perioda denního světla, protože prodlužující se fáze světla a délka dne je vnímána nervovými receptory ptáka. Obzvlášť u ptáků, kteří pocházejí z kontinentů, kde se střídají roční období, to představuje rozhodující podnět pro hnízdění.
U neotropických ptáků o zahájení rozmnožovací aktivity rozhoduje začátek období dešťů. V obou případech je v reakci na tyto klíčové podněty vylučováno v hypofýze větší množství hormonů, které jsou pak předávány do krve ptáků a dále ovlivňují pohlavní orgány a uvádějí je do aktivního stavu. U samic jsou díky tomuto procesu tvořeny folikuly. Takzvané primární folikuly přitom představují základ příštího vejce a dozrávají jako první. Současně se tvoří i další menší folikuly. Zvýšená produkce hormonů mění i chování ptáků. Podle druhu dochází v období hnízdění k tvorbě hejn, tvorbě párů a teritoriálnímu chování, jsou vyhledávány vhodné možnosti hnízdění a roste i určitá agresivita související s ochranou hnízdního teritoria a hnízda samotného.

Vlivy v chovu, které mohou vyvolat trvalou snůšku

Abnormality ve snůškové činnosti jsou v této souvislosti důsledkem komplexních interakcí mezi hormonálními vlivy, vzorci chování a metabolickými procesy, které souvisejí s délkou denního světla, nabídkou potravy a možnostmi hnízdění.
Ptáci chovaní v péči člověka přitom reagují na různé vlivy prostředí. Umělé zdroje světla v domácnosti většinou nekopírují skutečnou denní periodu, takže pták podléhá nepravidelnému cyklu. Často stojí ptačí klec v místnosti, která je osvětlená od časného rána až do pozdního večera, takže je pták neustále vystaven extrémně dlouhé denní fázi. Toto trvalé světelné dráždění je vnímáno fotoreceptory v mozku a může u ptáka vyvolat zvýšenou produkci pohlavních hormonů, takže se dostane do rozmnožovací nálady. Dalším faktorem je nabídka potravy, která je většinou velmi bohatá, s velkým obsahem tuku a energie a ptáci ji mají neustále k dispozici, čímž může být také stimulována rozmnožovací aktivita. Nezřídka bývají trvale snášející samičky chovány jednotlivě, bez samce, ale s těsnou vazbou na majitele, který je pak často určujícím podnětem jako náhražka partnera. Samičky může pohlavně stimulovat obzvlášť intenzivní hlazení po hřbetě, na břiše nebo v oblasti kloaky. Hnízdní možnosti mohou v domácnosti představovat úmyslně poskytované budky, kouty mezi nábytkem, kartonové krabice a podobně. Nabídka hnízdních možností má však jako podnět k trvalé snůšce spíše podřadný význam, protože takoví ptáci začínají snášet vejce i bez existence vhodných příležitostí k hnízdění jen tak na podlahu klece či voliéry.

Problematika trvalé snůšky

Chronické snášení vajec může mít za následek nadměrné zatěžování reprodukčního traktu a naprosté tělesné vyčerpání postiženého ptáka.
Jsou vyčerpávány zásoby minerálních látek, obzvlášť vápník, takže tito ptáci se mohou dostat do kriticky nedostatkové situace, která může způsobit zadržení vejce, peritonitidu (zánět pobřišnice) a osteoporózu. Vápník je v těle zapotřebí pro metabolické procesy v různých tkáních. Při svalovém metabolismu je vápník nutný proto, aby svalstvo mohlo pracovat v plné síle. Když se do svalstva pohlavního aparátu samice dostane s krví příliš málo vápníku, nemůže být hotové vejce zralé ke snůšce sneseno, protože chybí vápník pro vypuzovací svalové pohyby. Potřeba vápníku u trvale snášejících ptáků je tak vysoká, že se nedá pokrýt běžnou stravou, která je často přetížená zrním obsahujícím příliš malé množství tohoto důležitého minerálu. Tělo se pak snaží mobilizovat vápník ze svých zásob a dostat ho do tkání, které ho nutně potřebují. U snášejících ptáků je nutné velké množství vápníku už jen k tvorbě vaječné skořápky, takže ho pak má tělo velice málo k dispozici pro jiné metabolické procesy, které by ho rovněž potřebovaly.

Když jsou vyčerpané i zásoby vápníku


v těle, může se stát, že ani vejce, které se už tvoří, nemůže být dostatečně kalcifikováno a obaleno vápnitou skořápkou, a právě vejce s takto špatnou skořápkou nebo zcela bez skořápky mají často za následek situaci, kdy samička vejce nemůže snést.Největší zásobárnou vápníku v těle jsou kosti. Z nich je vápník uvolňován v situacích nedostatku, předáván do krve a pak přepravován do místa největší potřeby – tedy k tvorbě vaječné skořápky. Kosti jsou proto připravovány o minerály a může dojít k projevům osteoporózy a ke zlomeninám.
Ve veterinární ordinaci je možno takovéto příznaky nedostatku vápníku u trvale snášejících ptáků řešit za pomoci různých diagnostických možností. Na rentgenovém snímku se zobrazí často už jen slabě mineralizovaná kostní tkáň, obzvlášť postiženy bývají velké kosti končetin.
Hladina vápníku v krvi může být velmi vysoká, pokud pták právě mobilizuje vápník z kostních zásob a předává ho do krve. Pokud jsou ovšem vyčerpány veškeré zásoby vápníku, dochází naopak k hrozivému poklesu hladiny vápníku v krvi.




Podněty k terapii při chronickém snášení vajec

Hlavním cílem terapie trvalého snášení vajec je zabránit obnovení snášení a zajistit vyrovnání nedostatku energie a minerálů u postiženého ptáka. K tomu je obzvlášť třeba odstranit veškeré stimuly, které by podporovaly další rozmnožovací činnost. K těm patří různé vlivy prostředí, kterým je pták v domácnosti denně vystaven a které mají účinky na jeho připravenost k rozmnožování.Fázi denního světla je třeba zredukovat tak, aby pták nebyl vystaven dennímu světlu více než 8–10 hodin denně. Večer bychom ho pak měli dát do místnosti, v níž by měl naprostý noční klid a mohl se zotavit. Pokud není možné ptáka umístit do odděleného prostoru, měli bychom alespoň zakrýt klec tmavou látkou a snížit rušivý hluk v prostředí na minimum. Z okolí ptáka bychom měli odstranit příležitosti k hnízdění jako hnízdní budky, ale i veškeré tmavé kouty a otvory, anebo je alespoň zakrýt.Měli bychom ho přestat zaměstnávat hračkami a jinými předměty, ke kterým má pták zvláštní vztah a které by mohl považovat za náhražku partnera. Zařízení klece a voliéry by mělo být častěji měněno a střídáno, aby bylo potlačeno teritoriální chování, které se vyskytuje v době rozmnožování. U ptáků chovaných v páru je někdy zapotřebí oddělit samce od samice tak, aby neměli zrakový ani zvukový kontakt.

Pokud má pták obzvlášť těsný vztah k určitému člověku, který se o něj stará, je často nutné a užitečné, aby se o něj střídavě staralo několik lidí.
Také bychom měli vynechat intenzivní hlazení, obzvlášť v oblasti hřbetu a na břiše, protože to by ptáka také mohlo pohlavně stimulovat.
Dalším důležitým faktorem je výživa. Pták by neměl dostávat stravu bohatou na tuk a energii. Semena už by neměl mít volně k dispozici, ale je třeba přizpůsobit jejich množství jeho vyživovací potřebě. Jako velmi dobrá alternativa k zrnité stravě přichází v úvahu přechod na pelety s vhodným složením. U denní nabídky ovoce a zeleniny musíme dbát na to, abychom nabízeli už jen malé spektrum různých druhů, abychom nenapodobovali hojnost potravy, která se v přírodě vyskytuje v době hnízdění. Nedostatkové jevy způsobené výživou u chronicky snášejících samic, obzvlášť již zmíněný nedostatek kalcia, musí být ihned vyrovnávány. K tomu jsou ve vážných případech často nutné injekce ve veterinární ordinaci, ale pro vyživovací potřeby jsou k dispozici vitamínové doplňky stravy, které se dají koupit u veterináře nebo ve speciálních obchodech a přidávají se do krmiva nebo do vody. Pokud uvedené způsoby terapie nepřinesou změnu stimulujících vlivů prostředí nebo nemají dostatečný úspěch, má veterinář k dispozici různé další možnosti, s jejichž pomocí může pomoci jak samotnému ptákovi, tak i jeho většinou hodně vystresovanýmmajitelům. V období pohlavní aktivity jsou samice pod vlivem určitých stimulujících hormonů. Jednou z možností přerušení chronického snášení vajec je hormonální terapie. Veterinář může použít preparáty, které způsobí, že pohlavní ústrojí ptáka je převedeno z aktivního do neaktivního stavu. Existují různé prostředky, které veterinář podává v určitých intervalech opakovaně injekcí, ale i takové, které je možno podávat ptákovi orálně. Pták pak už netvoří žádná vejce a ve většině případů se trochu zklidní. Zkušenosti s takovou terapií bývají většinou dobré, ovšem nikde neexistuje stoprocentní záruka úspěchu, takže i zde se mohou vyskytnout ojedinělé případy odolné vůči jakékoli terapii. Posledním krokem může být i chirurgický zákrok, který samici zbaví plodnosti tím, že jsou jí odstraněny buď vejcovody, nebo vejcovody i vaječníky. Díky odstranění těchto hormonálně aktivních tkání už nemůže docházet k produkci hormonů a tvorbě vajec. Zákrok vyžaduje úplnou narkózu, která však díky moderním přístrojům a možnostem kontroly představuje již jen malé zbytkové riziko.
Obzvlášť u ptáků, kteří jsou chováni výlučně jako domácí mazlíčci a není s nimi proto počítáno do chovu, představuje tento – i když definitivní – krok velice jistou metodu, která tělo zbaví extrémně zátěžové situace chronického snášení vajec jednou provždy. Ptákům, kteří právě snášejí vejce a následně na nich sedí, bychom tato vejce neměli odebírat, abychom nevyvolávali ještě navíc dodatečnou snůšku. Vejce necháme samici po obvyklou dobu inkubace a můžeme doufat, že díky sezení na nich si užije svůj rozmnožovací pud natolik, že už znovu snášet nebude. Pokud si pták snesených vajec nevšímá nebo je dokonce naklovává, tak je ovšem odstranit můžeme.


Poznámka na závěr

Chronické snášení vajec představuje pro ptáka trvalou zátěž a nesmírně vyčerpává organismus, protože ho připravuje o důležité zásoby minerálů a energie. Také psychický stres, kterému je přitom pták vystaven, nesmí zůstat bez povšimnutí. Stresové situace snižují tělu vlastní imunitu, takže takoví ptáci pak často začnou být náchylní k jiným infekčním nemocím. Trvalou snůšku bychom proto neměli považovat za něco „normálního“ – majitel má často dokonce z rozmnožovací aktivity svého miláčka radost –, nýbrž měli bychom si uvědomit, že představuje velice závažný proces, který je bezpodmínečně třeba léčit, aby nedošlo k život ohrožujícím následným projevům.

 

 

Dr. Marcellus Bürkle

Veterinární lékař ve společnosti Tierartztpraxis Dr. Bürkle – Bird Consulting International

Tento článek byl uveřejněn
v časopisu PAPOUŠCI 1/2011

Na tento web dáváme pouze některé vybrané články z archivu. Nové a aktuální články najdete pouze v tištěné časopisu PAPOUŠCI. Právě tam se dočtete ty nejzajímavější články ze světa papoušků...

Objednat předplatné
Zpět na výpis článků

Také by Vás mohlo zajímat

05.06.2019
MVDr. Veronika Sochorcová
Papoušci a jahody
Jahodová sezóna a jejich sběr je momentálně v plném proudu a vy tak máte možnost svým papouškům zpestřit jídelníček sezónním ovocem. Podávání ovoce a zeleniny z vlastní zahrádky je to nejlepší, co můžete pro své opeřené svěřence udělat.
celý článek
15.05.2018
MVDr. Helena Vaidlová
Mají chovné páry dostatek vápníku?
Právě nyní probíhá období, kdy můžeme tuto chovnou sezónu ovlivnit z hlediska kvality snesených vajec a následně životaschopnosti a zdraví mláďat odchovávaných v budkách.
celý článek
15.03.2018
Jan Komínek
DOROTKA – Ara ararauna
Svou první aru Dorotku jsem si pořídil v roce 2014. Původní majitelé ji chovali jako domácího mazlíčka. Ze zdravotních důvodů ji však přibližně v roce jejího života museli nabídnout k prodeji. Hned druhý den od podání inzerátu jsem si pro ni jel.
celý článek
05.03.2018
Alena Winnerová
Amazónci bělohlaví v chovu Ralfa a Rosiny Neumeyerových
Amazónci bělohlaví (Pionus seniloides) se ve voliérách chovatelů vyskytují vzácně. V Rakousku je chovají manželé Ralf a Rosina Neumeyerovi, kteří minulý rok poskytli rozhovor pro tištěný časopis PAPOUŠCI.
celý článek